Projev JDV aneb 20 minut zkázy evropského neomarxismu

Žijeme ve skvělé době! Kdo si to nemyslí, ať si pustí projev viceprezidenta spojených států J. D Vance na „bezpečnostní“, spíše válečné konferenci v Mnichově.

Jedná se o naprosto skvělý státnický projev. Také se jednalo o zásadních 20 minut, během kterých spadly levicovým liberálům všechny jejich hračky do kanálu.

Bez ohledu na obsah, stojí za povšimnutí, že JDV hovoří celou dobu, tedy necelých 20 minut bez čtecího zařízení. Napadá vás český politik z mainstreamových politických stran, který má v hlavě myšlenky uspořádané natolik, aby si mohl troufnout na něco podobného? Zhovadilý profesor Fiala a jeho politické karaoke, kdy zásadně všechno papouškuje z čtecího zařízení? Babiš, který se doposud neobtěžoval naučit se česky? Celá garnitura politiků za KDU-ČSL, TOP09 a STAN, kteří už ani na kameru nehovoří, protože by je to zdržovalo při kradení?Média nám celou dobu prezentovala absolventa práv na Yale jako burana, vidláka, polovzdělance a problémového spratka. Každý si mohl během projevu udělat představu, nakolik důvěryhodné tyto informace našich liberálně levicových médií byly.

Další nepříliš zmiňovaný postřeh spojený s projevem je, že JDV během něj ani jednou nepoužil slovo Ukrajina. Nedostavila se obvyklá litanie o tom, jak byla Ukrajina zákeřně a bezdůvodně napadena, což je nezbytná a podle všeho povinná součást všech politických projevů za poslední tři roky. Liberálové byli zcela šokováni a jejich ukrofilství bylo tím definitivně zhrzeno.

Během dvaceti minut bylo dokonáno. Vance strhal všechno, co neomarxisté tak milují. Cenzuru, boj s dezinformacemi, které se pravidelně ukazují být pravdivé, kontrolu médií, různé firewally umožňující vykopat foltýnovský příkop kolem čím dál významnější části veřejnosti, absurdní zákony popírající základní lidská práva i úchylné modly pokrokářů.

Jsem právě v Německu a projev JDV je tady velmi populární. Nikdy jsem nezažil, aby Němci projevili takový zájem o politický projev, a nejspíš to od dob Goebbelsova projevu ve Sportpalastu nezažili ani oni. Má to na ně zhruba stejný efekt, jako by si chronicky nemocný pacient po mnoha letech léčení šarlatány konečně vyposlechl správnou diagnózu, byť pro něj momentálně není příznivá. Vnímají to jako začátek něčeho nového a držím jim palce, aby se podle toho zachovali a pohřbili o těchto víkendových volbách německou pokrokovou levici hluboko pod zem.

Já jsem k tomu opatrnější, protože když někdo něco říká, neznamená to automaticky, že to taky udělá. Podstatnější otázka ovšem je, co teď uděláme my všichni.

Ve světle Vanceova projevu je víc než zjevné, že se současná politická garnitura přežila. Oni to sice ještě neví, ale jejich doba skončila, protože už skončily nebo začnou končit myšlenky, na kterých stavěli. Oni si to teď ještě nepřipouští. První jejich reakce byl pláč a naprosté zděšení, takže promineme malou ztrátu sebekontroly některých intelektuálně založených neomarxistů.

Během toho týdne se z toho dostali a teď trochu trucují. Když nám Trump nedá americké zbraně na naše ukrajinské dobrodružství s komediantem Zelenským, vyrobíme si vlastní zbraně z oceli, kterou nevyrábíme a střelného prachu z továren, které jsme zavřeli. Vybavíme je technologiemi, které naši kvótami dosazené diverzitní manažerky nevyvinuly, protože se soustředily na láhve s neoddělitelným víčkem. Když nám Trump nepůjčí armádu, abychom s ní hrozili Putinovi, uděláme si vlastní armádu a budeme mu hrozit s ní. Bude to moderní evropská armáda, s důrazem na diverzitu a LGBT+, Rusové budou prchat, až se na ně vrhnou nebinární evropští ozbrojenci, ozbrojenkyně a ozbrojenco. Natiskneme peníze a budeme je utrácet za zbrojení, abychom jich mohli ještě více rozkrást. Jasně, pár týdnů se budou vztekat a fantazírovat, ale pak se ukáže, že tyto plány nemají s realitou nic společného. Nejde říct, že Trump je dezolát, protože není dezolát, ale prezident Spojených států, ke kterým jsme ještě před měsícem vzhlíželi a zalézali jim nekriticky do řiti. Možná se pokusí vymlčet celou Ameriku podobně jako Slovensko nebo Maďarsko a dělat, že Trump a jeho administrativa neexistuje, ale nic z toho není reálný plán, nehledě na to, že se to území, o kterém se ještě smí mluvit, neustále zmenšuje. Brzy zbude pro zahraniční zpravodajství k dispozici jen socialistické Nizozemí.

Po období trucování, které bude trvat tak týden nebo dva, přijde období flexibility. Bystřejší jedinci pochopí, že trucovat jim nepomůže a začnou se vymezovat proti všemu, co až dosud dělali. Budou obětovat a odsuzovat různé věci, jako třeba Green Deal, diverzitu, řízenou imigraci a podobně.

Projev byl v podstatě o tom, že Amerika nebude nasazovat životy svých lidí ani utrácet prostředky daňových poplatníků v Evropě, která se hrubě odchýlila od hodnot, které současná americká vládnoucí garnitura pokládá za klíčové. A co uděláme my všichni? My bychom se měli zachovat podobně a ukončit podporu těch bezcenných kašparů, co si říkají politici. Zejména a hlavně se to týká dua Fiala – Babiš, kteří jsou jakoby v opozici, ale jinak jsou oba součástí téhož konceptu.

Voliči by si měli položit otázku, co s tím. Fiala a celá jeho koalice obecních a krajských zlodějů jsou už k ničemu. Jsou to výrobky z minulosti, stejně jako tlačítkové telefony, videokazety a gramofony. Volit je nedává žádný smysl, jsou zastaralí. Do doby, která přichází, se nehodí.

Andrej Babiš, spása voličů s dvouciferným IQ, je na tom stejně. Toho už jsme tu jednou měli. Opět osoba zcela z minulosti, bez perspektivy v období, které přijde.

Dojdeme si pro českého Vance!