Friedman, Biden a kontra Kissinger

Okolnosti válek zřídka vedou k uspokojení představ válčících stran, a v tomto případě jsou evidentně země NATO válčící stranou. Rusko podcenilo kapacitu druhé strany válčit a kvalitu zbraní od zemí NATO, kterými je Ukrajina dostatečně zásobena. Na druhé straně se přeceňují možnosti ruské prohry. Jeden funkcionář ruské komunistické strany prohlásil, že Rusko nemůže prohrát, v tom případě by se na Rusko vrhla i Čína a okolní země a rozsápaly by je spolu se Západem. Chvění z této pravdy jímá i Putinovy oponenty v Rusku, prezident zvolil cestu, po níž musí chtíc nechtíc kráčet všichni. Profesor Jeffrey Sachs v Project Syndicate píše, že obě strany se domnívají, že vyhrají, ale ztratí všichni. Ukrajina jistou dobu s Ruskem vyjednávala a zdálo se, že konflikt směřuje ke konci, Západ v pekelné domněnce, že pro jeho zájmy bude lepší dlouhodobější válka, dovedl Zelenského do nereálných požadavků a de facto ke kolapsu vyjednávání. Pokud před dvěma měsíci šlo o neutralitu Ukrajiny a vyřešení politické formy Donbasu, dnes v důsledku vadné politiky Západu je ve hře odtržení jižních ukrajinských území a uchování celistvosti Ukrajiny, Rusko po těžkých lidských ztrátách se nevzdá dobytých území. Rusko ustavilo v chersonské oblasti a v Záporoží proruskou administrativu a podle tradičních signálů posledních dnů nepočítá s navrácením těchto oblastí. Po Severodoněcku a Slavjansku přijde na řadu Oděsa. Profesor Sachs píše, že vyjednávání jsou dnes víc než žádoucí, pokud by západní zbraně vedly k porážce Ruska, konflikt by nekončil ukrajinským vítězstvím, ale celkovou katastrofou, Rusko může lokálně použít jaderné zbraně.

.
Rusko počítalo s rychlým a snadným vítězstvím, podcenilo kapacitu ukrajinské armády a dlouhé roky amerického a britského vyzbrojování a tréninku. Ovšem idea, že ruská armáda se rozsype, je hrubou chybou, Rusko má vojenskou kapacitu zlomit ukrajinský odpor a ubránit Donbas a jižní území.  Dva a půl tisíce po zuby ozbrojených nacionalistů se dva měsíce bránily v Azovstalu, svět si nevšiml, že pevnost dobývaly necelé dvě tisícovky vojáků protistrany, ukrajinští ozbrojenci se nepokusili o průlom, který by stál za to. Na kolena Rusko nesrazily ani brutální sankce, ani vyloučení ruských bank ze SWIFTu se neukázalo atomovou bombou, jak se předvídalo. Ruská ekonomika v 2022 spadne o 8,5%, je to špatné, ale ne katastrofální. Sankce mají vážný dopad na západní země, USA čelí největší inflaci za posledních 40 let, Evropská unie není schopna zodpovědně řešit uměle vyvolanou energetickou krizi a s tím spojenou inflaci. V samotných USA podpora ukrajinskému válčení klesá. Rusko nasadilo u Severodoněcka obrněnce poslední generace BMT-T zv. Terminátor, je rozhodnuté rychle dovést konflikt do konce ještě před příchodem nové americké vojenské pomoci.

.

Italský generál Giuseppe Morabito v Il Sussidiario říká, že do včerejšího dne Rusko nenasadilo svou nejlepší techniku, podle generála Ukrajina musí přistoupit na ústupky, ukrajinská protiofensiva není reálná. Zítra oslavující devětadevadesátiny velká postava světové politiky a politického myšlení Henry Kissinger v Davosu pronesl řeč, která je z jiných intelektuálních výšin než bigotní válečné štvaní sorosovců, bidenovců a jejich evropských apendixů. “Rusko je 400 let podstatnou částí Evropy a evropskou politiku v tomto období ovlivnilo především její chápání ruské role. Někdy jako pozorovatel, v jiných případech jako garant nebo nástroj k obnovení evropské rovnováhy. Současná politika musí mít na paměti, že je důležité obnovení této role, aby Rusko nebylo přinuceno k trvalému svazku s Čínou. Ideálním by bylo ustavení ukrajinského neutrálního státu, jako mostu mezi Ruskem a Evropou, jako dělící čáry… Jednání o míru je nutné zahájit, co nejdřív, dřív než dojde k nevratné situaci.”