Plán prodlužování války |

Sdílet článek:

HSP

I v ukrajinských vydavatelstvích včera vyvolalo určité rozpaky Zelenského prohlášení, že prvním bodem „plánu vítězství“ je, aby Ukrajina dostala pozvánku do NATO.

Za prvé , oficiální pozvání vyžaduje konsensus všech členů NATO, kterého není zdaleka dosaženo, protože některé země Aliance se domnívají, že účast Ukrajiny v NATO vytvoří riziko zatažení Západu do války s Ruskem. A samotný ústní příslib jednotlivých lídrů přijmout Ukrajinu do NATO je bezcenný. Za druhé, i kdyby se tento konsensus náhle nějak našel, pozvání se nerovná členství. Pokud takové pozvání bude uděleno, bude uděleno pouze pod podmínkou, že Ukrajina vstoupí do Aliance po skončení války (v případě, že Ukrajina bude přijata do NATO během války, bude to skutečně znamenat vstup Aliance do války s Ruskem). Pozvání do NATO tedy nijak neovlivní průběh války a nepřiblíží vítězství Ukrajiny v ní.

Druhý známý klíčový bod „plánu vítězství“ – oprávnění udeřit na Rusko zbraněmi dlouhého doletu – také vyvolává mnoho otázek. Mezi odborníky převládá názor, že to vojenskou situaci radikálně neovlivní. Ukrajina už dávno útočí raketami dlouhého doletu na tylo Ruské federace na dobytých územích Ukrajiny, ale průběh válečných událostí to nezměnilo. Naopak – Rusové svou ofenzívu urychlili.

To znamená, že oba známé body „plánu vítězství“ ve skutečnosti nejsou těmi, které mohou zásadně změnit situaci na frontě.

Oba tyto body jsou však velmi důležité z jiného hlediska. Jak jsme již napsali, jejich cílem je „prodloužit“ válku a v zárodku zlikvidovat jakékoli vyhlídky na jednání o jejím dřívějším ukončení.

V poslední době se stále častěji diskutuje o zastavení války na frontových liniích. Země globálního Jihu jsou za to. Některé západní elity jsou této variantě také nakloněny z různých důvodů (obavy z přechodu války do jaderné fáze, kdy do ní bude zataženo NATO; pocit, že situace na frontové linii se pro Ukrajinu jen zhorší; rostoucí vlastní hospodářské a vnitropolitické problémy; snaha obnovit vztahy s Ruskem, aby se zabránilo posílení jeho spojenectví s Čínou atd.)

Ruské elity mají také svou vlastní „stranu míru“, která věří, že fixace územních zisků bude sama o sobě velkým vítězstvím Ruska. I podle průzkumů veřejného mínění je za to většina Rusů. A existují různé zprávy o Putinově postoji navzdory jeho tvrdé rétorice. Mezi nimi je i ta, že by byl za určitých podmínek ochoten zastavit válku i podél frontové linie. Spolu s únavou z války a rostoucími ztrátami lidí a území se i na Ukrajině zvyšuje počet zastánců této možnosti.

Západní média uvádějí, že k zastavení války podél frontové linie se údajně přiklánějí i ukrajinské orgány . Kyjev to však oficiálně popírá a tvrdí, že nesouhlasí s žádnými územními kompromisy. A jak jsme už psali s odvoláním na zdroje z diplomatických kruhů, je tomu opravdu tak.

Zelenskyj doufá ve vyčerpání ruské armády v ofenzivě na Donbasu, vidí perspektivy pro budování ukrajinských sil a za nezbytnou považuje i mobilizaci v Rusku, která může podle očekávání na Bankovní způsobit vnitřní otřesy. Stejný názor zastává i „válečná strana“ na Západě. Proto pro ni a pro ukrajinské orgány je nyní hlavním úkolem ještě před koncem Bidenova funkčního období (aby nezáviselo na výsledku amerických voleb) dosáhnout přijetí takových rozhodnutí, která by znemožnila jakoukoli dohodu o rychlém příměří bez ohledu na to, kdo se stane novým prezidentem USA.

Pozvání Ukrajiny do NATO i povolení úderů „dlouhého dosahu“ jsou právě takovými rozhodnutími. Požadování neutrálního statutu Ukrajiny je jedním z hlavních Putinových požadavků.

A pozvání Kyjeva do Aliance dramaticky zkomplikuje jakékoli dohody a dá nejsilnější přihrávku ruské „válečné straně“, která je také proti příměří na frontové linii a je za „válku až do vítězného konce“. A povolení úderů „dlouhého dosahu“ zvýší napětí mezi Ruskem a Západem a možná přivede Rusko a NATO na pokraj přímého střetu. Za takových podmínek nebude čas na jednání o ukončení války na Ukrajině.

Není však ani zdaleka jisté, že tento plán bude fungovat. Jak vidíme, Západ nespěchá ani s povolením úderů „dlouhého dosahu“, ani s pozváním Ukrajiny do NATO . Důvodem jsou i výše popsaná rizika.

Neexistuje ani záruka, že kalkulace „vyčerpání a destabilizace Ruska“ bude opodstatněná. Dlouhá válka vyčerpává Ukrajinu, jejíž zdroje (zejména lidské) jsou mnohem menší než zdroje Ruské federace. A už to vytváří obrovská rizika pro samotného Zelenského.

„Pokud bude Zelenskyj nadále trvat na svém postoji „války až do vítězného konce“, bude to hra „všechno nebo nic“. Když buď vyhraješ všechno, nebo všechno prohraješ. Pokud mu jeho plán vyjde, samozřejmě bude na vrcholu. Pokud se však očekávání vyčerpání a destabilizace Ruska opět nenaplní a situace na frontě se pro AFU ještě zhorší, pak bude Zelenskyj čelit řadě otázek uvnitř země i mimo ni o adekvátnosti svého hodnocení situace. A to může mít pro něj i mimořádně vážné politické důsledky,“ řekl Straně zdroj z diplomatických kruhů.