Pokles nominálních mezd v ekonomice je možný |

Sdílet článek:

BAWERK. EU

Současná hospodářská krise (před válkou na Ukrajině) spolu s epidemií koronaviru ukázaly neplánovaně jednu zajímavou věc, o kterou vedou ekonomové mezi sebou dlouholeté spory. Jde o věc, která se týká vývoje nominálních mezd. A to sice o tu skutečnost, že tyto nominální mzdy mohou docela dobře klesat.

Časopis „Ekonom“ číslo 34 z roku 2020 uváděl jako jeden z dopadů epidemie koronaviru to, že 30 % lidí klesl příjem (1). Samozřejmě tento údaj se nemusí týkat jen zaměstnanců a jejich mezd, ale i zaměstnanci jistě zakusili pokles svých mezd. To článek z novin „Metro“ z konce května téhož roku hovořil už přímo o zaměstnancích a jejich mzdách: „Velmi špatné zprávy přicházejí z českých firem. Přibližně čtvrtina z nich už přistoupila k propouštění a pětina osekala zaměstnancům mzdy, vyplývá z aktuálního průzkumu personálně poradenské společnosti Randstad.“ Jak je však patrné dále z textu článku, průzkum provedený mezi 650 respondenty ukázal, že zatímco k propuštění sáhlo 26,7 % firem, ke snížení bonusu a variabilní složky mezd přikročilo 19,2 % firem a 10,6 % firem se rozhodlo osekat rovnou základní mzdu (2). Z toho plyne, že v tomto případě došlo ke snížení nominálních mezd celkově u zkoumaných firem více, než došlo k propouštění.

Deník „Deník“ 16. října 2020 přinesl analýzu, při které vynásobil hrubou hodinovou mzdu u profesí počtem odpracovaných hodin v příslušném oboru a zjistil, že řadě profesí mzdy klesly a někdy i dost výrazně. Číšníkům a servírkám o zhruba 4,6 tisíce korun, kuchařům dokonce o asi 5,4 tisíce korun. Mzdy klesly také sekretářkám v soukromých firmách (o 2,3 tisíce Kč), mzdovým účetním (o 2 tisíce Kč), řidičům nákladních vozidel (o něco více jak 1 tisíc korun), svářečům (o 1,8 tisíce Kč) a tak podobně. Pravda je, že občas došlo k poklesu mzdy i přes mírný nárůst hodinové mzdy, protože lidé odpracovali méně hodin. Vzhledem k velkému poklesu mezd, ale z toho plyne, že v některých oborech klesaly i nominální hodinové mzdy (3). Poklesu nominálních mezd aspoň v některých oborech a oblastech země uváděl v roce 2020 i průzkum společnosti Grafton Recruitment, podle kterého přes velký nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovníků začaly ve výrobě stagnovat či dokonce klesat (nominální) mzdy. Výjimku tvořilo Královéhradecko a v případě některých pozic i střední Čechy. Na opačném konci spektra bylo Ústecko, následované Libereckým a Moravskoslezským krajem. (4) Jiný pramen píše o poklesu nominální mzdy v peněžnictví a pojišťovnictví za 2. čtvrtletí roku 2021 (meziročně), kdy zde nominální mzda klesla o 1,6 % a oproti 2. čtvrtletí roku 2019 klesla o 0,5 %. (5)

Index nominální mzdy, SOPR=100 z dílny České národní banky vykazuje také poklesy, které se týkají nominální mzdy. A nejde zde jen o pokles spojený s epidemií koronaviru a současnou hospodářskou krisí, kdy meziročně k 31.XII.2020 šlo o skoro 4,5% pokles. Ale 4,17% pokles byl meziročně vykázán meziročně třeba i k 31.XII.2009 a 2,5% poklesem se chlubí datum 31.12.2013, a to není vše (6). Nejde zde sice o častou věc, ale není to věc ani nějak moc neobvyklá. A další příklad, následující pramen uváděl k nominálním mzdám v roce 2011 toto: „Průměrná hrubá měsíční nominální mzda dosáhla v prvním čtvrtletí letošního roku 23 144 korun, tedy o 471 korun (2,1 %) více oproti stejnému období z roku 2010. Zatímco v nepodnikatelské sféře došlo meziročně k poklesu mezd o 1,7 procenta, v průmyslu se zvyšuje.“ (7). Čili v nepodnikatelské sféře tehdy došlo meziročně k poklesu mezd o 1,7 %.

