Ve volební majonéze |

Sdílet článek:

V EU politické strany jaksi změnily původní funkci, tj. od jakobínských klubů, předvojů sociálních vrstev, subjektů hlubšího typu poznání atd., je dnešní politická strana v EU hlavním nástrojem udržení režimní struktury, nástrojem v rukách mocných za kulisami. V evropskounijním systému jsou komunisté s otevřenou náručí vítáni, pokud hodlají vstoupit do elitního klanu vládnoucích, v Itálii jsou jeho hlavní páteří, v Maďarsku jsou pátou kolonou evropskounijní kolaborace, v Česku dolů z hrušky, jak říkal Husák, protože zůstali věrni původnímu sociálnímu programu, podobně v Řecku. V Itálii se budou v září konat volby, které mají velkou šanci být revolucí v EU a možná i v NATO. Politický systém se chvěje, ale naštěstí se mu už nedostává dechu, aby volební proces zablokoval. Mainstream jímá hrůza, je zajímavé, že když je ohrožen evropskounijní diktát, nastupují argumenty typu – politická dekadence, fluidní politika, nezájem voličů, elektorát skáče na lep nesplnitelným slibům atd. Podle mainstreamu má vyjít z politické majonézy vítězně Giorgia Meloni. Najednou je liberální volební systém politickou majonézou. Podle jedněch mainstreamových novin jsou příští volby hrou bez regulí, které vede podivný instinkt bez dialektického rozmyslu. Triumf iracionality a pád politiky. Pro postliberální natovské globalisty a evropskounijní byrokraty, kteří známkují ostatní země podle formálních volebních parametrů, jsou italské volby triumfem iracionality, protože dovedou k moci lidi, kteří mají jiné názory, nebo ještě lépe vůbec nějaké názory mají. V EU je dnes zakázáno mít názor.

Italský mainstream lamentuje nad špatným volebním systémem, může totiž nastat situace, že pravice ovládne obě sněmovny dvoutřetinovou většinou, a pak změní ústavu, přitom řadu let vládnoucí evropskounijní kolaboranti ke své podobě nesčíslněkrát volební systém měnili. Mainstream má velké obavy z posunu politického systému směrem k prezidentskému systému. Lid vybere prezidenta, který bude mít i výkonnou moc, jako v Americe, v Rusku, částečně ve Francii aj. Dojde k tragedii, stát nebude řízen politickými intrikami stranických bossů a evropskounijních dohližitelů. Historický vůdce ortodoxních komunistů Bertinotti v interview, které publikovala řada novin, mluví o dlouhodobé krizi demokracie, domnívá se, že to souvisí s poklesem role parlamentu, parlament vlastně jenom registruje rozhodnutí, která se přijímají jinde. Vrcholem krize bylo Draghiho vládnutí, centralizace moci v rukách nevoleného předsedy vlády. Bertinotti říká, že symptomem dnešní doby je hledání osobností mimo reálnou politiku, které mají krizi řešit. Charakteristický pro dobu byl způsob řešení covidové pandemie, slabá politika vložila řešení do rukou lékařské oligarchie, technici vládnou i ekonomikou a parlament definitivně opustil scénu. Politika může požívat techniky a technokraty, ale jako nástroj a nikoliv cíl. Podle Bertinottiho zmizely tradiční ideologie, na nichž politické strany stály, domnívá se, že dnes neexistuje jasně vymezená ideologie, a politické strany, které byly ideologií neseny, nemají už o čem (podstatném) diskutovat, neexistuje stranická vnitřní debata a partaje mají v rukou oligarchické elity, které rozhodují.

Zavedení prezidentského systému mají v programu všechny tři strany pravicového bloku. Salvini, Berlusconi a Meloni se domnívají, že pro posílení demokracie je nutné nahradit dnešní parlamentní republiku republikou prezidentskou, suverenita patří lidu. Reálná výkonná moc se v tomto systému koncentruje v rukách prezidenta, který je současně hlavou státu a vlády. Prezident je přímo volený lidem, vytvoří vládu, která nežádá parlament o vyslovení důvěry. Vůdkyně Fratelli d´Italia a s velkou pravděpodobností příští předsedkyně vlády, Giorgia Meloni, navrhla už loni v parlamentu debatu o zavedení prezidentského systému, což sněmovna zamítla. Berlusconi: “Prezidenstký systém je pilířem demokracie ve Francii a v USA. Není dál možné praktikovat, co pozorujeme v Itálii, řadu let jsme neměli vládu, která by vzešla z lidové vůle. prezidentský systém přinese demokracii nový impuls”.