O tom, že evropský klimatický projekt Green Deal se pokládá za jeden z důvodů nárůstu inflace, která několikanásobně převyšuje procento inflačního cíle ECB, se nepochybuje. Navzdory uvedenému konstatování nehodlá EU ustoupit z jejího klimatického cíle, kterým je dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, pod čímž je třeba především rozumět snížení produkce skleníkových plynů, z nichž nejznámější je oxid uhličitý na nulu. Většina z nás rozumí, že cílem zelené ekonomiky je však přibrzdit globální oteplování, které je příčinou tání ledovců, postupného mizení tichomořských ostrov, což může vyvolat budoucí migrační krizi a také nestandardní klimatické události, kterými napáchané škody a jejich odstranění bude stát obrovské investice v částkách.
V této souvislosti je však třeba říci, že EU se ale snižování emisí zatím nedaří z několika důvodů. Z důvodu embarga na ruská fosilní paliva a neschopnost jejich anhrazení obnovitelnými zdroji se znovu otevírají i uhelné doly, zkapalněný plyn se dováží z druhé straně Atlantiku a největší světový znečišťovatelé chtějí uhlíkovou neutralitu posunout až do roku 2030, což vše může oddálit sen o zelené. Ještěže byl ve prospěch zelené ekonomiky podpořen návrh Evropské komise týkající se zařazení zemního plynu a jádra i mezi udržitelné zdroje energie, což je zároveň dobrá zpráva pro banky, aby je v rámci taxonomie bez sankcí financovaly. zkapalněný plyn se dováží z druhé straně Atlantiku a největší světový znečišťovatelé chtějí uhlíkovou neutralitu posunout až do roku 2030, což vše může oddálit sen o zelené ekonomice. Ještěže byl ve prospěch zelené ekonomiky podpořen návrh Evropské komise týkající se zařazení zemního plynu a jádra i mezi udržitelné zdroje energie, což je zároveň dobrá zpráva pro banky, aby je v rámci taxonomie bez sankcí financovaly. zkapalněný plyn se dováží z druhé straně Atlantiku a největší světový znečišťovatelé chtějí uhlíkovou neutralitu posunout až do roku 2030, což vše může oddálit sen o zelené ekonomice. Ještěže byl ve prospěch zelené ekonomiky podpořen návrh Evropské komise týkající se zařazení zemního plynu a jádra i mezi udržitelné zdroje energie, což je zároveň dobrá zpráva pro banky, aby je v rámci taxonomie bez sankcí financovaly.
Klimatický zátěžový test již proběhl
Měnová politika ECB je ve zvyšování úroků ve srovnání s centrálními bankami jinde ve světě pozadu. Její opatrná politika překvapuje, jako by se neuměla rozhodnout či zajišťovat cenovou stabilitu nebo ekonomiku. Nejnovější ale překvapila svým stanoviskem, že při nakupování dluhopisů bude přihlížet, aby byly co nejvíce „zelené“, což znamená, že i očekávané klimatické změny nebude ignorovat. Počítá v angažování se tam, kde jsou emitovány podnikové dluhopisy s vysokými uhlíkovými emisemi, což však může být pro komerční banky určité riziko a proto spustila testování odolnosti bank proti klimatickým rizikům. Počítá s tím, aby klimatické změny dotýkající se komerčních bank byly pod jejím dohledem. Podle závěrů většina bank nemá zaveden rámec klimatického zátěžového testování, což znamená, že při poskytování úvěrů nepřihlížejí k rizikům klimatickým. Tento závěr testování je varováním, jelikož komerční banky mají právě největší příjem od těch firem, které produkují i vysokou emisi skleníkových plynů. Co je nejdůležitější, že většina účastníků finančního trhu počítá s přicházející ekologickou transformací se všemi riziky, na kterou je třeba se také připravit.
Buďte první kdo přidá komentář