V Brazílii prohrál prezidentské volby celkem dobrý pravicový prezident Bolsonaro, levicový Lula má rád masy a ony zase jeho, ale Kongres má v rukách pravice a prezident se bude muset snažit o kompromis, nejspíš věci až na pár výjimek poplynou ve stejném rytmu jako doposud. V zásadě byl volební rozdíl tak nepatrný, že nevyhrál nikdo. Bolsonaro před pár týdny očekával větší propad a výsledek mu evidentně nepřivodil až tak velké zklamání. Absurdně až po volbách se ukazuje, jak velké podpoře se ve společnosti těšil. V Brazílii se těžko vládne a Bolsonaro se projevil jako rozhodný muž silného pravicové přesvědčení. Při čtení mainstreamových komentářů k prezidentským volbám si uvědomíme, v jak zglajchšaltovaném světě žijeme. Každá politická událost je v tomto světě dvoupolohová: polozločinci jsou proti válce na Ukrajině a pokroková NATO-EU strana je pro válku, podobné dělení světa se nepamatuje. Ani v případě tzv. osvobozeneckých válek v Africe, nevyžadoval komunistický režim tak absolutní poslušnost jako NATO-EU režim dnes. Z tohoto „vyššího“ morálního principu je Lula stejným darebákem jako Bolsonaro. Žádné sociální aspekty věci, žádná společenská emancipace pauperizovaných, nehodláš poslat tank na Ukrajinu, nebo aspoň uspořádat veřejnou sbírku na kulomet, jsi politickým vyvrhelem. Newsweek nazval komentář k brazilským volbám „Lulovo vítězství je velkou zprávou pro Putina“. Levicový Lula bude stejným Putinovým komplicem jako jeho předchůdce. Putinova média prý vítězství oslavovala, možná slavili v kremelské kantině, v běžném ruském tisku se moc oslavných tirád nenajde.
Lula zastává k ukrajinskému konfliktu stejné stanovisko jako Klaus, prohlásil, že invaze byla chybou, a je nutno za každou cenu jednat. Lulův zahraničně politický poradce Celso Amorim kritizuje západní sankce a prohlašuje, že Lula je v žádném případě nebude následovat. Podle britského magazínu, Lula dává za pravdu Putinovu tvrzení, že jsou to pouze západní země, které obviňují Rusko z agrese, globální jih zastává jinou pozici. Z tohoto důvodu je to Putinovo vítězství. V květnu prohlásil Lula v Time, pokud by USA a EU řekly, že Ukrajina se nestane členem NATO, žádná válka by se nekonala. Bibi Natanjahu není zdaleka levicovým, po vítězných volbách prohlásil, že nemá obavy ze spojenectví Írán-Rusko, izraelská a ruská letadla létají nad Sýrií vedle sebe a nic se neděje, podle Bibiho je možné se s Rusy dohovořit. Newsweek cituje litevského geopolitického odborníka Dionisa Cenusy: „Nejsou to jen světoví autokraté, kteří podporují Putina, Lula signalizuje, že levicoví politici globálního jihu k tomu též inklinují.“ V latinské Americe dnes v 13zemích ze 17 vládne levice a ve velké většině tyto země Putina podporují. Očekává se, že Lula ještě víc prohloubí spolupráci Brazílie se zeměmi BRICS, tj. s Ruskem, Čínou, Indií a jižní Afrikou.
Podobně referují o brazilských volbách ve francouzském Figaru, naznali, že i když Bolsonaro a Lula patří k diametrálně odlišným politickým směrům, jedno mají společné, náklonnost k Putinovi a jsou rozhodně proti sankcím. Musí tu být hlubší, objektivnější důvod než pouhé subjektivní pocity dvou politiků. I na dálku působí brazilští soupeři na politického diváka rozhodně silnějším a zajímavějším dojmem než Fiala, Truss, Schulz, Macron, Adamová, Rakušan.., jako by se tahalo z vybledlého pytle. Ve Figaru naříkají nad tím, že ikona latinskoamerické levice Lula za příčinu válečného zla na Ukrajině považuje spíš Západ než Rusko: „Válce se dalo zabránit, kdyby byl Západ otevřený jednání“. V Bolsonarovi vidí Figaro doslova vyvrhele, odvážil se pár dní před ruskou invazí navštívit Putina v Moskvě, čímž vrcholně iritoval Washington a redakční kolektiv Figara. Údajně navštívil Moskvu, aby jednal o zrnu, ale nezapomněl vyjádřit Putinovi solidaritu a netajil se obdivem k autoritativním vůdcům konzervativního přesvědčení. Bolsonaro neodsoudil anexi ukrajinských ruskojazyčných oblastí, prý to svědčí o velké schizofrenii. A Lula? Bude to úplně stejné, tvrdá opozice západním sankcím a ještě tvrdší vojenským dodávkám. Putina uspokojili oba kandidáti: „Brazílie je naším nejvýznamnějším partnerem v oblasti a zůstane to tak.“ Podle Figara byl Bolsonaro tím posledním člověkem, jehož zvolení by Bidena potěšilo. Bolsonarovou zásluhou se zablokovala globalistická dohoda mezi Mercosurem a Evropskou unií, navíc byl pasívní v případě deforestace Amazonie a nehodlal zachraňovat klima.
LIBOR ČÍHAL
Jako vždy skvělý článek od tohoto autora.