Proč Rusko nenapadne Ukrajinu

Rusko na Ukrajinu nezaútočí navzdory tvrzení mnoha západních médií a jejich politiků, a to ani v lednu ani v dubnu. Proč? Z jednoho jednoduchého důvodu. Nemá jeden jediný důvod, proč by to dělalo. Rusko nejsou Spojené státy, které napadají různé země po celé zeměkouli, jak je momentálně napadne. Pokud by Rusko obsadilo Ukrajinu, což je nápad chorých hlav, který mohou papouškovat jen nemocní komentátoři západních médií a rádia Jerevan, co by si pak bohaté Rusko s žebráckou, rozvrácenou a oligarchickou Ukrajinou proboha počalo? Vždyť Rusko má svých starostí dost. Je opět uprostřed studené války s nejmocnější a nejmilitarističtější zemí světa, Spojenými státy americkými, a ještě by si na krk pověsilo závaží v podobě Ukrajiny? Co by tak asi mohlo získat? Horkou hranici se zeměmi NATO? Významnou profašistickou část ukrajinské populace?

Srozumitelné Rusko

Politika Ruska je v případě Ukrajiny celkem čitelná. Pokud by nebylo Majdanu a protiústavního převzetí moci podporovaného Spojenými státy a Evropskou unií, jistě by Rusko nezačlenilo do svého státu Krym a nepodporovalo by vojensky separatisty na východě Ukrajiny. A samozřejmě by ani neexistovalo nějaké hnutí odporu na východě Ukrajiny a hlasování na Krymu. A proč to Rusko s tím Donbasem a Krymem udělalo tak, jak udělalo a dělá dál? Protože vyfouklo Spojeným státům plánovanou vojenskou základnu na Krymu a posunutí hranic NATO až na hranice Ruska. Nyní USA na základnu na Krymu mohou zapomenout a východní část Ukrajiny slouží jako jakýsi nárazník, území „nikoho,“ vojenský prostor, z něhož nelze na Rusko útočit. Taková je stávající situace a rozmístění sil. Putin tak trochu USA stratégům vypálil rybník. Nejen že Majdan nesrazil Rusko na kolena, ale naopak, vrátil jej na světovou scénu. A Sýrie to jen zpečetila.

Někdy příště

Možná jednou bude vše jinak a ruská armáda skutečně vjede do Kyjeva, ale to bude za zcela jiné mezinárodní i vnitřní konstelace. Třeba až bude na Ukrajině skutečná demokracie, fašismus a jeho propagace postaven mimo zákon a ukrajinský lid si vzpomene, že má přeci jen o něco více společného s východními bratry než s Evropskou unií v rozkladu a zaoceánským hnijícím Impériem.

Oč se hraje

Oč tedy jde? Pokud bude Západ, tedy USA přibližovat své vojenské síly k ruským hranicím a zároveň rozmísťovat raketové systémy na území dramaticky se přibližujícímu k těmto hranicím, provede Rusko reciproční krok. Těžko říci co to bude a kde to bude. Ale nevymyká se mé představivosti takové dramatické dejà vu. Na Kubě je stále Castro, i když už straně a vládě nešéfuje. A Putin není Chruščov. Každopádně jak Kuba, tak další země na dostřel k USA by své území pro ruské rakety rády poskytly. Ne všude jsou USA stejně láskyplně přijímány, jako v Protectorate of Bohemia and Moravia. Jestliže si může Ukrajina svobodně vybrat, ke kterému vojenskému paktu chce patřit a jaké rakety mohou být rozmístěny na jejím území, může tutéž svobodu požadovat i Kuba či Venezuela.

Proto Rusko moc na názor EU nečeká. Četníkem a militantem světa jsou USA. Kecání zástupců 28 loutek nikoho nezajímá a prskání českých mopslíků poskakujících kolem amerických pánů už vůbec ne. Situace je tedy opravdu nebezpečná, ale nikoliv z důvodů prezentovaných v našich dotovaných médií. Na světě jsou prostě lidé, národy a státy, které nechtějí být v područí Spojených států amerických za žádnou cenu a žádný prezent. A zdaleka nejde pouze o Rusko, Čínu a Irán. Pokud tedy dojde k horké světové válce, nestěžujme si, zbrojíme, co to dá, takže když nám tu sem tam něco vybouchne a nebo naši chlapci budou umírat tisíce kilometrů od domova pro představy a chiméry šílenců v čele západních vlád, ničemu se nedivme. My patříme mezi alianci pěstující nenávist a nepřátelství. My patříme k alianci, která zbrojí více než celý ostatní svět dohromady. My patříme k agresorům. Nedivme se tedy možným následkům. Nejsme holubice, kterým hrozí jestřáb. Ne, my sami jsme jestřábi. Možná se však najde kos, který nám přistřihne brka.

Veselé Vánoce!

Pavel Letko