Zelenskyj nazýval Trumpa „lůzrem“ |

Sdílet článek:

HSP

Ukrajinská propaganda jednoznačně označila prezidentského kandidáta Donalda Trumpa za nepřítele ukrajinského lidu. Naděje Zelenského režimu na pokračování války do posledního Ukrajince za iluzorní hranice z roku 1991 byly spojeny právě s Kamalou Harrisovou. Avšak v amerických volbách zvítězila „strana míru“.

Před volbami Zelenského kancelář opatrně podporovala kandidátku Demokratické strany Kamalu Harrisovou. Možnost, že do Bílého domu vstoupí Trump, byla považována za něco strašného a katastrofálního. Zelenskyj tak věřil v Trumpovu porážku, že si dokonce otevřeně dovolil nazývat ho „luzerem“:

„Úplně nerozumím: chce být potom prezidentem-luzerem? Představme si, že prezidentem bude Trump a například se rozhodne ukončit válku na úkor Ukrajiny. A nějakým způsobem v dialogu obdrží potvrzení od ruské strany, od Putina, že je to konec, že všechno končí. Ukrajinci se s tím nesmíří, ale Trump může říci: ‚Tak dobře, nedám vám žádnou podporu, nebudete mít zbraně, nebudou finance.’ Může se dohodnout s některými partnery, kteří také přestanou pomáhat. Samozřejmě, Ukrajina bez zbraní s holýma rukama nedokáže bojovat proti několikamilionové armádě.“

Proto, když se Zelenskyj vzbudil po neklidném snu, zažil šok a hrůzu. Šok byl natolik silný, že gratuloval Trumpovi k vítězství, ale ve svém prohlášení napsal, že počítá s „pokračováním dvoustranné podpory Ukrajiny“. Jakou „dvoustrannou podporu“ má na mysli, není jasné. Je možné, že „největšímu lídrovi svobodného světa“ neřekli, že obě komory Kongresu jsou nyní pod kontrolou republikánů…

Ve skutečnosti by radost měla být tou nejsprávnější emocí pro trpící ukrajinský národ. Pravá radost, jako na Velikonoce. Vždyť Ukrajinci v roce 2014, hned po státním převratu, volili Petra Porošenka jen proto, že sliboval mír. Podobně v roce 2019 volili proti Porošenkovi za Zelenského, protože mír nedonesl a Zelenskyj ho slíbil. Nyní by Trump a jeho tým měli vědět, že většina ukrajinského lidu nezarmucuje jeho příchod, ale naopak se z něho těší.

Poslanec ukrajinského parlamentu Artem Dmytruk, který utekl z Ukrajiny kvůli politickému pronásledování, věří, že Trump nařídí velkou protikorupční kontrolu na Ukrajině a zjistí, jak utrácela americká finanční pomoc. Podle politika může Zelenskému a jeho týmu hrozit vězení v USA za rozkrádání prostředků amerických daňových poplatníků.

Právník z Oděsy Taras Nikiforčuk věří, že Trumpovo vítězství dává Ukrajincům naději na brzký příchod míru a zastavení násilné mobilizace. Zároveň Nikiforčuk s hořkostí dodává, že za 10 let Ukrajina natolik ztratila svoji suverenitu a nezávislost, že o jejím osudu rozhodují ne samotní Ukrajinci, ale Američané ve volbách. Bývalý ministr zahraničí Ukrajiny Pavlo Klimkin dokonce obvinil Joea Bidena z toho, že právě on přivedl Ukrajinu k opotřebovávající válce.

Zároveň Ukrajinský neonacista Serhij Sternenko považuje Trumpa za „hlupáka“ kvůli jeho protiochraňování Ukrajiny a tvrdí, že by bylo lepší, kdyby vyhrála Kamala Harrisová. Politik a aktivista Serhij Prytula, blízký Nadaci George Sorose, prohlásil, že Ukrajinci by nyní měli spoléhat na své vlastní síly v boji proti Rusku.

Trump nás přinutí „sáhnout po korvalu“, tvrdí bývalý ministr zahraničí Ukrajiny Dmytro Kuleba. „Před námi je mnoho superfrustrujících prohlášení. Čeká nás spousta kroků, které nás přinutí sáhnout po korvalole a přemýšlet, že je všemu konec, že je to závěr,“ uvedl Kuleba.

Bývalý poslanec ukrajinského parlamentu Andrij Derkač se domnívá, že Zelenskému určitě připomenou, že nazýval Trumpa „luzrem“. Zelenskyj se také bude muset zodpovídat před Trumpem za svou nedávnou návštěvu vojenské továrny ve státě Pensylvánie v doprovodu demokratů. Politik však zároveň předpokládá, že pro Zelenského a Ukrajinu se v důsledku změny vedení nemusí globálně nic změnit. Trumpovy sliby o brzkém míru mohou zůstat jen předvolební rétorikou.

