Návrhy Hospodářské komory UL k zajištění energetické bezpečnosti ČR a snížení inflace |

Sdílet článek:

Stát, který nedokáže zajistit energetickou bezpečnost svých občanů, je státem, který selhává ve svých základních funkcích. Energetická bezpečnost neznamená pouze zajištění stálých dodávek energií, ale také a především jejich cenovou dostupnost. Většinu níže jmenovaných opatření je možné realizovat v poměrně krátkém časovém horizontu. 1

1) Vystoupit ze systému emisních povolenek.

V roce 1415 upálili v německé Kostnici Mistra Jana Husa za svou snahu o reformu církve a kritiku prodávání odpustků. Současné emisní povolenky jsou v podstatě novodobá forma odpustků za to, že spalujeme fosilní paliva v našich odsířených elektrárnách a teplárnách. Množství emisních povolenek stanovuje Evropská komise, která jejich počet uměle snížila a tím z nich vytvořila spekulativní cenné papíry s nesmyslně vysokou cenou, kterou zaplatí hlavně občané Česka, Polska či Bulharska. Při současném vývoji se odhaduje, že v r. 2030 budou 95 % ceny povolenek platit pouze tyto tři členské státy EU.2

Polský Sejm přijal v prosinci 2021 rezoluci vyzývající členské země, aby pozastavily systém obchodování s povolenkami a začaly pracovat na jeho reformě nebo Polsko z tohoto systému vystoupí a ČR by se k této iniciativě měla přidat.3

2) Přestat nakupovat elektrickou energii vyrobenou v ČR přes německou burzu v Lipsku či Praze.

Zažíváme v podstatě energetickou lichvu, kdy si sami mimořádně draze kupujeme elektřinu, kterou jsme lacino vyrobili přes německou burzu, kde jsou ceny energií navázány pro nás nesmyslně na cenu plynu a německého energetického mixu. Tento mix prodražuje také výroba z obnovitelných zdrojů a odstavování německých uhelných a jaderných elektráren. Jedná se o zdražení elektrické energie doslova o stovky procent.4

Přes burzu se musí začít prodávat pouze přebytky elektrické energie po zajištění domácí spotřeby. Cena elektrické energie by měla být určena podle domácího energetického mixu.5 6

3) Dočasné zrušení příspěvků na zelenou energii.

Vláda ČR by měla přistoupit k časově omezenému zrušení poplatků, kdy příspěvek na obnovitelné zdroje energie tvoří 13,33 % ceny elektřiny a rozhoduje o něm Energetický regulační úřad. Náklady firem a domácností by klesly o více než desetinu.

4) Prolomení limitů těžby hnědého uhlí, těžba černého uhlí.

V současné energetické krizi je třeba zajistit dlouhodobě energetickou samostatnost ČR. Uhlí a na něj navázaná výroba elektrické energie a tepla musí zůstat páteří našeho národního hospodářství, dokud nebude nahrazeno jinými trvalými zdroji. Těžba černého uhlí byla prakticky zastavena a dochází k paradoxním situacím, kdy do ostravských hutí se dováží černé uhlí z Austrálie.7 Hnědé uhlí zajišťuje velkou část výroby elektřiny a tepla. Vláda ČR by měla zajistit takové podmínky, aby tyto zdroje kvůli regulacím EU nebyly zavírány a nahrazovány daleko dražšími energiemi.

5) Vznik národního importéra plynu, zpětné odkoupení zásobníků na plyn.

Jenom užiteční hlupáci v postavení kolonie nakupují plyn za násobky ceny od západoevropských společností, než je tyto nakupují na základě svých přímých dodávek. Národního dopravce potřebujeme pro dovoz jakéhokoliv plynu, a to odkudkoliv, aby se ČR stala konkurenceschopnou na trhu s plynem.

České republice nepatří na jejím území ani metr plynovodu a ani kubický metr v zásobnících. Jak potrubí, tak zásobníky byly prodány firmě RWE. Jedná se o 6 zásobníků plynu s kapacitou cca 2,7 mld. kubíků, což je téměř třetina naší roční spotřeby.8

Výsledkem této energetické politiky je, že nenakupujeme plyn za 6 Kč, ale za 25 Kč za kubický metr, který je přeprodávaný podle výše burzovních cen. Takto nějak si budování společného evropského domu asi nepředstavujeme.9 10

Vláda ČR by měla začít jednat se západoevropskými firmami o snížení jejich lichevních marží při přeprodávání plynu. Další možností je jednat s Maďarskem o výměně plynu za přebytky naší elektrické energie atd.

6) Snížit ceny pohonných hmot.

V Maďarsku zastropovali ceny pohonných hmot na 33 Kč. Polsko zavedlo výrazné úlevy. Opatření, která přijala vláda ČR, jsou nedostatečná. Zahraniční firmy mají konkurenční výhodu proti našim dopravcům. Netřeba říkat, že cena dopravy se promítá v podstatě do všech ostatních cen. Vládou slibované kontroly marží jsou neúčinné vzhledem k srovnávání marží s cenami na rotterdamské burze. Vládní úředníci nechápou, že ropa se dá koupit i mimo burzu a že ruská ropa se v současné době pohybuje v cenách okolo 30 USD za barel.11

7) Ochrana zemědělství.

Jsou před námi mnohé problémy, které např. zmiňuje Agrární komora, kdy dochází ke skupování budoucí úrody zahraničními nákupčími.

K tomuto uvádí majitel mlékárny Madeta Milan Teplý: „Co budeme jíst? V ČR je fakticky vyvezena veškerá pšenice za letošní rok, tedy ta, která se teprve seje. Už je prodáno 92 % a ještě ani nevyrostla. V televizi mi premiér říkal, že v případě potřeby přivezeme pšenici z Austrálie.“ (Rozhovor pro týdeník Echo 04/2022.)12

Na závěr bych si dovolil citovat profesora Druláka, bývalého diplomata a prvního náměstka na MZV:

„Nezapomeňme, na co dojel předchozí režim, který jsme tu do r. 1989 měli. Tehdy si mysleli, že politickou vůlí a silnými řečmi dokážou předělat ekonomickou realitu. Ale tak to prostě není. Ekonomická realita tu je, a pokud ji budeme ignorovat, připomene se nám sama. Čím víc ji budeme ignorovat, o to tvrdším způsobem se nám připomene.“