Pro stát sice pracuje díky nízkým platům ajťácká druhá liga, ale nejsou neschopní a když by se zorganizovali, mohli by nás více monitorovat. A úředníci by jejich zjištění mohli efektivněji používat proti nám. Bartoš (Piráti) situaci právě mění. Lépe státní ajťáky zaplatí, motivuje a zorganizuje. Důsledek: začnou nás monitorovat efektivněji. Díky všudypřítomnému sledování každého člověka v reálném i kyber prostoru České republiky se věc dostala roviny, z níž již není úniku. Nestraším, uvedu konkrétní příklady z posledních měsíců.
„Tým místopředsedy vlády pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše připravil návrh zákona o vzniku Digitální a informační agentury (DIA)“. Po volebním fiasku se Bartoš rozhodl založit Agenturu, která mu zajistí přímou kontrolu nad osudy milionů lidí a to bez ohledu na vrtkavé volby. Prostě se nám nanutí do života i proti naší vůli. Pokouší se zavést první produkční verzi digitálního koncentráku pro občany ČR. Pokud zákon projde.
V článku Jak nás státní aparát, politici a firmy šmírují a jak se bránitjsem uvedl příklady IT nástrojů, kterými nás stát automatizovaně sleduje. Tyto nástroje ale samy o sobě nedokáží odemknout potenciál dat, která o nás stát shromáždil. Slabé místo státního dohledu nad námi je propojování dat a jejich obohacování. Spolupráce u státních organizací nefunguje zdaleka tak dobře, jako v komerční sféře a to si Bartoš a spol. uvědomili a snaží se zavést agilní koncepty do státního IT a jdou na to chytře a systematicky. Bartoš si pod sebe stáhne 187 zaměstnanců z resortu Ministerstva vnitra ČR a dalších. Piráti ponesou prapor digitálního zotročení posledních pracujících lidí v našem státě.
Šmírování lidí jako digitální služba
Pirátská agentura DIA bude poskytovat státní správě a municipalitám „digitální produkty a služby“ v podobě šmírování občanů a právnických osob. Hodně služeb budou poskytovat i občanům, ale to bude ale jen takové křoví, takový „hygienický obsah“, nutné zlo pro vládnoucí smečku. Ve skutečnosti se všichni bez státních digitálních služeb obejdeme stejně jako před 10 nebo 20 lety. Hlavní zábava bude v oblasti rozvoje nových digitálních služeb.
DIA spojí ajťáky z různých ministerstev, kteří ví co kde hledat a na koho nebo na kterou firmu se obrátit. Zde je nutno ocenit Barotošův „insight“, protože úroveň dokumentace a využívání dat ve státní správě je tristní takže osobní kontakty jsou kritické. Zapojí znalé lidi, kteří ví kam pro jaká data sáhnout a jak je rychle zpřístupnit.
Přiřazení těchto seniorních ajťáků pod DIA umožní Bartošovi je rychleji alokovat na potřebné projekty, bude rozhodovat o jejich čase a náplni práce a Bartošovi lidé je budou přidělovat na řešení konkrétních požadavků. Agentura bude mít i dost peněz, odhadem přes 100k na hlavu měsíčně.
Cíle DIA
Cíle DIA jsou na webech okecávány, k podstatě se lze dobrat ve zveřejněném návrhu zákona a souvisejících podkladech:
1. DIA má vytvářet podmínky pro sdílení dat mezi ministerstvy …
2. Součástí DIA budou takzvaná kompetenční centra. Centra sdruží experty v oblasti IT, kteří budou fungovat jako pomyslná “akční jednotka”, připravena pomoci úřadům, ministerstvům a dalším státním institucím …
3. Větší část organizace vznikne odštěpením příslušných útvarů Ministerstva vnitra ČR, například Odboru hlavního architekta eGovernmentu či Odboru eGovernmentu
4. Chlubí se, že návratnost nákladů na DIA bude velice krátká
Míří tedy na navýšení výběru daní, poplatků a pokut. Stát žádné peníze nemá, kromě těch, co nám vytáhne z kapes. A lidi žádné propouštět nechystají. Tolik na téma návratnost DIA.
Pane Vomáčka, v tom autě s váma před rokem jela manželka, děti a pes!
DIA pomůže s nastavením složitějších služeb, kdy si úředník z finančáku potřebuje propojit data z různých oblastí a obohatit je třeba o naše fotky nebo data z facebooku, map na seznamu nebo jinde. Tohle státní správa potřebuje ale nedočká se. Úředník musí čekat až na jeho požadavek schválí rozpočet, udělá projekt, výběrko na dodavatele a někdo to nakóduje a spustí a to trvá několik let. Proto jsme dosud měli klídek.
