Proč Trump se cly tak náhle otočil? |

Sdílet článek:

LUKÁŠ KOVANDA

Zradil jej dolar – oslaboval, když měl posilovat. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se zásadně přepočítala. Včera odpoledne středoevropského času bylo stále patrnější, že obchodní válku, kterou rozjela, nemá plně pod kontrolou. Alespoň podle vývoje kursu dolaru. Americká měna ji zradila. Trumpovi lidé čekali posilování dolaru, který ovšem místo toho oslaboval. Třeba česká koruna si vůči němu včera kolem půl čtvrté odpolední středoevropského času připisovala výrazné takřka procento.

Přitom podle učebnic platí, že země, která uvalí nová cla, se dočká zpevnění své měny. Protože cla vylepší obchodní bilanci. Trumpův ministr financí Scott Bessent při slyšení v Kongresu u příležitosti svého schválení do funkce uvedl, že dodatečné desetiprocentní průměrné efektivní clo zpevní dolar o čtyři procenta. Takže nyní, když USA chtěly průměrné efektivní clo uplatněné na svět zvednout podle odhadu, jejž uvedla agentura Bloomberg, nad 25 procent, dolar měl posílit o nějakých deset procent. A pomoci tak svým zpevněním tlumit inflační dopad cel na amerického spotřebitele.

Jenže dolar místo toho oslaboval. Takže inflační dopad cel naopak umocňoval…

Jedním z důvodů, proč dolar neposiloval, jak Trumpova administrativa předpokládala, mohl být protitah Číny. Ta se podle spekulací trhu zbavovala amerických dluhopisů, tedy klíčového dolarového aktiva. Tyto spekulace v přímém přenosu či takto bezprostředně nelze ověřit. Peking ovšem ještě navíc včera čínským státním bankám v podstatě přikázal, aby omezily své nákupy dolaru, což rovněž vytváří tlak na jeho oslabení.

…s postupným šponováním celních sazeb se navíc ovšem jak Spojeným státům, tak Číně tak jako tak zužuje prostor, jak protivníka v obchodní válce zasáhnout. Podle kalkulace Bloombergu už celní sazba kolem 100 % zastaví většinu čínského vývozu do USA. Zvýšení sazby dále, na nynějších 125 %, tak už rozsah vývozu Číny do USA omezí méně, než, řekněme, hypotetické navýšení z 75 na 100 %. Protože už navýšení na zhruba na 100 % zkrátka činí většinu čínského zboží v USA neprodejnou.

To nejpodstatnější z eskalace americko-čínské celní války tedy už vlastně proběhlo.

Na řadu tak musí přijít další opatření, jak protivníka poškodit, než je navyšování celních sazeb. Bílý dům proto připravuje černou listinu investic. Americké penzijní fondy a další investoři mají mít zakázáno takto vyčernění investice uskutečňovat, protože by jejich realizací financovali „čínskou válečnou mašinérii,“ jak včera uvedl Bessent.

Ministr financí USA také Čínu varoval, aby se neuchylovala k devalvaci své měny. Čínská měna, ta v mimopevninské variantě (méně regulovaná než pevninská varianta), ovšem nyní dolaru znehodnocuje na své historické minimum. Takové oslabení alespoň zčásti tlumí účinek navýšení amerických cel, protože vrací čínským exportérům část ztracené konkurenceschopnosti. Bessentova výzva směrem k Číně, ke zdržení se devalvace v režii Pekingu, včera naznačovala právě jistou nervozitu americké administrativy, která čekala posilování dolaru, namísto jeho oslabování. Trumpova otočka o několik hodin později pak nervozitu skutečně potvrdila.

Tlak na Trumpovu administrativu byl během včerejšího dne značný i z odborných kruhů. Například analýze Deutsche Bank, největší německé banky varovala, že pokud probíhající nečekaný výprodej americké měny a amerických dluhopisů, který nemusela mít na svědomí (jen) Čína, ale mezinárodní investoři děsící se nevyzpytatelnosti americké administrativy i hrozby recese v USA, neskončí, bude americká centrální banka muset zahájit nouzové kvantitativní uvolňování – i přes výrazné inflační tlaky v USA. A za nově vytvářené – nově „tištěné“ – dolary pohotovostně vykupovat právě americké dluhopisy. To by patrně dále citelně zvedlo inflační očekávání v USA a také dále prodražilo náklady obsluhy amerického dluhu.

Na druhu stranu, Trumpovi lidé dlouho sázeli – a sází vlastně dosud – na to, že svými cly Čínu zasahují více než ona Ameriku těmi odvetnými. I kdyby nyní Čína „dorovnala“ své clo na americké zboží na 125 %, Trumpovo clo stejné nominální hodnoty se bude týkat daleko širšího okruhu zboží. USA totiž, vyjdeme-li z loňských čísel, dovážejí z Číny zboží za 440 miliard dolarů ročně, zato Čína z USA jen za 145 miliard.

V tomto smyslu tedy Trumpovo clo – byť číselně shodné s čínským – dopadá na čínský zahraniční obchod třikrát tíživěji než clo Pekingu na Ameriku. Náhle je obří schodek amerického obchodu s Čínou Trumpovi vlastně v určitém ohledu trumfem v ruce. Americká cla kvůli právě existenci masivního schodku zkrátka zasahují Čínu třikrát tíživěji, než je tomu naopak. Na to tedy právě vsází i nadále americká administrativa. Míní, že Čína nakonec vzájemné šponování celních sazeb utne jako první, protože jí bolí víc. Proto Trump vyrukoval s odvetou a zvýšil clo na Čínu na oněch 125 %, i když, jak víme, už tím Čínu poškodí méně než hypotetickým navýšením ze 75 na 100 %.