MARTIN SCHMARCZ
Premiér se pustil do boje s „blbou náladou“. Bohužel, zatím pouze na svém twitterovém účtu. Šířit optimismus je jedním ze základních úkolů vlády. Ale rozhodně ho nesplní tím, že nás na sociálních sítích začne přesvědčovat, že se máme dobře a nemáme důvod ke skepsi. Zvláště když těmi, kteří nejvíce propadají trudnosmylsnosti, jsou voliči SPOLU. Asi v tom bude nějaký háček.
Dlouhý status Petra Fialy bojující se skepsí se objevil poté, co Česká televize zveřejnila nový průzkum agentury Kantar. Ukázal další meziměsíční propad koalice SPOLU, a to o tři procentní body. Celkově tak od voleb v říjnu 2021 ztratila dle tohoto šetření 9,5 % a její podpora se smrskla na 18,5 %.
To samo o sobě není překvapující. Situace je objektivně špatná, občany drtí vysoká inflace, drahé energie a pokles reálných mezd, přičemž kabinet nečiní žádné reálné kroky, jež by mohly povzbudit „dobrou náladu“.
Nacházíme se v krizi, což je daný fakt, s nímž vláda zase tak mnoho nenadělá. Ostatně jí samé pomohla do sedla předcházející covidová krize, jež stála křeslo Andreje Babiše. Nyní se karta obrátila a válka, zdražení elektřiny a další růst cen zaviněný „rozhazováním peněz z vrtulníku“ její předchůdkyní srážejí do kolen pro změnu sestavu Petra Fialy.
Nicméně jsou tu i subjektivní chyby, které dopadají ani ne snad na celý kabinet, ale selektivně na ODS, KDU-ČSL a TOP 09, tedy strany sdružené ve SPOLU.
Deprese nepostihuje jen ekonomiku a společnost, leč zjevně i vládní politiky
Týká se to hlavně těch pravicových a konzervativních. Rozhodně nešíří dobrou náladu, je na nich vidět ustaranost až pesimismus, přičemž je otázkou, zda pramení ze stavu země, či stavu stranických preferencí.
V každém případě, to druhé plyne mimo jiné právě z toho, že působí poraženecky. Když se pak Petr Fiala poměrně široce rozepíše na téma překonání naštvanosti a skepse, působí to, jako by chtěl dodat odvahy a víry sám sobě.
Upřímně řečeno, premiér je tím, kdo nejvíce potřebuje povzbudit. Andrej Babiš je vysmátý, jemu několikanásobná krize přihrává momentálně o 7 % více, než získal ve volbách. Tomio Okamura se drží na svých a v součtu mírně posílila dvojice Piráti a Starostové. Pouze SPOLU padá a padá.
Čím to je?
Evidentně liberálové nejsou závislí na svých výkonech ve vládě. Jejich voliči jednak nemají alternativu – nenávidí jak ANO a SPD, tak ODS a KDU-ČSL – jednak jim až tak nezáleží na stavu hospodářství.
Příznivci Pirátů a STAN jsou spokojeni s tím, když ti „jejich“ tvrdě nakopávají Putina, Babiše, Okamuru, Fialu a Jurečku. Opravdu všechny jmenované. Hrát opozici v koalici jim přináší body úplně stejně jako vymezování se vůči Rusku a předchozí vládě. Zatímco příznivce SPOLU „antiBabiš“ otravuje, na elektorát Pirátů a Starostů pořád zabírá. Pravicoví voliči ovšem chtějí plnění slibů a výsledky takříkajíc „na dřevo“, nespokojí se jen s moralizováním a vymlouváním se na předchůdce.
Stejně tak jim nepostačí Fialovo konstatování, že na tom nejsme tak zle:
„Žijeme v jedné z nejbezpečnějších zemí světa. Prakticky neznáme nezaměstnanost. Patříme k nejrozvinutějším státům na naší planetě, ekonomicky a vlastně z jakéhokoliv hlediska. Kvalita našich veřejných služeb je vysoká, a to i ve srovnání s bohatšími zeměmi. Máme fungující demokracii. I když vím, že je v naší zemi stále co zlepšovat, ‚blbou náladou‘ to rozhodně nespravíme.“
Na to si řeknou: No a co? To klidně mohl napsat i Babiš.
Přesně o tohle jde
Ano, Česko je pořád jedna z nejlepších zemí k životu – a ovšem byla jí i za vlády ANO. Kvůli tomu jsme nemuseli volit SPOLU. Od ní jsme čekali víc. Když nevidíme ani neslyšíme, že by NĚCO mělo přijít, mnozí z nás „hlasují nohama“. A odcházejí mezi nevoliče.
