VW dokonale vyběhl s protestujícími, kteří se přilepili k podlaze jeho muzea a poničili několik aut

Rozmohl se nám tady takový nešvar… Filmové žerty stranou, v poslední době jsme skutečně svědky něčeho, co jiným slovem označit nelze. Stále častěji jsme konfrontováni se zprávami o tom, jak se ti či oni aktivisté k něčemu přilepili volajíc po splnění svých požadavků na cokoli. Obvykle se o tom dozvídáme díky pozornosti médií, kterou si získá protest sám, popřípadě reakce dalších lidí či bezpečnostních složek.

Proto jsme se také dále popsané události nechtěli věnovat a nedopřávat jí zbytečnou pozornost, nakonec nám ale okolnosti nedaly na výběr. Považujeme ji ostatně za absurdní samu o sobě, neboť aktivisté ze skupiny Scientist Rebellion se rozhodli dát koncernu VW najevo, že nedělá dost v boji proti klimatické změně. Přijde nám to naprosto nesmyslné, totálně postrádající smysl pro realitu – řekli bychom, že VW dělá v tomto ohledu až příliš mnoho, že to přehání, že ničí sám sebe na úkor podobných požadavků.

Německý koncern už dávno neřídí obchodní zájmy, ale aktivismus svého druhu. Preference zákazníků jsou na druhé koleji, nabídka aut míří směrem diktovaným netržními požadavky a z našeho pohledu vede jen k postupné devastaci jeho vozů, jak bychom si je představovali my. Říci za této situace, že VW nedělá dost, je tragikomické. Je to jako kdyby sportovní trenér přišel za svým svěřencem po překonání světového rekordu v čemkoli a řekl mu, že neudělal dost. Jasně, maraton lze teoreticky uběhnout za hodinu nebo také za 30 minut, oštěp lze hodit 200 nebo 300 metrů daleko a v sezóně Formule 1 lze také vyhrát všechny závody. A pak i všechny kvalifikace, sprinty, zajet všechna nejrychlejší kola, překonat všechny traťové rekordy… Spousta těchto věcí nemá limit, ale není ksakru světový rekord dost dobrý?

Aktivistům je všechno málo a nechceme nyní spekulovat, proč tomu tak je. Jejich aktivity jsou na každý pád stále agresivnější, což je další věc, která se nám zajídá. Že mají nějaký názor, cíle, tužby? To je v pořádku, nechť je hlásají. Nemohou je ale ostatním agresivně vnucovat proti jejich vůli. Mohou vydávat svůj klimatický magazín a přesvědčovat ostatní o své pravdě stejně naše pohledy na svět nabízíme třeba my. Nikdy bychom si ale netroufli jednat jejich stylem.

Však se nepřilepujeme k silnici a nevnucujeme zastaveným řidičům tablety, aby četli Autoforum.cz – nabízíme jej každému a buď si něčí pozornost získáme, nebo nezískáme. Tohle ale aktivistům nestačí. Už dávno zjistili, že takto osloví jen pár stejně uvažujících lidí, a tak nejenže se přilepují k silnicím a vnucují ostatním své názory, ještě budou po večerech vykřikovat, že jiné pohledy jsou „dezinformace”, „fake news” a kdo ví, co všechno ještě. To aby si náhodou někdo nechtěl udělat názor sám. Čest výjimkám, většina z nich ale o pojmech jako „názorová pluralita” nebo „svobodná diskuze” nikdy neslyšeli.

Věrni vlastním postupům takto uvažující lidé ze skupiny Scientist Rebellion tento týden vnikli do muzea Volkswagenu ve Wolfsburgu, poškodili několik vystavených aut tím, že na ně lepidlem přilepili své letáky a sami se přilepili rukou k podlaze. Považujeme to za naprosto nepřijatelné – je to znovu agresivní protest založený na poškozování cizí věci a zneužívání soukromého majetku. Něco takového by nemělo být tolerováno bez ohledu na zdánlivou ušlechtilost toho, o co ti anebo oni aktivisté bojují.

