
LIBOR NOVÁK
Požadavek Donalda Trumpa, aby Ukrajina „okamžitě“ zahájila mírová jednání s Ruskem, podle evropských diplomatů ohrozil dlouhodobě připravovaný plán EU přimět USA k uvalení dalších sankcí na Moskvu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nich neměl na výběr a musel přijmout nabídku Vladimira Putina k jednání, aby Trumpa nerozzlobil.
Putin přišel s návrhem schůzky, která se má konat ve čtvrtek v Istanbulu, s cílem neztratit podporu Washingtonu a předejít rostoucímu tlaku Evropy na Trumpa, aby jednal tvrději vůči Moskvě. Západní diplomaté přitom zdůrazňují, že nemají důkazy, že by Trump s Putinem jednal koordinovaně.
O víkendu přicestovali do Kyjeva čelní představitelé Velké Británie, Francie, Německa a Polska – Keir Starmer, Emmanuel Macron, Friedrich Merz a Donald Tusk – aby společně vyzvali k 30dennímu příměří. Cílem této symbolické cesty bylo přesvědčit Trumpa, že Putin taktizuje, a že jedinou politickou odpovědí USA by měly být tvrdé hospodářské sankce.
Republikánský senátor Lindsey Graham už má připravený sankční balíček, který má podle dostupných informací podporu napříč Kongresem.
Diplomatická ofenziva pokračovala i v pátek ve Lvově, kde se setkali ministři zahraničí a hovořili o možnosti postavit ruské vedení před zvláštní tribunál pro zločin agrese. Británie navíc oznámila sankce proti tzv. „stínové flotile“, kterou Rusko používá k obcházení embarga.
Kvůli Trumpovu zásahu ale Londýn pozastavil další oznámení sankcí, které mělo přijít v pondělí. Evropská unie však stále plánuje zveřejnit nový balíček sankcí později v květnu. Německý vládní mluvčí uvedl, že EU zahájí práce na sankcích, pokud Rusko do konce dne nepřistoupí na příměří.
Hlavním hybatelem by však bylo zapojení USA – nejen kvůli dopadu na ruskou ekonomiku, ale i kvůli symbolice, pokud by Trump přiznal, že Putin je hlavní překážkou míru.
Trump v neděli na své sociální síti Truth Social zveřejnil výzvu, aby Ukrajina okamžitě jednala s Ruskem. Obě strany podle něj nesou vinu za to, že se jeho plán na příměří nerealizoval. „Alespoň se ukáže, jestli je dohoda možná,“ napsal Trump. „Začínám pochybovat, že Ukrajina chce s Putinem dohodu.“
Evropští lídři, kteří se v pondělí sešli v Londýně, nyní čekají, zda se Putin jednání v Istanbulu osobně zúčastní. Během předchozích rozhovorů v roce 2022 vedl ruskou delegaci ministr zahraničí Sergej Lavrov. Osobní účast Putina by podle diplomatů mohla naznačovat, že si uvědomuje sílící tlak.
Kreml v pondělí přes ústy mluvčího Dmitrije Peskova neodpověděl přímo na otázky o setkání s Zelenským, ale zdůraznil, že Rusko se „soustředí na hledání dlouhodobého mírového řešení“. Peskov také odmítl „ultimáta“ ze strany EU a uvedl, že tento jazyk je pro Rusko „nepřijatelný“.
Trump v pondělí naznačil, že se možná osobně schůzky v Istanbulu zúčastní. „Možná z toho bude dobrý výsledek… Oba lídři tam podle mě budou. Uvažuji, že bych se přidal – ale nevím, kde ve čtvrtek budu. Mám tolik schůzek… Možná,“ řekl.
Evropská unie trvá na tom, že bez příměří nemohou být jednání považována za legitimní. Požaduje, aby Rusko přestalo taktizovat a souhlasilo s návrhem 30denního příměří. Americký ministr zahraničí Marco Rubio bude také ve čtvrtek v Turecku, a to na neformálním summitu o obranných výdajích NATO, ale evropské země chtějí jednání využít k posílení svého postoje proti ruským podmínkám, které považují za požadavek na kapitulaci Ukrajiny.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul prohlásil: „Bylo jasně řečeno, že nejprve musí být příměří. Ukrajina je na to připravena. Nyní očekáváme, že Rusko také souhlasí s příměřím a přistoupí na jednání.“
Jeho italský protějšek Antonio Tajani doplnil: „Z Moskvy nevidíme nic nadějného. Snaží se získat čas a možná zabrat další území.“
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová uvedla: „Pro zahájení mírových jednání musí být příměří. Musíme na Rusko vytvářet tlak, protože hraje jen hru.“
Od otevřeného konfliktu se Zelenským a viceprezidentem JD Vancem se ukrajinský prezident snaží co nejvíce přizpůsobit Trumpovým požadavkům, protože se obává, že by mohl přijít o podporu Spojených států – k čemuž zatím nedošlo.
Ruská mluvčí Maria Zacharovová mezitím tvrdila, že Ukrajina „špatně pochopila“ Putinovo poselství. „Putin jasně řekl: nejprve rozhovory o příčinách války, až potom diskuze o příměří,“ citovala ji státní agentura TASS. Mezi požadavky Moskvy stále patří záruka, že se Ukrajina nestane členem NATO, uznání ruské anexe čtyř jihovýchodních regionů a konec západní vojenské pomoci Kyjevu.
EUROZPRAVY.CZ
Zelenský dávno prezident není. Je to jen ubohý diktátor, kterému hoří koudel pod zadkem.