Příklon demokratů k progresivní levici vyvolává protitlak

Definovat, co se myslí pojmem kritická teorie ras, není jednoduché. Nejlépe to asi vystihuje encyklopedie Britannica. Podle ní se jedná o intelektuální hnutí, jejímž základem je definice rasy jako „společensky definované kategorie, která je využívána k potlačování a využívání lidí barevné pleti”. Zastánci kritické teorie ras tvrdí, že americké instituce jsou z podstaty rasistické, neboť fungují zejména proto, aby vytvořily a udržovaly sociální, ekonomické a politické rozdíly mezi občany bílé rasy a ostatními rasami, zejména Afroameričany.

Jedním z významných apoštolů této teorie je Ibram Kendi, ředitel Centra pro antirasový výzkum Bostonské univerzity. Jeho postoje nejlépe vystihují propagační slogany vydavatele jeho knih. „Být antirasistou znamená neustálé uvědomování si sebe sama, nutnost konstantní sebekritiky a pravidelné sebekontroly. Rasová nerovnost je problémem špatné politiky, ne špatných lidí. Popírání je v centru rasismu.”

Teorie rasismu jako učební předmět

Kritická teorie ras byla zavedena od učebních plánů řady škol v USA. Velké korporace se brzy připojily a začaly organizovat rasové semináře pro své bílé zaměstnance. Pozadu nezůstal ani deník The New York Times, který v roce 2019 inicioval projekt s názvem 1619 inspirovaný rokem, ve kterém u pobřeží dnešních Spojených států přistála první loď s otroky z Afriky. Jedním z jeho stěžejních bodů je tvrzení, že americká revoluce byla primárně vedena snahou o zachovaní otroctví.

Administrativa D. Trumpa zareagovala na projekt 1619 programem s názvem 1776 podle roku vyhlášení nezávislosti amerických kolonií. Program obhajuje principy svobody, ze kterých vzešla americká Ústava. Zároveň vydal D. Trump exekutivní příkaz, kterým zakázal federálním úřadům školení na téma kritické teorie ras.

Nová administrativa prezidenta Bidena otočila o 180 stupňů a opakovaně se přihlásila k tvrzení, že systémový rasismus je klíčovým problémem Ameriky. Jedním z prvních exekutivních příkazů nového prezidenta tak byl příkaz, kterým zrušil zákaz rasového školení vydaný D. Trumpem.

Zákaz teorie ras zákonem

Nicméně americké státy vedené republikány zavelely k protiofenzívě. Tennessee se stalo minulý měsíc třetím státem, který schválil zákon zakazující výuku kritické teorie ras ve svých školách. Jedenáct dalších států, mimo jiné například Severní Karolína, Texas, Arizona, Lousiana nebo New Hampshire, připravuje nebo již představilo zákony, které podobnou výuku ve školách zakazují.

Kritická teorie ras je předmětem ostrých debat mezi zákonodárci. Republikáni tvrdí, že „kritická teorie ras učí, že americká demokracie je lež, že vláda zákona neexistuje a je nahrazena sériovým bojem o moc mezi různými rasovými skupinami”. Demokraté oponují, že cílem legislativy je utnout konverzaci o rasismu, aby mohla být chráněna slabost bílých.

Rozsah zákazů se liší stát od státu. V některých státech je specificky zmíněn zákaz využívat k výuce projekt 1619, některé státy rozšířily rozsah zákona i na zákaz „genderového” školení na školách. V některých státech zákon zakazuje i jakékoli teorie, podle kterých „nese jedinec v souvislosti se svou rasou nebo pohlavím odpovědnost za činy spáchané v minulosti ostatními členy stejné rasy nebo pohlaví”.

Vlajka BLM na amerických ambasádách

Velkou nevoli republikánských zákonodárců vyvolal příkaz americké administrativy, aby byly na amerických ambasádách vyvěšeny vlajky Black Lives Matter u příležitosti výročí smrti George Floyda. Představili zákon s příznačným názvem „Hvězdy a pruhy” , který by měl zakazovat vyvěšování politických vlajek na amerických ambasádách. „Příkaz administrativy k vyvěšení vlajky BLM je urážkou těch, kteří přinesli našemu národu nejvyšší oběť , a je absolutně směšné, aby takovou věc musel řešit zákon,” uvedla předkladatelka zákona.

Coca Cola pod tlakem

Ani progresivní korporace neunikly protitlaku. Coca Cola pozastavila svůj plán na podporu diverzity, který zaváděl pokuty pro spolupracující firmy, pokud neplnily zaměstnanecké kvóty pro minority. Podle mnoha kritiků byl plán v rozporu se zákonem. V reakci na plány Coca Coly zašel nejdále okres Surry v Severní Karolíně. Jeho představitelé těsnou většinou přijali rozhodnutí, podle kterého mají být odstraněny prodejní automaty Coca Coly ze všech veřejných budov.

Postoj stoupajícího počtu Američanů vyjádřil komisař Harris z okresu Surry: „Progresivní levice v Americe.., oni bojkotují, strhávají sochy a dělají spoustu neslýchaných věcí. Očekávají, že se jejich politická opozice skrčí v rohu. To není správně.”