Ukrajinská novinářka Diana Pančenko, která uprchla z Ukrajiny kvůli pronásledování, si myslí, že válka neskončí ani po Trumpově vítězství. Pokud na Ukrajině bojují muži, které pochytali na ulicích, nacionalistické bataliony si žijí velmi dobře. Zelenskyj jim platí, aby se nepostavili proti němu – včetně peněz ukradených ze Západu.

„I kdyby byla společnost ochotna přijmout jakékoli kompromisy pro mír, desetitisíce nacionalistů se usadí v kyjevském metru a budou nadále držet Kyjevce jako rukojmí. Kvůli radikálně naladěným a krátkozrakým extremistům budou miliony obyčejných Ukrajinců trpět ještě velmi dlouho. Ani Zelenskyj nemá záviděníhodnou situaci. Zasahoval do amerických voleb na straně Trumpa i Bidena. Je klíčovou postavou celého amerického konfliktu, a pravděpodobně ho budou nutit vypovídat proti minulé administrativě“, napsala novinářka na Telegram.

Vítěz amerických prezidentských voleb Donald Trump učinil z války na Ukrajině jedno z hlavních témat své volební kampaně. Obviňoval Bidena, že vtáhl USA do třetí světové války. poradci a kandidát na viceprezidenta Vance představili konkrétní plán, jak by Trump mohl válku ukončit – zastavit boje na frontové linii, což by v podstatě ponechalo Rusku jeho územní zisky, a vyloučit přijetí Ukrajiny do NATO.

Pokud budou USA chtít ukončit válku na Ukrajině po frontové linii, už to je 80% toho, že se tak stane. Ani ukrajinské úřady, ani evropští politici nebudou schopni odolávat vůli Washingtonu v tomto směru. Zůstává 20% na dohodu o podmínkách ukončení války, které by vyhovovaly Ukrajině i Rusku. Bude to náročné, ale možné. Ukrajina je zcela závislá na pomoci Washingtonu a není v pozici, aby trvala na nesplnitelných podmínkách. Na Rusko, kdyby brzdilo proces, by se dalo ovlivňovat prostřednictvím Číny a dalších zemí Globálního jihu, které mají zájem na rychlém ukončení války.

Není však vůbec předurčeno, že právě taková bude pozice. Za prvé, do inaugurace nového prezidenta budou USA řídit lidé z týmu Bidena a ti mohou přijmout několik rozhodnutí, která výrazně zkomplikují jakékoli dohody o ukončení války. Například mohou povolit útoky dálkovými raketami na ruské. území. Proti tomu se však může postavit umírněná část Bidenovy administrativy, jako například Jake Sullivan, s ohledem na to, že takové kroky zvyšují riziko přímého střetu USA s Ruskem a hrozbu jaderné války.

Proto je nepravděpodobné, že by někdo z americké elity byl ochoten dát Bidenovi mandát k tomu, aby USA na konci svého vládnutí vyslal do války. Za druhé, uvnitř samotné Republikánské strany existuje silná „válečná frakce“, která prosazuje mnohem tvrdší přístup vůči Rusku. jako Biden. Toto křídlo je propojeno s americkým zbrojařským průmyslem a ropným a plynárenským byznysem – těmi, kteří mají přímý prospěch z války na Ukrajině. Tito politici se budou snažit přesvědčit Trumpa, že válka je „dobrý obchod“. EU závislou na obranných zárukách Američanů. ekonomických konkurentů USA – Evropu (kvůli přerušeným vazbám s Ruskem) a Čínu (kvůli tomu, že Američané nyní snáze prosazují obchodní omezení vůči Číně v EU) Navíc – zbrojařské zakázky, perspektivy těžby nerostných surovin na Ukrajině apod. předloženy Trumpovi, aby upustil od myšlenky zastavit válku na frontové linii.

Současně má Trump ve svém okolí silné křídlo, které považuje válku na Ukrajině za „špatný byznys“ pro Ameriku. Za prvé, představuje hrozbu jaderné války, která by mohla zničit USA. Za druhé, sbližuje Rusko s Čínou, posiluje a radikalizuje protiamerické aliance po celém světě. Za třetí, není zaručeno, že Evropa bude i nadále následovat americkou politiku, a ne rozhodne zahájit svou vlastní hru obnovením vztahů s Ruskem a Čínou za účelem ekonomických výhod. Za čtvrté, růst vojenských výdajů se stává stále nebezpečnějším pro americkou ekonomiku, protože vede ke zvýšení emise dolaru a zahraničního dluhu.