Ekonomové často tvrdí, že zaměstnavatelé si spíše vybírají při hospodářských potížích propuštění zaměstnanců než to, aby snížili nominální mzdy, protože to druhé může být pro zaměstnance nepříjemné a demotivující. Má to být jeden z důvodů, proč jsou mzdy směrem dolů strnulé. No, vsadím se, že pro zaměstnance je stejně tak nepříjemné a demotivující, pokud vědí, že jejich kolegové byli propuštěni. Ale budiž. Podívejme se na případ toho, že nějací zaměstnavatelé v nějakém odvětví raději budou držet vyšší mzdy a část zaměstnanců propustí. Pokud takový zaměstnavatel nějaké peníze tímto krokem ušetří, vloží je nejspíše do nákupu různých strojů a nástrojů a zařízení, či je použije na úhradu svých dluhů anebo je investuje do perspektivnějších odvětví. Tím ovšem vytváří poptávku po pracovních místech někde jinde, v odvětví výroby strojů a nástrojů, v odvětvích, v kterých utrácí jeho věřitelé anebo v odvětvích, do kterých sám nově investuje. A tato rostoucí odvětví tedy mohou postupně propuštěné pracovníky absorbovat. Ovšem za předpokladu, že jim v tom nebrání nařízení, předpisy a obecně hospodářská politika státu anebo privilegia, která stát poskytl odborům. Dokonce i tehdy, pokud zaměstnavatel, který zaměstnance propustil, nic neušetří, mohou propuštění zaměstnanci (pokud jim to stát a obory neznemožní) žádat o pracovní místo v jiných odvětvích. Díky větší nabídce pracovní síly, to ovšem povede k poklesu nominálních mzdových sazeb v těchto odvětvích. Ale práce se takto opatřit dá. Dále podnikatelé chtějí navíc běžně vydělávat a kvůli tomu hledají na trzích nové příležitosti, které jim slibují zisk. Nevyužitá pracovní síla je jednou takovou příležitostí. Pokud podnikatelé tuto pracovní sílu správně využijí, tak díky tomu vydělají. To je motivuje k tomu, aby takovou pracovní sílu využili, opět jim to ale stát a odbory musí umožnit, což se ne ovšem vždy stane.

Je-li to umožněno, tak je z uvedených příkladů patrné, že nominální mzdy v ekonomice mohou i docela dobře klesat, a to i tehdy, pokud dochází k inflaci a lidé jsou dlouhodobě zvyknutí na prakticky neustálý růst cenové hladiny. (Nejen) současná hospodářská krise spolu s epidemií koronaviru to neplánovaně ukázaly.

Poznámky:

(1) Ekonom, č. 34 ze dne 20.VIII.2021, str. 8.
(2) Metro, č. 102 ze dne 29.V.2021, str. 2.
(3) Deník ze dne 16. října 2020, str. 8.
(4) Většina regionů hlásí stagnaci či pokles mezd [online, 2020]. Dostupný z (přístup XI/2021): https://www.praktickalogistika.cz/aktuality/vetsina-regionu-hlasi-stagnaci-ci-pokles-mezd/.
(5) Průměrná mzda vzrostla reálně o 8,2 %. V pojišťovnictví však nastal pokles [online, 2021]. Dostupný z (přístup XI/2021): https://www.opojisteni.cz/spektrum/prumerna-mzda-vzrostla-realne-o-8-2-v-pojistovnictvi-vsak-nastal-pokles/c:21544/.
(6) ČR celkem (Index nominální mzdy, SOPR=100, roční data) – ekonomika ČNB [online]. Dostupný z (přístup XI/2021): https://www.kurzy.cz/cnb/ekonomika/index-nominalni-mzdy-sopr-100-rocni-data/cr-celkem/. A: https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=12&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=21740&p_uka=1%2C2%2C3&p_strid=ACFA&p_od=200112&p_do=202012&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C.
(7) Svaz průmyslu a dopravy: Tlak na mzdy v průmyslu poroste [online, 2011]. Dostupný z (přístup XI/2021): https://www.kurzy.cz/zpravy/267936-svaz-prumyslu-a-dopravy-tlak-na-mzdy-v-prumyslu-poroste/