Projev o stavu Unie 2021

Předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová pronesla v Evropském parlamentu výroční projev o stavu Unie, tuto napodobeninu americké State of the Union Address, která byla zavedena v roce 2010. Tyto projevy občas poodhalují velké plány a přinášejí různé překvapivé myšlenky (snad nejvýrazněji tomu tak bylo v roce 2017 v Junckerově poselství „Chytit vítr do plachet“) a zájemci o dění v EU by si je proto neměli nechat ujít. Letošní vystoupení von der Leyenové s podtitulem „Posilujeme ducha naší unie“ patří k těm méně výrazným, přesto několik bodů stojí za pozornost.

Předsedkyně se v úvodu obšírně věnovala Covidu a hlavně chvále postupu Bruselu při obstarávání vakcín – který, dodejme, obecně vzbuzoval spíše rozpaky. Uvedla doslova: „Dodali jsme vakcíny Evropě. Dodali jsme vakcíny světu. Postupovali jsme správně, protože jsme postupovali evropským způsobem. A fungovalo to!“ Problém je prý nyní v rozdílech v míře proočkovanosti v Unii a také je třeba urychlit očkování světové populace. Hlavní prioritou do budoucna má být posílit připravenost EU na pandemie. K tomu má být vytvořen nový Evropský úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) a vedle toho má být do zdravotní připravenosti a odolnosti do roku 2027 investováno 50 miliard eur (z prostředků EU, členských států, Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj).

K Zelenému údělu neřekla von der Leyenová v podstatě nic nového. Především ocenila dosavadní rozjezd této agendy včetně přijetí evropského klimatického zákona, který zakotvil klimatické cíle do právního řádu, a zahájení projektu Nový evropský Bauhaus. Spoléhá na to, že Evropský parlament i Rada nyní přijmou příslušné legislativní návrhy k uskutečnění zelené transformace (míněn balíček „Fit for 55“). S nimi prý zajistíme, „aby se za znečišťování platilo“, „aby energie, kterou používáme, byla čistá“, „abychom jezdili inteligentnějšími automobily a létali čistšími letadly“. Zmínila se také o potřebě navýšení financování opatření v oblasti klimatu na celosvětové úrovni.

V rámci tématu digitalizace předsedkyně avizovala, že Komise předloží návrh evropského aktu o čipech, což je prý nejen otázka konkurenceschopnosti, ale i technologické suverenity EU. Cílem má být „abychom společně vytvořili nejmodernější evropský čipový ekosystém, včetně výroby“, což by mělo vést k zajištění bezpečnosti dodávek a vytvoření nových trhů pro průlomové evropské technologie.

Hodně prostoru bylo věnováno obraně. Co prý opravdu potřebujeme, je evropská obranná unie. Podle Leyenové nastal čas, aby Unie v této věci postoupila do další fáze. Dosud se prý držela zpátky nejen proto, že neměla dostatečné kapacity, ale také proto, že chyběla politická vůle. Pokud se takové politické vůle podaří dosáhnout, může se na úrovni EU hodně udělat. V rámci francouzského předsednictví proto bude svolán summit o evropské obraně. Z konkrétních opatření předsedkyně hovořila o vytvoření společného střediska situačního povědomí (jakési zpravodajské ústředny), zlepšení interoperability a budování evropské politiky kybernetické obrany.

Dále padla řeč na obehrané téma migrační politiky, respektive návrhu tzv. nového paktu o migraci a azylu, jehož projednávání se už dlouho příliš neposouvá. Podle Leyenové je nyní „ta správná chvíle pro evropskou politiku řízení migrace“, a proto naléhavě vyzývá k urychlení přijetí příslušných návrhů.

Nemohlo také nedojít na stále halasně vyzdvihované téma ochrany právního státu. Ta prý „není jen vznešeným cílem, nýbrž stejně tak tvrdou prací a neustálým úsilím o posun k lepšímu“. Předsedkyně nato pohrozila (víme komu): „Přesto dochází v několika členských státech k vývoji, který je důvodem k znepokojení. V takových situacích mám jednu prioritu: na prvním místě musí být vždy dialog. Ten však sám o sobě nestačí, takový dialog musí přinést konkrétní výsledky. Z tohoto důvodu sledujeme dvojí strategii sestávající z dialogu a rozhodných činů.“

Ze zbývajících položek z různých oblastí se zdají být zaznamenáníhodné tyto:

• v odkazu na Evropský pilíř sociálních práv chce Komise navrhnout novou evropskou strategii zdravotní péče, „aby se každému muži a každé ženě mohlo dostat co nejlepší zdravotní péče a aby každý mohl nalézt co nejlepší životní rovnováhu“;
• Komise míní bojovat proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem; navrhne legislativu, která se zaměří na skryté zisky převedené do krycích společností a bude usilovat o celosvětovou dohodu o minimální sazbě daně z příjmů právnických osob;
• rok 2022 by se měl stát „rokem evropské mládeže“;
• Komise bude připravena podniknout další kroky k řešení podnětů, které vyplynou z Konference o budoucnosti Evropy;
• do konce tohoto roku Komise předloží návrh předpisu EU o boji proti násilí na ženách, který se má „zabývat účinným trestním postupem, prevencí a ochranou, a to online i offline“– zde podotýkám, že zde se můžeme obávat, že půjde o snahu oklikou vnutit členským státům obsah Istanbulské úmluvy;
• příští rok míní Komise předložit návrh předpisu EU o svobodě médií, který má zajistit nestrannost sdělovacích prostředků.

Von der Leyenová zakončila svoje expozé úvahami o duši Evropy. Mimo jiné poznamenala: „Jakkoli může být nedokonalá, naše Unie je zároveň krásně jedinečná a jedinečně krásná“. („But imperfect as it might be, our Union is both beautifully unique and uniquely beautiful.“)

Celkový dojem z proslovu je přes vší poetickou notu nemastný neslaný. Není mnoho, co k němu dodat. Snad jen, že je opravdu odrazem stavu Unie – takového stavu, kde jsou centralismus, progresivismus, klimatický alarmismus, masivní zadlužování se a velkopanská povýšenost unijních představitelů trvale před závorkou a nikdo už se nad nimi nepozastavuje. Jsou-li zde nějaká nová témata, na která bychom si měli (vedle stálic typu Zeleného údělu, migračního paktu, obranné unie, Konference o budoucnosti Evropy či falešné karty právního státu) dávat bedlivý pozor, pak jsou to patrně avizované návrhy týkající se násilí na ženách, svobody médií a strategie pro zdravotní péči.