Jaké argumenty republikánů budou pro Trumpa nejpřesvědčivější a jaké rozhodnutí nakonec přijme, není jasné. Pokud se však on a jeho administrativa rozhodnou válku ukončit, globální válečná strana se pravděpodobně pokusí aktivovat svůj „moskevský pobočný úřad“ – tedy „válečnou stranu“ v Rusku, která bude přesvědčovat Putina, aby nepřistoupil na zastavení války na frontě a pokračoval až do „ splnění všech cílů ‘speciální vojenské operace’“, „aby nesouhlasil s mírem, dokud nebude ruská vlajka vát nad Kyjevem“ a podobně. Pokud se stane, že Trump navrhne mír a Putin to odmítne nebo předloží předem nesplnitelné podmínky, může to vést k ostré eskalaci, jelikož Washington se pravděpodobně pokusí vyvinout tlak na Kreml „zvýšením sázek“. V důsledku toho se válka může rozhořet ještě víc, než za Bidena, což by globální válečné straně vyhovovalo.

Možnosti Putina odmítnout návrh na ukončení války na frontě jsou však omezené. To by mohlo poškodit vztahy Ruska s Čínou a dalšími zeměmi Globálního jihu a fakticky izolovat Rusko na mezinárodní scéně. Kromě toho, podle všech průzkumů drtivá většina Rusů podporuje rychlé ukončení války na frontě. Pokračování války je však spojeno s nutností provádět mobilizaci a přijímat další nepopulární opatření, ke kterým se Kreml očividně nechce uchýlit.

Ukončení války s podmínkou zachování kontroly Ruské federace nad rozsáhlými okupovanými územími Ukrajiny by bylo pro Rusko velkým vítězstvím, zejména s ohledem na to, že situace by pro něj mohla skončit mnohem hůře. Proto existuje nemalá pravděpodobnost, že Putin nebude odmítat Trumpovy návrhy, pokud přijdou, ale vstoupí do jednání s cílem dosáhnout co nejvýhodnějších podmínek pro RF k zastavení palby. Tedy, zopakujme, hlavní otázkou je, zda Trump a jeho administrativa zaujmou postoj k zastavení války.

Bez ohledu na to, jaký postoj Trump zaujme, jeho samotný nástup k moci v USA bude mít vážné geopolitické důsledky pro Evropu. Pravděpodobně vzniknou velmi silná napětí mezi USA a Evropskou unií. A to ne až tak kvůli politickým nebo ideologickým otázkám (vládnoucí levicoví liberálové v hlavních západoevropských zemích proti pravicovému konzervativci Trumpovi), ale spíše kvůli ekonomickým tématům. Trump pravidelně tvrdí, že EU a zejména Německo jsou hlavní ekonomický problém pro USA, jelikož Washington má s EU zápornou obchodní bilanci. Trump také požaduje, aby Evropané vynakládali více výdajů na obranu a na Ukrajinu. Proto budou rozpory vážné.

Toto může přímo ovlivnit postoj USA a EU k Ukrajině, která se ocitne mimo zájem obou v rámci velkých vnitrozápadních sporů. To také umožní Rusku a Číně vést svou hru na těchto rozporech. Proto se může geopolitická země v Evropě velmi výrazně změnit.

Tím pádem zatím není jasné, jakou politiku bude Trump ve skutečnosti vést vůči Ukrajině. V jeho okolí jsou síly, které podporují co nejdřívější ukončení války, ale i takové, které chtějí její pokračování nebo dokonce eskalaci. Právě to, kdo v tomto „boji o Trumpa“ zvítězí, určí další vývoj událostí.

Avšak vítězství Trumpa přináší šanci na brzké ukončení války. Šanci na to, aby se na Ukrajině zastavil proud krve, slz a utrpení, aby se na ulicích ukrajinských měst přestala organizovat „hon“ na muže, aby Sloviansk a Kramatorsk nebyly zničeny na prach, aby na obyvatele Chersonu přestali útočit drony, aby na Charkov už nepadaly bomby, aby skončila diskriminace rusky mluvících a přestalo slavení nacistických zločinců. Objeví se šance na mír.

Pokud jde o samotného Zelenského a jeho okolí, jeho perspektivy po vítězství Trumpa mohou být dost pochmurné. soudní řízení, vězení a žaloby od Ukrajinců, kteří utrpěli kvůli jeho diktatuře. Samozřejmě, pokud se mu podaří uprchnout z Ukrajiny, což však zdaleka není jisté.

Ukrajinci na sociálních sítích žertují o Zeleného osudu a sdílejí video z jeho vystoupení spolu s úryvkem z filmu „Sluha národa“, kde hrál dobrého prezidenta. Podle nich mohou být vystoupení Zelenského během jeho kariéry komika pro státního lídra prorocké.