Menší část přímo k Babišovi – vždyť přece za něj bylo v zásadě stejně a také pořád opakoval, jak jsme na tom dobře. Fiala ho určitě neporazí jeho zbraněmi. Zvítězil právě tím, že sliboval změnu: odpovědného lídra místo populistického mikromanažera.
Když se SPOLU dávala dohromady, byla na tom nejen hůře než ANO, ale výrazně prohrávala i s liberály. K vítězství ji dovedla důvěra mnoha voličů, že se od ostatních liší svými schopnostmi, politickou profesionalitou, zkušeností odborností a skýtá jim tak větší jistotu.
Nyní jsou zklamaní a možná si připomínají známé rčení: „Řeči jsou na nic panáčku, ukázaná platí“. Pokud se v politice bojuje jen slovy, tak vítězí strany jako ANO, SPD, Piráti a STAN, strany jako ODS, KDU-ČSL či TOP 09 jsou v nevýhodě.
Konzervativci nikdy nebyli dobří v tom, aby se uměli udělat před voliči „hezcí“. Za ně musela mluvit jejich práce. Je s podivem, že Petr Fiala zvolil jako zbraň v boji o voliče právě komentář na sociální síti. V tomto způsobu ovlivňování a získávání voličů ho jak Andrej Babiš a Tomio Okamura, tak Ivan Bartoš a Vít Rakušan vždy strčí do kapsy. Komparativní předností „konzerv“ naopak vždy bylo, že místo slov za ně hovořily výsledky. Rada pro ně tedy zní: více makat a méně psát dlouhé statusy.
„Naštvanost a skepse nás jen oslabují. Přitom je důležité, jak o sobě a světě kolem nás uvažujeme. Jak přemýšlíme o svých možnostech, o své budoucnosti. Nakolik si věříme, že dokážeme věci úspěšně ovlivňovat. Každý z nás má možnost s „blbou náladou” bojovat… Jejím zdrojem je pesimismus a nedůvěra. Blbá nálada je nakažlivá a otravuje svět kolem nás. Jenže skepsí, naštváním a škarohlídstvím se ještě nikdy žádný problém nevyřešil.“
Píše Petr Fiala
Jenže on je premiér. On může věci „ovlivňovat a řešit“ přímo.
Předseda vlády přece není odkázán na to stěžovat si na poměry… Tohle je hezký sloupek, jak se vypořádat s blbou náladou. Ale není to program, není to akce. Není divu, že již jen 16 % lidí je dle Kantaru spokojeno s politickou situací. Autoři poznamenávají:
„I když říjnové dotazování, které přineslo podíl 22 procent kladně hodnotících, naznačilo stabilizaci, listopadový průzkum přináší další pokles. Takhle nízké hodnocení ukázal průzkum naposledy začátkem roku 2021 v souvislosti s koronavirovou epidemií.“
Tady to vidíme. Schválení balíčku přineslo spíše optimistická očekávání (jakkoli ho jak opozice, tak média podrobila tvrdé kritice), což se projevilo nejen na hodnocení politické situace, ale i na zvýšení preferencí SPOLU. Jenže od té doby – nic. Performance typu Nutella evidentně nejsou tím, co sympatizanti poptávají u konzervativního premiéra. Troufnu si tvrdit, že status o „blbé náladě“ se rovněž nestane velkým hitem. My konzervativci jsme totiž nároční a přísní. Nedáme na pouhé „řečičky“.
Typ voličů, který oslovila SPOLU, nevěří těm, co jen mluví
Na Fialově povídání mně přišla nejnaléhavější věta umístěná těsně před závěrem:
„Je jenom na nás, jestli chceme mít ‚blbou náladu‘ další desetiletí, nebo jestli chceme naši zemi měnit k lepšímu.“
Tu jako politický komentátor stoprocentně podepisuji. A adresuji jejímu autorovi. On a jeho tým mají ještě necelé dva roky, aby se poprali s „blbou náladou“ a ukázali, že nejen chtějí, ale i dokáží „naši zemi měnit k lepšímu“. Jinak ji už bude měnit někdo jiný. Dost možná k horšímu.
(16 votes, average: 3,63 out of 5)
Loading... 
Co má společnýho válka v banderostánu s tím,že jde ČR,potažmo celá EU do kopru?Putin politiku do kšeftů nikdy netahal a jako obchodní partner byl spolehlivý,to ti naši pětiblbci se chtěli za každou cenu odstřihnout,tak to tady teď všichni máme
1*
Ještě vštší blbec, než jsme doufali.
Současná ODS a konzervativní??? 😀
S.U.N.Celá EU nejde do kopru.To je jenom Vaše přáni spolu s Vaším vůdcem.Tak sněte dál.
A kdo z EU tedy nejde do kopru? Můžete být konkrétní?