Něco o situaci kolem covidu
Čerstvý průzkum udává, že velká většina Švédů je silně nakloněná tomu nechat si píchnout třetí dávku vakcíny. A to i přesto, že nynější převládající varianta omikron je mírná a podobá se mírnému nachlazení a velká většina si proděláním infekce může vytvořit fungující přirozenou imunitu. A také přesto, že dosavadní očkování nemělo očekávaný ochranný výsledek, zato ale vážné vedlejší účinky.
Podle Úřadu pro lidové zdraví bylo koncem ledna 2022 očkováno 83,6 % obyvatel nad 12 let. Přes skutečnost, že očkování nezabránilo ani nákaze, ani onemocnění, se téměř devět z deseti Švédů chce nechat očkovat potřetí. Zde je vidět, jak mocný účinek má vystrašení většiny obyvatel, když je chce moc někam dostat. A Švédové jsou obzvláště kolektivně citliví a náchylní na strašení ze strany moci, to se stále znovu potvrzuje a sotva se s tím dá něco v dohledné době dělat.
Šíření omikronu je v současnosti vysoké, udává se 50 000 případů za den, ale počet úmrtí a potřeba intenzivní péče je mnohem nižší než v počátcích covidu-19.
Španělsko a Dánsko klasifikují dnes covid jako běžnou chřipku a vyzývají EU aby je následovala.
I v této oblasti je zřejmá vysoká důvěra většiny Švédů ve státní řízení a v informace podávané státními médii. To ovšem obzvláště v současné situaci nevěstí nic dobrého.
Konečně něco pozitivního
Vznikají tu alternativní média vysokých kvalit, jako je SwebbTV, Samnytt (Společenské noviny), Samtiden (Současnost), Nya Tider (Nové časy, redaktor Vávra Suk), už zmíněný týdeník Epoch Times, což je něco úžasného, ten vyplňuje tu prázdnou mezeru ve státních médiích, v níž se máme dovědět pravdu. Přece jen jakási naděje v té žumpě.
Dalším pozitivním překvapením je odstranění všech omezení kvůli covidu od 9. února. Ve srovnání s totalitním přístupem rakouské vlády, která jen přitvrzuje, nutno přece jen ocenit. Nelze se ale vyhnout podezření, že kanadská demonstrace truckers nahání obavy vládám ledaskde, takže začínají couvat.
S pomocí redaktora SwebbTV Mikaela Willgerta na letošním knižním veletrhu zde uvedu jeho zkrácené shrnutí současné společenské situace Švédska:
„Co je dnes důležité, o čem je třeba mluvit? Nemůžu ukázat na pouhou jedinou věc, protože to je tolik bodů, v nichž jsme napadáni ze všech stran. Nacházíme se v oku tornáda. Sedíme zde a diskutujeme, ale venku probíhá válka proti nám.
Naše vláda sabotuje naši zemi. Zastavuje výrobu cementu, takže nebude možné stavět cesty a tunely, doly se zavírají, protože nedostanou povolení, elektrárny se odstavují, nevíme, bude-li dost elektrické energie v zimě, jež může být mrazivá.
V dohledu je, že nebudeme smět jezdit autem. Všichni majitelé aut mají důvod k neklidu. Máme partaj ve vládě, která chce kupovat díly z Číny, motory, baterie, větrné elektrárny, jsme zcela závislí na Číně a nemůžeme jí důvěřovat. Jsme závislí na plynu z Ruska. Zavřeli jsme naše jaderné elektrárny a zakázali našim inženýrům zabývat se jadernou technologií. Kdysi jsme byli jedním z vedoucích národů v této oblasti, teď je tato kompetence zničená. Budeme-li chtít ji obnovit, musíme jít k velkým národům, jimiž jsou Zelení tak ovlivněni.“
Účty za elektrickou energii v posledních měsících vzrostly několikanásobně, ceny pohonných hmot též markantně zdražily.
Hlavní odpovědnost za zbídačení země a nesmyslnou fanatickou destrukci nesou sociální demokraté, kteří nemohli vládnout bez podpory Zelených (MP, Miljöpartiet) a dali jim volnou ruku v ničení, ale svůj díl odpovědnosti nesou i ostatní v parlamentním sedmilístku, kteří tu fanatickou zbídačovací politiku podporovali, nebo jí aspoň neodporovali. Pod záminkou ochrany klimatu probíhá demontáž infrastruktury, kterou národ budoval sto let.
Znovu jsem si vzpomněl na odpověď Josefa Škvoreckého na otázku „Co nejvíc nenávidíte?“ Odpověděl: „Ideologie!“
Pokračování zítra.
Buďte první kdo přidá komentář