Síkela měl na postu eurokomisaře rozhodovat o 300 miliardách eur, má ale jisté jenom jejich jednotky, vyplývá z návrhu rozpočtu EU na příští rok |

Sdílet článek:

LUKÁŠ KOVANDA

Za klíčovou výhodu portfolia nového českého eurokomisaře Jozefa Síkely mnozí vydávají objem peněz, o nichž má rozhodovat. „Bude spravovat největší rozpočet, který kdy měl český komisař na starosti, bude rozhodovat o investicích v programu Global Gateway ve výši až 300 miliard eur,“ nechal se například slyšet premiér Petr Fiala.

Z návrhu rozpočtu EU na příští rok (zde) ale vyplývá, že Síkela má nejspíše jistou jen částku o celé dva řády nižší, tedy jednotky miliard eur. Jak je to možné?

Položka, pod níž spadají prostředky, o nichž bude Síkela rozhodovat, mají v unijní kategorizaci číslo šest a název „Sousedství a svět“. Zde jsou vyčleněny prostředky té části rozpočtu EU, která má, řekněme, vnější ráz. To znamená, že jsou zde finance určené z velké části k uplatnění mimo území EU, ať už v regionech s ní sousedících nebo vzdálenějších. Ty vzdálenější bude mít v gesci Síkela. Ty sousední, východoevropské či balkánské, resp. středomořské pak slovinská eurokomisařka Marta Kosová (bude-li její nominace na eurokomisařský post v její domovině schválena), resp. její chorvatská kolegyně Dubravka Šuicaová.

S těmito eurokomisařkami se má Síkela v příštím roce podělit o reálně rozpočtované prostředky ve výši 14,4 miliardy eur, jak vyplývá ze zmíněného návrhu rozpočtu, který již podrobila úpravám Evropská rada. Ve skutečnosti tak v příštím roce sám Síkela bude moci rozhodovat spíše o jednotkách miliard eur.

Ani jednotky miliard eur samozřejmě nejsou zanedbatelné peníze, jenom už to nezní tak bombasticky jako „300 miliard eur“. Premiér Fiala ve svém citovaném výroku přitom šalamounsky u české veřejnosti navodil dojem, jako by Síkela vskutku už teď „seděl na 300 miliardách“.

Kde se tedy částka 300 miliard eur vzala? V bruselském žargonu se hovoří o tom, že Síkelovo portfolio může takzvaně mobilizovat až 300 miliard eur. Důležitá jsou slůvka „mobilizovat“ a „až“. Navíc se zjevně nemíní mobilizace během jednoho roku, ale v celém pětiletém funkčním období nové eurokomise.

Mobilizace znamená, že Síkela má natvrdo přiklepnuté ony nejspíše jednotky miliard eur ročně a pro rozvojovou pomoc v Asii, Africe či Latinské Americe se bude snažit získat jako partnera například soukromý sektor vybraných zemí těchto světadílů i s jeho úvěry. Po zapojení právě třeba soukromého sektoru, úvěrů a dluhu a po sečtení Síkelových pěti let v Komisi se možná celková suma vyhoupne až na oněch 300 miliard; realisticky ale skončí níže. Navíc, i když skončí níže třeba o 100 miliard, na úrovni 200 miliard, většina prostředků stále půjde ze zdrojů mimo Síkelův rozpočet. Ten totiž za pět let jeho působení v Komisi bude celkově fakticky činit spíše jen nižší až střední desítky miliard eur.

Navíc, je otázkou, do jaké míry o těchto nižších až středních desítkách miliard eur, ročně tedy jednotkách miliard eur, bude rozhodovat sám Síkela. V mocenské hierarchii nové Evropské komise totiž jeho post spadá pod „ministryni zahraničí EU“ Kaju Kallasovou. Pod ni ostatně náleží také posty zmíněných eurokomisařek Kosové a Šuicaové.

Bývalá estonská premiérka Kallasová tak zřejmě bude vytyčovat základní směr a klíčové priority zahraniční politiky, přičemž Kosová, Šuicaová a Síkela je budou v praxi naplňovat. První dvě komisařky přímo za hranicemi EU, Síkela pak ve vzdálenějších oblastech zejména třetího světa, v místech typu Nepálu, Zambie či Karibiku (v těchto oblastech jeho nový resort vykazuje klíčové aktivity v letošním roce, jak uvádějí webové stránky úřadu).

Síkelovo portfolio totiž není ani tak ekonomické jako spíše zahraničněpolitické, orientované přitom na rozvojové země. Vlastně jej lze připodobnit k náplni činnosti náměstka na ministerstvu zahraničí zodpověděného právě za rozvojovou pomoc.