Operativní oslabování Unie |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Dreamboy globální nihilismu Trudeau na celé čáře havaroval a mizí v politickém propadlišti a paralelně s touto zvěstí předevčírem zpráva o pověření Herberta Kickla dojednat s lidovci koaliční vládu. Až po tříměsíčním neúspěšném dojednávání koaliční vlády stran, které volby nevyhrály, a jejichž politické programy už nemohly být protichůdnější, rakouský prezident pochopil, že je dobrým pravidlem parlamentní demokracie nominování vůdce nejsilnější parlamentní strany. Společným jmenovatelem lidovců, socialistů a liberálů byl pravicový populismus Kicklovy strany FPÖ. Na českém příkladě koalic kolem Fialy je zřejmé, že posedlým mocí nezáleží na politických programech a vždy se domluví, naštěstí v Rakousku tradičně panuje jistý politický rozum, který něco takového nedovolil. Kicklovi se s velkou pravděpodobností podaří sestavit vládu, protože v lidové straně existuje silné pragmatické křídlo, které už dlouho volá po konstruktivní spolupráci s populistickou FPÖ a je proti nepřirozenému koalování se socialisty i proti podrazům Kurzova typu, který před pěti lety v inscenované aféře spolupráci s FPÖ rozbil.

Evropskounijní struktury Kicklovo pověření natahuje na skřipec a jejich hrůzu korunují Kicklovy postoje k Putinovi. Kickl se netají obdivem k Orbánovi a chápáním Putinovy politiky. Pokud se Kickl ujme vládnutí, ve východní Evropě se vytvoří v hranicích bývalého mocnářství blok zemí k Rusku i Putinovi přátelsky nakloněných, a tento blok zemí má daleko přirozenější fundamenty než umělý antidějinný konstrukt zvaný Evropská unie. Kickl prohlašuje, že bude lidovým kancléřem (Volkskanzler), slovo Volk působí na německý mainstream jako muleta v koridě, politikovi, který slovo použije, hrozí v Německu soudní stíhání. Důvodů může být několik, ale hlavním je totální paranoia a zglajchšaltování mainstreamové politiky. Kickla charakterizuje přátelská orientace k Rusku a Putinovi a striktní limity na imigraci s případnou reemigrací. Pokud mainstream argumentuje, že na ekonomický program nebude mít finance, pak snížení nákladů na imigraci a klimatickou politiku a vzájemně výhodný obchod s Ruskem přinesou dost prostředků na jeho financování.

Kickl bude muset v Rakousku sanovat podobné bahno jako Trudeaovi následníci v Kanadě – dluhová propadající se ekonomika, státní principy likvidující masová imigrace, zelená ideologie nadřazená ekonomické racionalitě atd. Po letech diktátu globalistických agend garnýrovaných s multikulti přílohou stojí obě země před novým startem. Doprovodným jevem vládnutí poboček globálního diktátu, který je ovšem tím nejtíživějším, je pomalé korodování životního standardu obyvatel bez jakékoliv realistické naděje na budoucí změnu k lepšímu. Dalším důsledkem je debilizace elit a s nimi bezprostředně spjatými institucemi jako jsou média a vyšší humanitně zaměřené školství a instituty. Po dlouholeté pedagogice odborníků těchto struktur nejsme schopni rozlišit zda-li zhoršování kvalitativních standardů a korodování ekonomiky je vývojově nevyhnutelnou záležitostí, např. průměrný věk se prodlužuje, tedy nutně i věk nároku na důchod, cena másla je určená trhem a nikdo s tím nic neudělá atd., platí v těchto oblastech pravidla podobná přírodním zákonům nebo jsou to důsledky vlády elitní debility. Při všech problémech nikdy v nedávné minulosti nebyly rakouské vlády, ať už je vedl kdokoliv, případy k uzoufání jako Trudeau a česká vláda demokratických chvilek.

Levicový prezident Van der Bellen asi se sebezapřením pověřil Kickla sestavením vlády, další možností bylo rozpuštění parlamentu, ale podle trendu dlouhodobých průzkumů by si FPÖ o osm procent polepšila a mohlo by se stát, že by k vládnutí už nepotřebovala žádného koaličního partnera. Rakušané nechtějí klimatickou diktaturu, ale ekonomickou stabilitu a pragmatismus a osobní bezpečnost, kterou ohrožuje masová imigrace, FPÖ dává odpověď na tyto výzvy. Kickl vstupuje do zóny velkého rizika, není zodpovědný za bezprecedentní ekonomické a společenské bahno, kterému bude čelit, pokud nepřijde rychle s hmatatelným výsledkem, budou ho oponenti a média ztotožňovat i s problémy, které způsobili jiní.

Jednání mezi FPÖ a lidovci o nové vládě ještě nezačala, ale v podstatě neexistuje až tak moc oblastí, kde by se jejich programy negovaly. Např. klimatická diktatura, obě strany v tom vidí velmi mizerné a umělé téma. Mainstramový tisk, a ten je v Rakousku většinový, píše, že FPÖ lže o tom, že žádné klimatické změny se nedějí, Kickl mluví o klimatické hysterii. Lidovci ÖVP opatrně, klimatická politika musí přibrzdit, nový vůdce lidovců Christian Stocker vydal slogan, že jeho strana bojuje se zákazovou mánii v ochraně klimatu. Mainstramový Der Standard detailně analyzoval programy obou stran a naznal, že koalice lidovců a svobodných bude pro rakouskou klimatickou politiku znamenat černou můru. K podobným závěrům došly světové globalistické organizace jako Global 2000, WWF atd., v jejich žebříčku hlavních evropských politických stran skončili svobodní na posledním místě a rakouští lidovci předposlední, což je pro dojednání koalice velmi slibné. Podobná shoda panuje i v jiných záležitostech, rakouští lidovci se přímo s Putinem nepřátelí, ale tady to končí, nevidí v něm nic satanského a už vůbec nic vadného na obchodování s Ruskem. Mainstream mluví o tom, že příští rakouská vláda bude operativně oslabovat nejen klimatickou politiku, ale celou Unii. Na jihu Čech se ustavuje velmi nadějný typ vládnutí.