Zpracování takového požadavku chce ale úředník rychle. Viz Finanční úřady mají novou zbraň, mohou použít záběry silničních kamer. Typická netriviální úloha na propojování dat mezi více doménami, ministerstvy a organizacemi. Protože jde o aktuální téma použiji ho dále. DIA u tohoto případu může zajistit shromáždění dat o vozidlech, jejich výskytech v čase a na různých místech a spárování těchto dat s vykázanými knihami jízd a daňovými přiznáními. Finanční úřad dostane k zájmovému subjektu fotky z kamer posbíraných podél cest, aby si ověřil skutečné jízdy vozu proti vykázaným služebním jízdám, a použije i fotografie pana Vomáčky a jeho rodinky ze dnů, kdy služební auto používal k jízdě na chalupu. Jde o tatáž data, o kterých psal D-FENS v článku „Automatická kontrola vozidel aneb všichni jsme podezřelí!“.
Tím to nekončí. Zadání jsou i na detekci držení mobilu při řízení. Systém má dělat zdánlivě jednoduchou věc: automatizovaně vytvářet denní reporty obsahující RZ vozidla – fotka vozidla – řidič držící mobil. Mělo by jít o plně automatické řešení využívající AI rozpoznávání obrazu, které umí ze záznamů z archivu z nejčastěji se vyskytujících desítek typů kamer podél silnic, vytěžovat data automaticky. Fotky nikdo stát nenutí vymazat. Nejsou předmětem likvidace a skartace, jako jiné dokumenty, které stát shromažďuje. Je to čistě šedá zóna. Není kolikrát ani jasný majitel fotek a těch právních forem vlastníků a provozovatelů kamerových zařízení a zpracovatelů jsou desítky. Fotky lze odarchivovat do offline nebo near-online úložiště, kde budou k dispozici skoro zadarmo skoro napořád. Stát má nakoupeno asi o 80% více úložšišť než potřebuje, místa na discích (a kupodivu i páskách!) je stále dost. Jediné, co by je mohlo v této snaze limitovat je zákonná úprava, vyžadující mazání fotek, a ta čistě náhodou chybí.
Propojovat lidi, data, projekty – DIA nám to umožní
Data o nás jsou rozstrkána mezi ministerstvy a spolupracujícícmi organizacemi v agendových informačních systémech. DIA odblokovává současný postup, kdy se ministerstva a IT dodavatelé složitě domlouvají na každém kroku a ministerstva si řeší své priority. Pokud se objeví potřeba připravit během pár dnů až týdnů digitální podklady na někoho, koho chce orgán zakleknout, bude to DIA řešit. K dispozici analytické lidské zdroje a data. Stačí je alokvat na polovinu kapacity na vývoj a na polovinu na řešení prioritních požadavků. Stát pak pana Vomáčku rychleji obžaluje, rychleji dodaní, zpokutuje a nakonec ho i zavře.
Blbé je, že i když je mi Vomáčka lhostejný, tak tahle digitální tyranie se bude týkat i mně. Přiznejte si, kdo z vás umí projít běžný den bez poručení nějakých předpisů. Nejde to, ani když budete věci konzultovat s daňovými poradci a kanceláří právníků, projít běžný pracovní den bez porušení zákonů, nařízení nebo daňových předpisů nelze. A všude jsou záznamová zařízení. Jedno máte i na stole, sbírá o vás data, a ukládá je do cloudu často v nešifrované podobě, kam monou mít přístup a vy se to nedozvíte. Smazat digitální stopy téměř nejde. Pokud najdu čas, napíši pár tipů k zametání digitálních stop. Bohužel je téměř nedává smysl tyto věci plošně řešit a cokoli komukoli doporučovat naslepo, má smysl věci dělat na míru konkrétního člověka po pochopení jeho životního stylu a akutních rizik a to zavčasu, pokud vznikne obava že se mohou blížit problémy. Z jakékoli strany. Vyžaduje to dny až týdny práce a stojí to poměrně dost peněz.
Co mají k dispozici a jak to obstojí před zákonem?
Páteří dat o nás je nudný systém eGovernmentu a Základní registry (ZR), ty si můžeme představit jako základní distribuovanou databázi o nás, o lidech, právnických osobách, majetku, nemovitostech, autech, přestupcích, platbách, výkazech, zdravotním stavu atd. Na tuto bázi se nabalují zajímavější data, jako záběry z kamer u silnic, na veřejných prostranstvích a v budovách. Ty se propojí s identitou člověka, autem, firmou.
