TRUDUS
Kostely jsou místem duchovního rozměru. Návštěvníci, věřící si do nich chodí odpočinout od matérie, povznést ducha nad tělo a také hledat odpovědi na otázky. Ty odpovědi poskytuje modlitba, přítomnost někoho vyššího nebo také zamyšlení se nad kázáním. Anebo všechno dohromady.
Většinou však platí, že odpovědi na své otázky si hledající musí nalézt sami. To je cesta poznání. Kdybyste si, ale cestu chtěli ulehčit a nechtělo se vám přemýšlet, je možné za sebe nechat rozhodnout jiné.
Zajděte si do jednoho hradeckého kostela, protože tam ví nejlépe, co je správné. A to nejen v duchovním životě, ale i v tom politickém.
Ještě donedávna se věřící přimlouvali za spravedlivý mír na Ukrajině. Pod tíhou prezidentské kampaně se však tamější duchovní lekli, že by snad někteří z návštěvníků mohli mít nejasnosti v tom, jaká cesta (rozumějte volba) je ta správná. A tak to věřícím prostě a jednoduše řekli. Představte si, že by snad někdo pochyboval a pak zvolil špatně! Už se tam tedy nepřimlouvá za spravedlivý mír, ale za vítězství Ukrajiny. A navíc k tomu, abychom si konečně zvolili důstojného prezidenta…
Každý nechť si to přebere, jak chce. Já však tvrdím, že pokud se církev vzdává své apolitičnosti, stane se jí, že věřící cestu k ní (nikoli k duchovnu) ztratí.
Be the first to comment