Technologický souboj |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Žebříčky prominentních universit se publikují pořád dokola, ale ani se moc nečtou, protože odjakživa sugerují, že nejlepší je Oxford, Standford, MTI atd., samozřejmě anglosféra a jedna nebo dvě univerzity někde z Asie. Emmanuel Todd to správně nazývá pověrou, kdysi se českým kandidátům věd na stážích v moskevských technických a fyzikálních institutech doporučovalo, aby začali třetím ročníkem, těchto učilišť si anglosféra z pochopitelných důvodů nevšimne. Nyní se objevilo na stránkách Centra pro vědu a technologii leidenské univerzity překvapující pořadí prominentních světových učilišť. Harvard zůstal první, ale dalších třináct míst obsadily čínské školy, pak univerzita Michigan a opět řady asijských učilišť, Oxford třiadvacátý.

Revoluce v pořadí prominentních škol věští velké planetární změny. Holanďané vysvětlují tento velký posun v pořadí tím, že nestavěli bodování excelentnosti škol jenom na vědeckých publikacích v elitních časopisech, ale zahrnuli do bodování i open-access publikace a dostali kompletně jiné pořadí než je zvykem. Pravděpodobně je tento přístup objektivnější, v elitních magazínech se totiž vyloučí kvůli přehnaným formálním požadavkům velká část i dost kvalitních publikací, které přijmou open-access vědecké magazíny. Čínská vědecká a technologická excelence není dalekou budoucností, ale živou přítomností. Podle studie australského Institutu geostrategické politiky (Aspi), Čína se stala jedničkou v 37 z 44 nejdůležitějších technologických sektorech. Čína je dnes první vědeckou a technologickou supermocností, západní propaganda nám imputuje, že tomu tak není a pokud snad už je, lehce to přetrumfneme, v Česku nás k triumfu dovede Černochová s Fialou.

Čínské instituty generují devětkrát víc výzkumných zpráv a článků v technologicky kritických oblastech než USA. K tomu všemu má pekingské stranické centrum nad tím vším dohled a přehled. V běžně publikovaných statistikách je vidět, že v Číně rostou počty talentovaných výzkumníků, což se o západních zemích nedá tvrdit. Americkou odpovědí na čínský růst doposud byly jen různé typy sankcí nebo pokusy nějakou formou čínský vzestup brzdit. Bidenova administrativa odpověděla technologickou válkou, zakázala exportovat do Číny pokročilé typy polovodičů a produkty umělé inteligence. V americkém dokumentu “Strategie národní bezpečnosti (NSS)” se uvádí, že Čína je jediným aktérem, který se snaží reformovat mezinárodní řád a má k tomu ekonomické, diplomatické, vojenské a technologické prostředky. Peking je systémový rival, který může srazit americkou hegemonii nad světem, Američany nikdy nenapadne, že by země světa mohly spolupracovat a k všeobecnému prospěchu soutěžit na principu rovný s rovným, což má teoreticky vepsáno liberalismus do své ideologie.

Čínská odpověď americkému hegemonovi je velmi materiální a přesvědčivá, žádná ideologie, kterou dnes operuje Západ. Např. je to superčip ACCEL, vyrobený koncem 2023 výhradně na čínské půdě a rychlejší než západní konkurenti. V čínských novinových zprávách se píše, že čip ACCEL využívá jedinečnou architekturu, která kombinuje fotonické a analogové výpočty, má mít 3000krát vyšší výkon než NVIDIA A100 a spotřebuje mnohem méně energie. Není důvod tomu nevěřit. Za další technologický zázrak Číňané vydávají kvantový supravodivý počítač třetí generace Wukong, který v lednu uvedli do provozu v Quantum Computing Centru (Hefei). Čip Wukong má 198 qubitů (jednotek kvantové informace) včetně 72 výpočetních systémů. Pro pojmenování čipu se tvůrci inspirovali Sun Wukongem, mýtickou postavou čínské literatury oplývající schopností se transformovat do 72 různých poloh.