Evropská eskalace ekonomické, finanční a geopolitické krize vyvíjí zvýšený tlak na celý projekt EU. Také demaskuje tu opěvovanou „Evropskou jednotu“ jako naprostou frašku, kterou je. Začíná být jasné, že podobně jako většina ostatních věcí v tomto impériu lží je i ta jednota naprostým protikladem skutečnosti, neboť spojenci se obracejí proti sobě.
Zničení pupeční šňůry německé ekonomiky
Někdo vyhodit do povětší plynovody Severní proud přivádějící levný a hojný zemní plyn z Ruska do Německa. Německá ekonomika na tomto zdroji závisí skoro 60 % své průmyslové výroby. Jak poukazuje Zoltan Pozsar, 2 biliony $ v Německu vytvořené hodnoty závisí na ruském plynu za 20 miliard $.
Nemůžeme s jistotou vědět, kdo ty plynovody vyhodil do povětší, ale nejpravděpodobnější podezřelí jsou údajní němečtí přátelé a spojenci: USA, UK, Polsko, Švédsko a Dánsko. Samozřejmě, že nemluvíme o legitimních vládních strukturách těchto zemí, nýbrž o živlech hlubokého státu v nich. Jedna věc je však mimo pochybnost, a to že Německo a Rusko z této sabotáže utrpí největší škody. Tak to velmi dobře vyhodnotili i všichni protagonisté tohoto dramatu, což naznačuje, že šlo o záměrný a cílený útok na Německo.
Sypání soli do rány
USA roky tlačily na Německo, aby plynovod Severní proud 2 zrušilo a odřízlo se od závislosti na ruském plynu. Aby německé vůdce přesvědčili, slibovali jejich americké protějšky, že ruský plyn nahradí dodávkami amerického LNG. Jak teď už víme, němečtí „přátelé a spojenci“ německou poslušnost pak využili k dodávkám zemního plynu za vyděračské ceny. Podle energetického investičního bankéře Laurenta Segalena by američtí dodavatelé plynu mohli v USA naložit velký tanker s LNG s náklady asi 60 milionů $ na odbavení. To zboží by se v Evropě pak dalo díky ohromné disparitě ceny mezi trhy USA a Evropy prodat za 275 milionů $: v USA se zemní plyn obchoduje za méně než 7 $/mBtu (milion britských tepelných jednotek), zatímco holandské TTF futures se teď obchodovaly za více než 60 $/mBtu.
Jeden z klíčových architektů této katastrofy naprosto nejapný berlínský ministr hospodářství Robert Habeck si minulý měsíc veřejně na tuto situaci stěžoval v interview pro německá média. Jen včera francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire kvílel: „Nemůžeme přijmout, aby náš americký partner prodával svůj LNG za čtyřikrát větší cenu, než za jakou ji prodává svému vlastnímu průmyslu.“ Tohle lamentování ale přišlo příliš pozdě, aby zmírnilo nesmírné škody na evropské ekonomice.
Obklíčeni ze všech stran
A tak se Německo náhle spolu se smělým požadavkem Polska na 1,3 bilionu euro reparací za II. světovou válku ocitlo obklíčeno svými „přáteli“ a „spojenci“ na mnoha frontách. Ale i tak byly reakce Německa (kromě Habeckova interview) pozoruhodně tiché, i když si lze snadno představit, že telefon kancléře Scholze musí zvonit do vyvěšení od rozzuřených německých průmyslníků a šéfů odborů. Jak to Rheinische post řekl prezident Centrální asociace německých řemesel Hans Peter Wollseifer: „Každý den dostáváme nouzová volání od společností, které stojí před zastavením výroby, protože už nemohou platit tak zvýšené účty za energie.“ Také Federace německého průmyslu (BDI) varovala před vlnou bankrotů kvůli inflaci energetických nákladů, což je teď pro 58 % společností těžký problém, kdy 34% si myslí, že tato krize ohrožuje jejich přežití.
Německo má (potenciálně) jednoho spolehlivého partnera
Tato země je tlačena ke zkáze. Ale ač to nemusí být pro důvěřivé konzumenty povídačky Západních korporátních médií zřejmé, tak se Německo ocitlo v situaci, v níž má jen jednoho partnera, na kterého se může spolehnout. Pokud jste hádali, že Rusko, tak jste hádali správně. Samozřejmě, že člen EU a NATO Německo nemůže stanovovat svou zahraniční politiku nezávisle, ale tlak, aby se nějak vysvobodilo ze svých pout a urvalo si zase svoji suverenitu, musí růst.
Německé dotační závody ve zbrojení by mohly EU potopit
Jedním způsobem, jak pohnout s tím, aby se projekt EU úplně potopil, je čtvrteční oznámení kancléře Scholze z minulého týdne, které se ukazuje být opatřením v tomto směru. Scholz oznámil, že vláda „udělá vše, co může,“ aby udržela ceny energií dole, když ohlásil balíček ohromujících 200 miliard € dotací na ochranu německých domácností a podniků před vysokými cenami energií. Tento balíček přichází navíc k předchozím opatřením, o nichž se říká, že obnáší 65 miliard €. Ale tohle číslo může být snížené.
Podle dat od think tanku Bruegel citovaných Politico.eu německá vláda během 12 měsíců do září 2022 už na podporu domácností a firem během energetické krize alokovala přes 100 miliard € navíc k těm dalším 85 miliardám € alokovaných k pomoci německým energetickým společnostem. Když to spočítám, tak je to 185 miliard € ne 65!
Pokud půjdou i jiné země ve stopách Německa, tak to vyvolá závody v dotačním zbrojení a dále to přileje olej do ohně evropské inflace. Výsledkem bude kolaps eura stejně jako inflace rublu v Rusku spuštěná roku 1991. MMF v té době zavázal Rusko, aby udrželo rubl jako společnou měnu všech nástupnických států Sovětského svazu, čímž 15 novým zemím dal pobídku k vydávání dluhů v rublech ve prospěch svých vlastních ekonomik, tím však přiživí inflaci u všech ostatních.
Jeden diplomat EU poukázal v komentáři k německému „dejme se do dotací“, že výsledek by mohl být takový: „Opravdu riskujeme dotační závody mezi některým největšími zeměmi EU v boji jedné s druhou.“ Otázka, jakou nemůžeme snadno zodpovědět, ale brzy se to ukáže, je ta, jak brzy EU zkolabuje? Co se možná nikdy nedovíme, je to, zda Německo zahajuje svou pomstu EU záměrně.
AKRAINER
Buďte první kdo přidá komentář