Ví kde se ve skutečnosti zdržujete, kde reálně bydlíte, kde přespáváte, kam chodíte nakupovat a za kolik a co nakupujete (data od mobilních operátorů a ISP, z bank a od poskytovatelů plateb atd.), ví kolik peněz vám chodí na účet, od koho, kolik cca utrácíte a zjistí i v detailu za co (transakční analytika, včetně behaviorální analýzy ve všech hlavních bankách jede a váš profil je k dispozici oprávněným osobám na požádání v úhledném reportu), ví komu voláte a lze monitorovat i obsah komunikace, včetně závadnosti názorů – viz minulý článek. Zjistí váš zdravotní stav, ví kam chodíte k lékaři.
Mnohé z digitálních podkladů o našem životě, jsou pořizovány, uchovávány a využívány v právně nejasné zóně, kdy se odborníci na ochranu osobních údajů neshodnou, zda se to ještě smí nebo ne. Nezákonně se drží fotky lidí, aut a majetku, aniž by k tomu byl právní důvod. Například v Rakousku je plošné focení lidí v autech nemyslitelné.
Zatím to vše není dobře propojené ale hrozí, že DIA se to bude snažit posunout dál.
Ovce se bojí kamer, použijeme raději optické senzory
Mzdově se pod Bartošem nebudou ajťáci zle, dle rozpočtu DIA to vypadá na náklady na jednoho přes 100 tis. Kč měsíčně. Plus halda benefitů a volného času. Za Bartošem půjde i dost absolventů z univerzit. Například v Brně se rozvoji šmírovacích systémů s vysokým nasazením věnují. VUT a firmy navázané na magistrát v Brně pracují s AI (umělou intelgencí) a dalšími hračkami. „Brněnská AI“ dokáže nejen rozpoznávat vozidla, ale poznává i individuální osoby na náměstích, ulicích a v budovách. Přečtěte si jak v Brně „nasadili optické senzory na sledování pohybu lidí nebo kol„. Roztomilé je, že sami ví, že dělají něco nemravného, proto nepíší „kamerový dohledový systém“, ale označí to za „optické senzory“.
Policie v rámci vyhrožování řidičům služebních aut (živnostníkům a zaměstnancům) uvedla, že „poskytnou úřadům plnou součinnost“ při ztotožňování posádek vozidel, na která se úřad zeptá. „Podle vedoucího oddělení tisku Policie ČR Ondřeje Moravčíka je poskytování záznamů o pohybu vozidel časově velmi náročné, policie je však podle jeho slov připravena informace dále poskytovat. Ačkoliv jde o velmi časově náročnou analytickou součinnost, tak ale v současnosti máme kapacity na zprostředkovávání informací. Vždy ale záleží na formě a požadované informaci ke konkrétnímu vozidlu,“ říká Moravčík.
Ano, jde o formu. Předat fotky a záznamy v tabulce k danému vozu PČR zvládne. S těmito požadavky DIA umí pomoci. Manuální vyhodnocení fotek je časově náročné a to již nikdo neudělá ve velkém a nemá to nakonec jistý výsledek, ztotožnit posádky vozidel může jen znalec z oboru antropologie. Viděl jsem, jak se nový iPhone, který má biometrii zmáknutou, odemkl když se ukázal před kamerou bratr skutečného vlastníka. AI s tímto nic neudělá. Znalců z oboru antropologie není moc. Přes soudy by to nemělo projít. Pokud ovce spolupracují, není to ale třeba. Proto si vemte dobrého právníka. Zejména teď po palebné přípravě budou hledat poddajnou ovci, která se nebude bránit a bude na vlastním ostříhání a rituálním zaříznutí spolupracovat. Očekávejme že vyrobí judikát, postavený na kombinaci podkladů získaných ajťáky a finálním znaleckém usvědčení pana Vomáčky, že ve sporný okamžik vůz řídil on a cestu vykázal jako služební, i přes to, že vezl na střeše kola a uvnitř ženu, děti a psa. Zvažte, zda nemít v autě za jízdy stále sluneční clonu dolů.
Co s tím?
I. Zákonodárci s morálními zábranami ať se postaví proti schvalování Zákona o vzniku Digitální a informační agentury.
II. Donuťme stát a municipality, aby smazaly a nadále neevidovaly fotky vozidel. Evidovat RZ bez příčiny je nemorální a neměly by to umožňovat zákony. Pojďme cestou Rakouska. Žádné fotky posádek.
Nenechme si morálními mrzáky ukrást zbytky svobody, které v ČR zbývají. Pokud tento pirátský pokus překryje zimní energetická krize a zvolení Andreje do čela naší země, odstranění zbytků našeho svobodného světa budeme v následujících letech sledovat v přímém přenosu.
Buďte první kdo přidá komentář