Svoboda v podivném ráji

Policisté v rohu na Mission Street kousek od budovy federální administrativy dávají poslední pomazání toxikomanovi. Policie je vybavená protilátkou fentanylu naloxonem. Město přetížené zdravotní krizí se stalo špinavým místem konzumentů fentanylu, levnějšího, ale silnějšího opiátu než heroin. Po ulicích se jako mátohy pohybují narkomani, úřady tuto drogovou pohromu ignorují. Na sedmé ulici se v ponožkách potácí muž neurčitého věku, právě si píchl dávku fentanylu, smrtícího syntetického opiátu, padesátkrát silnějšího než heroin, ale třikrát levnějšího. Nejisté kroky na vratkých nohách s velkými obtížemi podpírají zlomenou mrtvolu. Pomalu padá na asfalt, tváří k nebi před lhostejnými očima kolemjdoucích, zvyklých na žalostnou podívanou. Je to hrozné, ale lidem to už připadá normální, říká Jacqui Berlinn, jejíž 31letý syn někde bloudí městem a hledá svou denní dózu. Nedávno zde zemřel mladý muž a jeho tělo zůstalo 11 hodin ležet na dlažbě, aniž by někdo reagoval, lidé mrtvolu netečně obcházeli. Tentokrát si muže všimla policie, agent ležícímu muži injektuje dvě dózy naloxonu. “Děláme to tak pořád”, vysvětlují policisté, nadrogovaný nemá vůli nějak na to reagovat. Tentokrát přijede i ambulance se sirénami a nasadí muži kyslíkovou masku. Možná toxikoman přežije. Kousek dál jiný mladý toxikoman, modrobílá košile a nové boty, známka toho, že na ulici ještě dlouho nežije, leží schoulený u zdi a je příliš zkamenělý, aby registroval, co se děje opodál.

.

Loni jedna známá novinářka napsala článek: “Jak se San Francisco stalo padlým městem”, proč se proslulé město stalo zmítaným městem hodným soucitu? Smysl pro svobodu je zde dohnaný do extrému.  Fyzická nedotknutelnost člověka až do absurda je neporušitelným lidským právem, tedy nahý nadrogovaný muž může veřejně pojídat noviny a přitom halasit, že je bohem, nikoho to tu neudiví. Jíst noviny je jeho nezadatelným lidským právem, existují nesčíslné organizace, které jsou ambasadory této svobody, jejich reprezentanti křižují pusté město  a dotyčného ochrání před policií. Vybaven touto svobodou, mladý muž za dvě hodiny zemře na předózóvání.

.

Toto město se doslova proměnilo v černou můru, nemocné fentanylem se nachází ve stavu abdikace, říká Steve Adami, bývalý toxikoman. Tento frekventant vězeňského systému je nyní absolventem magisterského studia a vede organizaci, která se věnuje reintegraci. Skličující úkol, město ztratilo kontrolu nad svými ulicemi, kde žijí 4 000 toxikomanů bez domova. Trpíme chrobou, která se nazývá volný trh s drogami, který devastuje ekonomiku, bezpečnost obyvatel, který odradí návštěvníky od návštěvy města. Volení poslanci nemají žádný plán, žádná opatření, jak bojovat s tímto morem. Jejich modus operandi je opačný, zajistit pro toxikomana čistou stříkačku nebo jiný nástroj, aby mohl na veřejnosti klidně dál brát drogy. Drogovému podnikání malých dealerů nikdo nebrání. V roce 2021 zabil fentanyl 1356 lidí, víc než covid. Letos se už naloxonem oživilo 300 obětí předávkování, naprostá většina z nich užívá drogy dál. V ulicích vidíme zlomené mladé lidi, ohnutí víc než starci. Fentanyl zpustošil jejich těla a mozky. “Předtím, když můj syn užíval heroin, bože nemůžu uvěřit, že říkám “dobrý” heroin, stál aspoň rovně. Teď vypadá jako zombie, je hloupý, bez mozku, rve to srdce”, říká Jacqui Berlinn, která založila organizaci “Matky proti drogám.” “Nečinnost a ignorance našich volených představitelů umožnily tuto krizi.” Loni v létě voliči v San Franciscu, baště progresistů, odvolali ultra pokrokového státního zástupce Chesa, kterého považují zodpovědného za nebezpečné město.

.

Krádeže, vloupání, vykrádání aut a krádeže v obchodech narostly.  Chesa Boudin  neviděl smysl v postizích drobných na drogách závislých delikventů, ale propagoval ozdravná opatření. S vědomím, že stejně nebudou obviněni, policie se těmito delikventy přestala zabývat. A krádeže expandovaly. Narkomani mají seznamy, které dostali od mexické mafie, která od nich ukradené věci vykupuje. Mladý narkoman uvádí, že je zavislý na fentanylu, nutně potřebuje jednu dávku denně: “Kradu v obchodech, potřebuji 20 dolarů denně.” Gram fentanylu stojí 35 dolarů, kilo 4500 dolarů oproti 14 000 dolarům za heroin.

.

Před pár lety bloudili turisté ulicemi města, dneska pusto a prázdno. Nájmy zde byly jedny z nejvyšších v zemi, nyní se kanceláře high-tech vyprázdnily. Nikoho kromě bezdomovců zde nenajdete, lamentuje jeden obchodník v Chinatownu, podívejte se výkladní skříně. V prosinci se uzavřelo na Market street jedno velké obchodní centrum, na slavné tepně, která diagonálně půlí město, kdysi plné života, dnes tu nepotkáte moc lidí. Blízko radnice už z dálky vidíme rozptýlený dav. Shromáždění narkomanů kolem fontány obehnané plotem, aby z ní neudělali veřejné toalety. Na tomto náměstí sídlilo centrum pro narkomany, kteří si sem chodili pro injekční stříkačky a veřejně si píchali drogu do žil. V prosinci se centrum zavřelo, ale klienti si zvyky uchovali.

.

Uprostřed hromad odpadků jsou shromážděny desítky narkomanů, sedí, leží, sklánějí se nebo kymácejí, zpustošeni leží na asfaltu s prázdnýma očima. Opodál stojí nehybně řada Číňanů v maskách s nákupními taškami na kolečkách. Jsou zde proto, aby vykoupili ukradené notebooky a potravinové lístky distribuované městem narkomanům. Koupí si to za zlomek hodnoty. Opodál policista v autě se koncentruje na mobil, nevěnuje pozornost ženě, která si svlékla punčochu, aby si píchla dávku, policista ignoruje malé obchodníky, kteří prodávají drogový jed. Policista říká: “Všechna lidská bída si tu dala rande, ale co chceč abychom dělali, nemáme nad tím kontrolu, nemáme zaměstnance, a pak kolem této bídy se vytvořil mnohamilionový průmysl.” Nadrogovaný muž s nataženýma rukama leží před policejním autem.