„Šťáva” pro elektromobily může brzy dojít, varují Němci

Prakticky všechny severnější části Evropy se obávají letošní zimy. Stojí za tím více faktorů, z nichž ten poslední – pochopitelně válka na Ukrajině – způsobil nejistotu ohledně dodávek ruského plynu. Takové Německo proto už uvažuje o tom, že by neodstavilo jaderné elektrárny, jak původně plánovalo a stále plánuje. Pokud by se tak totiž stalo, rázem by existovalo značné riziko, že se velká část Evropy ocitne bez proudu. Zajímavé je, že Němci aktuálně blackout spojují s horkovzdušnými ventilátory a dalšími elektrickými přímotopy, jejichž prodej letí raketovým způsobem nahoru.

Tyto ventilátory přitom nepotřebují přílišný elektrický výkon, povětšinou si vystačí s nějakými dvěma kilowatty. Ve třiaosmdesátimilionové zemi jich navíc napočítáme jen pár milionů. I přesto ovšem představují pro stávající síť obrovskou hrozbu. Je tedy otázkou, co čekat ve chvíli, kdy se elektromobilita stane masovou záležitostí, jak ostatně Němci doufají. Dle jejich plánů by totiž v roce 2030 mělo po tamních silnicích jezdit 15 milionů elektrických a plug-in hybridních aut.

Nechme dnes stranou fakt, zda se takového cíle povede dosáhnout či nikoli – my o tom pochybujeme a Němci už také. Místo toho se zaměřme na dobíjecí stanice. Ty domácí operují s výkonem 3,4 až 22 kilowatt, u veřejných se ovšem firmy doslova předhání v tom, která nabídne více. Je to pochopitelné, neboť s vyšším číslem se výrazně zkracuje doba dobíjení. Ovšem souběžně s tím roste i ono zatížení sítě, která jednoduše v určité chvíli nemusí vše ustát. Právě proto Němci již nyní varují, že elektřina na elektromobily už nemusí zbýt a výhledově zvažují jakési „přistřihávání křidélek“.

Ještě než se k osvětlení tohoto pojmu dostaneme, je třeba dodat, že dle expertů nehrozí Německu plošný blackout jako v USA. Místo toho mají sítě kolabovat lokálně, tedy v těch místech, kde budou nejvíce zatíženy. Tomu by měly zabránit inteligentní měřící systémy, které budou komunikovat s operátory sítě, o nichž jsme se detailně zmiňovali už loni. Pokud zjistí riziko, pak jednoduše buď připustí k dobíjení pouze omezený počet uživatelů, nebo sníží dostupný výkon. Či v extrémních případech přistoupí k jejich úplnému odstřižení.

Že nejde pouze o nepodložené úvahy, potvrzuje prezidentka automobilové asociace VDA Hildegard Müller. Ta uvedla, že „za pojmem ‘vyhlazení špiček’ se skrývá úplné odříznutí uživatelů od sítě. Pokud k tomu dojde, pak to bude velmi špatné pro uživatele elektromobilů i automobilky, které je vyrábí.“ Jestliže se nicméně Němci již dnes bojí elektrických přímotopů, pak je jisté, že elektromobily vyžadující vyšší výkon v ještě větším počtu budou daleko větší hrozbou.

Před daným nebezpečím již dříve varoval Benedikt Kessler, šéf energetické společnosti v Saarbrückenu. Ten i naznačil, co může majitele elektrických aut čekat. „Na 100kilometrový dojezd, který odpovídá běžnému dennímu průměru, potřebujete 15 až 20 kWh. Pokud budete dobíjet přes noc, není třeba výkon 11 kW. Místo toho vám postačí k dobití baterií postačí 3,7 kW,“ uvedl. Tedy jinými slovy, limitováno nebude jen dobíjení, ale přeneseně i dojíždění – pokud budete chtít dojet dál, máte smůlu, „šťáva” na větší akční rádius došla.

Až takovému scénáři jsme zřejmě daleko, pokud ale nyní Němci s vážnou tváří varují před tím, že letos v zimě nemusí být čím nabíjet elektrická auta kvůli topení elektřinou, nemusí jít o situaci vzdálenou 8 nebo 13 let. Elektromobilů jezdilo k 1. lednu letošního roku po Německu jen 618 tisíc, na všech osobních autech v provozu tak měly asi procentní podíl. Pokud toto s pár miliony puštěných elektrických topení stačí k tomu, aby elektřina musela být, co se asi stane v momentě, kdy takových aut budou v provozu 2 nebo 3 miliony? 15 milionů elektromobilů se v této situaci jeví jako ryzí fantasmagorie.

Petr Prokopec

(8 votes, average: 4,88 out of 5)

Loading...