Zajímavý na celé věci ale nakonec není protest sám, nýbrž způsob, jak se s ním VW vypořádal. Obvykle jsme v těchto případech svědky více či méně násilné snahy podobné živly odstranit z míst, kde nemají co pohledávat, což jim nezřídka přihrává u veřejnosti body. VW ale na to šel úplně jinak strategií, která mi připomněla scénu z jiného než zkraje citovaného českého filmu. Už si nevzpomenu, jak se jmenoval a citace nebude doslovná (nakonec i proto, že byla v originále mnohem jadrnější), ukazovala ale způsob vypořádání se psychologa s člověkem pokoušejícím se o sebevraždu skokem z mostu. Neřekl mu, jak je přece skvělý a že má pro co žít, řekl mu v jádru toto: „Jen si skoč, udělej to. Nebudeš mrtvej hned – budeš podělanej, pomočenej a já s tebou pojedu sanitkou.” Samozřejmě neskočil…

Podobný přístup by asi ve skutečnosti neprošel, VW ale postupoval v principu podobně. V této věci nijak nezasáhl, věc nekomentoval nad rámec toho, že „respektuje právo na protest” a dotyčné nechal na místě přilepené k podlaze. V muzeu večer zhasnul, vypnul topení a nechal pouze noční hlídače provádět pravidelné kontroly. Něco takového protestující nečekali ani omylem.

Zjevně předpokládali, že budou před objektivy kamer s bolestivými grimasami odvlečeni z místa, ale nestalo se nic. Němci je nechali na místě protestovat přilepené, což rychle ukázalo jejich faktickou, psychickou i strategickou nepřipravenost na podobnou situaci. A také jejich neomalenost.

VW byl ještě velkorysý, když jim zajistil pravidelné dodávky jídla a pití z vlastní kantýny, ani to jim ale nebylo dost dobré. Přilepeni k podlaze si začali stěžovat na potíže se samotným přilepením (jaké překvapení, že?), jednomu z nich dokonce otekla ruka, že požádal o lékařskou pomoc. Ta mu nakonec byla poskytnuta a byl odvezen do nemocnice. Ostatní setrvali a dovolávali se láhví kvůli možnosti vykonat do nich potřebu, ty už jim ale VW neposkytl. Pomočení a pokálení tak zůstali na místě 48 hodin, během nichž si stěžovali, že jim VW dává jen vlastní jídlo a nedovolí jim objednat si, co uznají za vhodné. To není vtip. Také si stěžovali na pravidelné neohlášené kontroly nočními hlídači, kteří na ně svítili baterkou. Co probůh čekali, že jim předem ohlásí časy svých návštěv, aby jim mohli potmě popřát dobrou noc? A mezitím si budou objednávat steaky?

Nakonec se po necelých dvou dnech rozhodli protest po dohodě s VW „dobrovolně” ukončit, i když se původně tvářili, že nepoleví, dokud nebudou splněny jejich požadavky (mj. diskuze přímo s generálním ředitelem VW). Němci se ale nenechali vydírat, nechali protestující dojít na konec slepé uličky a protest ukončit. Poté je sebrala pořádková policie a „zahájila úkony trestního řízení pro porušování cizích práv, nátlak a poškozování cizí věci”. Což protestující označili za podraz. Jaký nesmysl – čekáte, že když někomu poškodíte auta, pomočíte muzeum a dva dny squatujete v jeho nemovitosti, že se nad to povznese a nechá vás jít domů?

Celá akce tak díky strategicky promyšlené reakci VW, který se k protestujícím nezachoval ani náznakem agresivně a dokonce je dva dny živil, ukázal jen zoufalost protestujících čistě díky jejich vlastním krokům a vlastním reakcím na vzniklé situace. Absolutně nebyli připraveni na to, že by na místě mohli zůstat přilepeni déle, čekali jistě jen rychlou akci s adekvátní pozorností médií. Té se nedočkali, nezabývali se předem ale ani tím, že by na místě mohli zůstat déle, co s nimi asi udělá možnost nejíst, nepít, nevylučovat, co způsobí desítky hodin setrvání ve strnulé poloze… A fakt, že si začali stěžovat na podmínky, které jim zajišťuje ten, jehož svými činy terorizují, to už je jen shnilá třešinka na celém nepoživatelném dortu. Rukojmí své trýznitele přece neopečovávají.

I k podobným akcím jindy velkorysá média hovoří o „špatném aktivismu”. Tím jsou ale podobně agresivní akce vždy, jen tady nechal jejich absurditu vyniknout sám VW v podstatě jen tím, že nedělal nic, nevyjednával, nekomentoval. A to byl ještě velkorysý v tom, že dotyčné živil, kontroloval a zajistil jim pomoc v momentě, kdy se ukázalo, že přecenili své síly. A i za to nakonec dostal vyčiněno…

(32 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...