Vidlák: Odkud je Uršula Leyenová? |

Sdílet článek:

42TCEN/VIDLÁK

Politický komentátor a bloger Vidlák vysvětlil, proč ANO nehlasovalo o rezoluci EU, a také zhodnotil reakci českých občanů a státních složek na povodně. Nové výdaje způsobené přírodní katastrofou však vládu nepřimějí přehodnotit vysoké náklady na vojenský rozpočet, tvrdí v rozhovoru s neČT24.

Zářijová povodeň bude stát letos státní rozpočet 30 miliard korun a dalších 10 miliard v příštím roce. Česko získá podporu i z krizového fondu EU. Myslíte si, že přírodní kalamita donutí vládu, aby přehodnotila své mimořádně vysoké výdaje na vojenskou techniku ze Spojených států?

Daniel Sterzik: Tak v tomto případě jsem si naprosto jistý, že vláda své výdaje na vojenskou techniku rozhodně nepřehodnotí. Povodně budou jen vhodnou záminkou pro další zadlužení státu a do upraveného rozpočtu se vejde i spousta dalších položek, o kterých teď vláda nemluví, ale dojde na ně. Možná dokonce i zvýšení platů hasičům a policistům. Odteď už vláda mít rozpočtovou odpovědnost nemusí a dalších padesát či sto miliard dluhů se v tom jejím tureckém hospodářství hravě schová.

Během povodní se Češi rychle sjednotili, reagovaly skupiny dobrovolných hasičů a pohotovostně vznikla finanční pomoc pro oběti z peněz občanů. Čím se lišila reakce obyčejných lidí na přírodní katastrofu od reakce vlády?

Byla rychlá, byla efektivní, byla bezprostřední a byla účinná. Na rozdíl třeba od armády, která naplnila pár pytlů s pískem a otevřela jakési koordinační středisko. Dva armádní vrtulníky prý létaly pro potřeby záchranářů, ale jinak všechno udělali místní hasiči. Dobrovolníci byli leckde dřív než složky integrovaného záchranného systému, a v mnoha případech udělali těžkou práci ještě před tím, než se objevil první hasič či policista. Ale to je u nás normální. Jestli Češi v něčem vynikají, tak je to solidarita a schopnost improvizace. Ale bohužel, čím vyšší státní funkce, tím více tyto schopnosti degradují.

V těchto dnech probíhají municipální a senátní volby. Jak se stavíte k tomu, že je vláda odmítla posunout na pozdější termín navzdory následkům povodní? Jak to může ovlivnit volební výsledky?

Sám jsem zvědavý, zda volby v postižených regionech budou ukazovat něco jiného než ve zbytku republiky. Očekávám, že v postižených regionech bude především nižší účast, ale to bude vypadat v praxi, to teď (v pátek 20. 9.) ještě nevím. Už před těmito povodněmi volby nikoho nezajímaly. Teď to lidem bude jedno ještě o něco víc.

Evropský parlament ve čtvrtek přijal rezoluci, která vyzývá státy EU, aby zrušily současná omezení Ukrajiny, týkající se používání západních zbraní proti ruskému území. Ze sedmi poslanců ANO se jich pět na hlasování nedostavilo, dva přišli a zdrželi se hlasování. Opoziční poslanci z SPD, Stačilo!, Motoristé a Přísaha hlasovali proti. Čemu přičítáte, že ANO toto usnesení ignorovalo?

Tak v tomto vás musím poopravit. Já tam byl a všechno jsem sledoval na vlastní oči. Poslanci za ANO tam byli. Kromě pana Knotka, který doopravdy chyběl. Ostatní poslanci za ANO záměrně nehlasovali nebo se zdrželi… Poslankyně za Přísahu, Nikola Bartůšek, se také zdržela. Zbylí opoziční poslanci – Konečná, Dostál, David a Turek hlasovali proti.

Hnutí ANO toto usnesení ignorovalo, protože se bojí přijít o své liberální voliče, a tak se bojí jasného slova. Bohužel si neuvědomují, že tím jen posilují řeči, že Andrej Babiš je jen druhá strana té stejné pětikoaliční mince a Andrej Babiš by pokračoval v politice Petra Fialy, jen by to manažersky lépe zvládnul.

Proč podle Vás byla tato rezoluce přijata právě teď, kdy Ukrajina nadále nese ztráty a stále se hovoří o pravděpodobnosti použití jaderných zbraní?

Čemu se divíte? Dva roky nám evropské vedení slibuje, že s Ruskem už bude brzy konec. Vždyť bojují polními lopatkami a rabují čipy z praček. Ukrajina má přece všechno lepší. Techniku, taktiku, peníze, výcvik… Akorát jim ti „zaostalí mužici“ každý den seberou kus území. Něco podobného pociťoval i druhoválečný generál Erich von Manstein a vtělil to do svých válečných deníků. Nechápal, jak je možné, že ti Ivani ze stepí vítězí nad ním, který měl všechno objektivně lepší. Myslíte, že navrhl mír? Ani náhodou. Co v té době křičel Goebels před německým publikem? Ptal se Němců, jestli chtějí totální válku. A co dělali obyčejní Němci, Němkyně a Němčata? Tleskali a chtěli.

Odkud je Uršula Leyenová? Ano, přesně. Dělají totéž, co dělali jejich předci. Válka nefunguje, chce to víc války.