LIBOR ČÍHAL
Na okraj setkání G7 v Apulii, kam kdysi zvali i Rusko, napsaly jedny německé noviny, že Putinovi nezbývá než jet za diktátorem do Pchjongjangu. Po jednání G7 už dávno mediální ticho, o Putinově návštěvě v Koreji a ve Vietnamu pořád komentáře v hlavních médiích. G7 byla přehlídkou politických mrtvol jako Sunak, Macron, Scholz, Biden, Trudeau, Kišida. Divadlo v Pchjongjangu a Hanoji se neslo v zajímavějších a perspektivnějších barvách. V předvečer Putinovy návštěvy v Koreji se západní média předháněla v sarkasmu o setkání dvou diktátorů, dnešní západní komentáře lamentují nad podepsanými dohodami, a píše se o ohrožení globální stability. Sblížení obou zemí je důsledkem protiruského nenávisti politických mrtvol G7 a jejich národních trabantů typu Fiala.
Pokud se zrealizují podepsané dohody Ruska se severní Koreou způsobí to globální otřes. Obnovené strategické partnerství má tak trochu podobu válečné smlouvy s povinností vzájemné pomoci v případě napadení. SSSR osvobodil severní Koreu od Japonců a stál u kolébky dnešního korejského režimu, přivedl k moci partyzánského velitele a lídra komunistické strany Kim Ir Sena, jehož potomkem je i dnešní korejský vůdce. Putin po příchodu k moci začal obnovovat svazky se severní Koreou, které byly za Gorbačeva a Jelcina přerušeny. Po příchodu k moci současného lídra Kim Čong-una v 2011, Rusko souhlasilo s umazáním 90% korejského dluhu tj. 11 miliard dolarů. Ukrajinský konflikt úplně změnil vztah obou zemí, Rusko vetovalo sankce OSN proti severní Koreji a prohloubilo spolupráci. Partnerství obou zemí je velmi racionální volbou, je to silná Putinova odpověď na paralytickou politickou slepotu unifikovaného Západu. Po loňském summitu Putina a Kima přicestovala do Koreje skupina ruských specialistů a pravděpodobně dík jejich pomoci, za tři měsíce severní Korea úspěšně vypustila vojenský satelit.
Korea může importovat z Ruska energii, potraviny a hnojiva a Rusko může dostat ještě víc. Korea má velmi rozvinutý těžký průmysl a na vysoké úrovni průmysl obráběcích strojů, které se Rusku v důsledku sankcí nedostávají. Korea může nabídnout Rusku něco, co je v dnešním světě velmi nedostatkové, armádu disciplinované a velmi inteligentní pracovní síly. Rusko by přestalo záviset na muslimské pracovní imigraci ze střední Asie, která není použitelná v náročnějších ekonomických sektorech.
Prezidenta do Pchjongjangu doprovázela početná delegace ministrů a novinářů a televizní štáby. Novinář Kommersantu píše, že Pchjongjang působí dojmem čistého výstavného města s gigantickými zelenými plochami, ve městě jsou rozsáhlá veřejná prostranství, spousta divadel a muzeí, poslední roky se postavila řada nových městských částí, obytné domy jsou prostorné a útulné. Město se podobá Minsku, který za války Němci úplně zničili a po válce se město budovalo od základů. Po obrovských bulvárech Pchjongjangu se příjemně promenuje, navíc v čistém vzduchu, v ulicích je velmi málo aut, protože soukromník si auto nemůže koupit, mohou je vlastnit pouze státní organizace.
Po Pchjongjangu navštívil ruský prezident Hanoj, kde jednal s celou vládnoucí špičkou. Na rozdíl od Koreje jsou časy velké družby Ruska s Vietnamem nevratnou minulostí, ale ne tak úplně, minulost je i ve Vietnami zakódovaná do státní politiky, vietnamský prezident zmiňoval velkorysou pomoc SSSR v boji za nezávislost země, spousta vysokých stranických funkcionářů se školila v Moskvě, např. i generální tajemník strany studoval v Moskvě. Vietnam prokázal přijetím Putina neobyčejnou odvahu, která např. v případě Česka je až tak nepředstavitelná, že zmizela z mozkové mohutnosti drtivé většiny populace. Americká ambasáda vyjádřila před Putinovou návštěvou velkou nevoli spojenou, jak je zvykem planetárního voyou, s hrozbami, které vietnamští lídři ignorovali. Vietnamská špička argumentovala tím, že Rusko a Vietnam spojují pevné historické vazby a americký názor je moc nezajímá.
Putina pozval osobně generální tajemník strany Nguen Fu Čong, který je prvním ve vietnamské mocenské hierarchii. Američané se domnívají, že Vietnam přešel do jejich vlivové sféry, Biden podepsal v září 2023 při návštěvě v Hanoji dokument o strategickém partnerství. Takový status spojuje Vietnam pouze s Ruskem, Čínou a Indií. Obchodní obrat Vietnamu s USA dosahuje 111 miliard dolarů ročně a s Ruskem pouze 3,5 miliardy. Dnes, kdy se ochlazují západní vazby s Čínou a samotný západní svět včetně jižní Koreje a Japonska prochází velkou krizí existenciální vitality a není už schopen nahradit čínskou produkci, světový průmysloví giganti hledají u Vietnamu a několika dalších asijských zemí jako Malajsie a Indonésie záchranu. Proč Vietnam podstoupil pozváním ruského prezidenta tak velké riziko, že tuto perspektivu ztratí, když v Asii je spousta chudých zemí, které s otevřenou náručí přijmou západní investory a budou na ně dělat?
Buďte první kdo přidá komentář