Už i Němci začínají chápat, že elektromobily nic neřeší |

Sdílet článek:

Při aktuálním stavu věcí je to asi ten poslední národ, od kterého bychom v Evropě čekali podobné „prozření”, ale došlo na něj. Už i Němci ví, že bateriová auta opravdu nepohání slepá víra politiků a zbožná přání aktivistů.

Elektromobily jsou nám již nějaký ten pátek předkládány jako jediné čisté řešení automobilové dopravy. Jejich zastánci, tedy zejména politici a aktivisté, opírají své argumenty o absenci výfuku, což je skutečný nesmysl. Každé auto totiž ke svému pohonu potřebuje energii, která nikdy nevzniká z ničeho. Místo toho je třeba ji vyrobit. Z elektřiny se ale začíná stávat nikoli řešení, nýbrž spíše nový problém. V důsledku toho ovšem elektromobily nemají šanci s celkovými emisemi CO2 vznikajícími provozem aut cokoli podstatného provést, ať už si o celé jejich problematice myslíte cokoli.

Podobná slova zaznívají z našich úst roky, brána vážně jsou ale jen těmi, kteří mají tak jako tak podobný názory. Nyní ale došlo na menší zemětřesní, neboť na to samé přišli také Němci. Tedy národ, který elektrickou mobilitu tlačí více než zbytek Evropské unie dohromady. Německo si myslel, že přejde na obnovitelné zdroje, které bude doplňovat elektřinou vznikající z levného ruského plynu, a tak začali utlumovat činnost jaderných elektráren. Jak moc se situace v posledních měsících změnila, nemusíme dodávat, Němci ale „jaderky” přesto odmítají udržet v chodu.

Německý ekonomický ministr Robert Habeck dokonce již vyloučil, že by se země vrátila k jaderné elektřině, místo toho budou chybějící elektřinu vyrábět z uhlí. Ve stínu toho je i Němcům jasné, že bateriová auta budou právě kvůli tomu generovat emisí CO2 ještě víc, než generují spalovací vozy. Jak totiž zjistil profesor Thomas Koch z technologického institutu KIT v Karlsruhe, spotřeba průměrného elektromobilu aktuálně činí 23,6 kWh. To je ekvivalent asi 6 litrů nafty – hrajte překvapené.

Koch následně tento údaj porovnal s emisemi, které vznikly výrobou elektrické energie v Německu v prvním a druhém letošním čtvrtletí. První kvartál byl přitom studenější, druhý pak teplejší. Jde tedy o data, která lze vztáhnout na celý rok, koneckonců druhé pololetí se odvíjí stejně, jen v obráceném módu. Znamená to přitom, že průměrný elektromobil napájený německým energetickým mixem letos produkuje 175 gramů CO2 na kilometr. Tedy výrazně více, než si dnes dle EU mohou dovolit spalovací auta (95 g CO2/km). Oněch 175 gramů je ekvivalent 7,5litrové spotřeby benzinu, to už není málo.

Výhled do budoucna je ale ještě problematičtější. Do poloviny dubna příštího roku bude totiž výrazně zredukována činnost německých jaderných elektráren, přičemž s rokem 2024 je spojeno jejich úplné odstavení. A jakkoliv Koch počítá s tím, že hlavně za dvě léta by měl podíl obnovitelných zdrojů na celkovém mixu narůst o 10 procent, stále to nevykompenzuje ztrátu jaderné energie. Emise elektrických aut tak mají vzrůst na 184 a pak dokonce na 196 gramů CO2 na kilometr.

Tento scénář navíc německý profesor ještě považuje za optimistický, neboť stále počítá s plynem z Ruska. Jakmile ovšem dojde na utlumení dodávek o 20 procent, lze v roce 2024 počítat s emisemi ve výši 201 gramů místo předpokládaných 196. A pokud by redukce dodávek byla dokonce 40procentní, rázem by na jeden kilometr připadlo 207 gramů CO2. Tyto emise by navíc kvůli politickému tlaku již produkovalo o několik stovek tisíc aut více než v současné době.

Němečtí experti proto znovu vyzývají politiky, aby přehodnotili zvažovaný zákaz prodeje spalovacích aut. Právě s jejich pomocí lze totiž klimatu skutečně pomoci. Průměrný moderní dieselový vůz totiž aktuálně produkuje zhruba 153 gramů CO2 na kilometr. Při spalovací eko-nafty R33 však tato hodnota klesá na 115 g. V případě diesel-elektrického ústrojí již jde jen o 85 gramů, motorová nafta HVO100 by pak vedla dokonce k pouze 11gramové produkci emisí.

Syntetické palivo by tak minimálně pro nejbližší léta mělo být jediným preferovaným řešením, neboť srazit emise dokáže rovněž u existující flotily. Ta je mnohamilionová přičemž z více jak 99 procent používá právě spalovací ústrojí. Situace by se tedy zlepšila okamžitě, nikdo by nemusel čekat až do roku 2035. Potřeba by navíc nebyla ani nová infrastruktura, jejíž výstavba generuje taktéž emise, což ostatně platí také o nutnosti nových továren na výrobu baterií. Ale kolikrát už něco takového z různých úst zaznělo? A co si z toho kdo vzal?