KAROLINA STONJEKOVÁ
Říká se, že doba vymknutá z kloubů šílí. My jsme však nyní spíše svědky šílení vymknutých a z řetězu utržených politiků. Elit, jež zapomněly, o čem politika je – či přinejmenším, o čem být má. Tedy, že je to v prvé řadě služba občanům a správa věcí veřejných. Politik není ani vychovatel, ani poručník a už vůbec není neomezený vládce. V podstatě je pouhým správcem, navíc dočasným a nahraditelným. Ale to si neuvědomuje. Místo toho se politici snaží voliče stavět do latě a okázale jim dávají najevo, že tady nejsou pro lidi, nýbrž že občané jsou tu pro ně a jejich rozmary…
„Zdražování pohonných hmot samozřejmě přijde, jestli to bude o dvě koruny, tři koruny, o pět či o deset, to já teď nevím. O třicet to nebude. Chci říct, že cílem těchto opatření není, aby se lidem hůře žilo, ale aby spotřebovávali méně fosilních paliv a mimo jiné, abychom také nedávali vydělat Rusku, které je největším producentem fosilních paliv, na nichž jsme dlouhodobě byli závislí a teď se toho pomalu a těžko zbavujeme,“ uvedl v České televizi ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Kdyby se vyhlašovaly ceny za politickou nehoráznost desetiletí, měl by Dvořák vavříny jisté a v hypotetickém žebříčku by se o pěknou první příčku podělil se šéfkou Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09), jež v době energetické krize radila navléknout další svetr.
Buďme však rádi za svetr Pekarové Adamové, i za Dvořáka a jeho výrok o zdražení pohonných hmot. Tyto zdánlivě nešťastné věty totiž ve vší nahotě odhalují, jak naše vládní a politická elita ve skutečnosti přemýšlí a jak na nás občany nahlíží. Především pak ukazuje, jak moc se věci změnily. Od původního konceptu, kdy je politika v prvé řadě službou veřejnosti, se elity v posledních letech zásadně odchýlily. Služba veřejnosti se proměnila ve snahu vychovávat, dirigovat, poučovat, udílet politické školení mužstva – a přitom vesele kasírovat.
Ministr se z podstaty věci nemá co starat o to, aby lidé nejezdili autem. Naopak, má zajistit, aby lidé jezdit mohli, pokud to chtějí, potřebují nebo prostě jen považují za vhodné – protože ministr je od toho, aby spravoval věci veřejné ve prospěch občanů. Nikoli, aby lidem házel klacky pod nohy a chlácholil je nedůvěryhodnými historkami, že se tím údajně pomáhá klimatu, planetě, Ukrajině nebo, kýho výra, komu.
Já mám vizi, vy ponesete náklady
Posláním ministra není, aby se nevyžádanými radami pokoušel mustrovat dospělé lidi, z jejichž daní ještě ke všemu žije. Ne, politika si ze svých nemalých daní opravdu neplatíme proto, aby někoho arogantně poučoval: jezdi málo, nejez maso, nekuř, nepij, vezmi si svetr (vynes odpadky, umyj schody, nikde se necourej).
Politik není ani přísný tatíček dohlížející na hloupá děcka, ani maminka kárající nezbedu za špatně umytý krk a cíp košile čouhající z kalhot. A dokonce politik není ani nějaká protivná „baba děžurná“ dohlížející na nesvéprávné fakany kdesi na internátu. Občané nejsou malá děcka, jimž ministr přikáže rozbít prasátko, vysypat korunky a pak je pošle, aby si šly potichoučku hrát do dětského pokoje, neb rozbitím prasátka splnily všechno, co se po nich chtělo.
Martin Dvořák si vůbec neuvědomuje, že nemluví k nějaké partě usmrkanců, nýbrž k dospělým lidem. Lidem, kteří potřebují auto třeba k tomu, aby mohli děti dopravit do školy a pak sebe do zaměstnání = aby měli z čeho platit stále rostoucí životní náklady, a také daně, z nichž si nedobrovolně platí pana ministra Dvořáka a jemu podobné „radily“. Celá situace je o to absurdnější, že ze svých daní platíme ministru Dvořákovi také auto s řidičem a právě i ty pohonné hmoty. Tudíž pokud by litr benzinu stál nakrásně třeba 100 korun, ministra to nijak trápit nemusí. Podobně, jako Markétu Pekarovou Adamovou nemusela trápit cena energií v době, kdy velkodušně radila „vezměte si svetr“.
Politika se dělá pro občany, ne občanům natruc. Občané jsou suverénem moci, nikoli jakýmsi dotěrným hmyzem, který neustále poletuje kolem, otravuje vzduch a svým ustavičným bzučením ruší politiky. Je jistě správné, má-li politik vizi. Ale musí o ní být schopen lidi přesvědčit. Nemůže svou vůli prosazovat voličům navzdory s tím, že on za svoje vize neponese odpovědnost, ale občané ponesou náklady. A ještě dávat voličům přezíravě najevo, že je vrchnosti úplně fuk, jak vysoké ty náklady budou…
cnn.iprima.cz
Co se divíte, voliči! Zvolili jste si buzeranty, tak se pak nedivte, že vás buzerují a nebo chodí na pochody sčítání buzerantů 🙂
Samozřejmě že vás mají za malá děcka. A jako ta malá děcka se stejně necháte opít rohlíkem, který vám dají ve slevě. Stejně jako malým dětem dáváte jenom tolik kolik uznáte za vhodné aby si snad neublížili tak i vám dají jen to co uznají za vhodné. Po té co vám seberou i ty peníze za které si kupujete všechny ty věci, které oni budou považovat za nebezpečné. Hlavně zdigitalizovat vše, každému chytrý mobil a bankovní účet, aby vše sledovali a nahrávali (je to zatím pořád levnější než čip v mozku). Využít lenosti, pohodlnosti, zbabělosti, strachu, nabudit a správně interesovat nejnižší pudy obžerství, závisti a pocitu moci to je jejich politika spoutanosti a ovladatelnosti, každý rok je v sítích stále více ryb, které mají na krmníku aby je v případě potřeby předhodili predátorům.
Natlučme si do hlav: jsou to NAŠI zaměstnanci, zaměstnanci a ještě jednou zaměstnanci. Dokud o nich budeme smýšlet jako o vrchnosti, budou se tak chovat.
Promiňte, autore, ale dovolím si opravit hned úvod Vašeho článku. Kdyby se jednalo o elity, bylo by vše jinak, protože elitou rozumíme, alespoň my, řadoví občané, jedince mimořádného vzdělání a vysoké morální úrovně, kteří jsou těmito vlastnostmi předurčeni k tomu, být nám ostatním vzorem, příkladem, a ukazovat směr, kterým se máme ubírat. Ti, o nichž píšete, jsou parazitická entita vzájemně se podporujících deprivantů. Z toho pak pramení vše ostatní…