Přijedou do Česka dříve tanky z Německa nebo z Ruska?

Na začátku květnu tohoto roku dohodl český premiér Petr Fiala s německým kancléřem Olafem Scholzem dodání 15 kusů starších tanků Leopard 2A4. Následně české ministerstvo obrany deklarovalo zájem o koupi 50 moderních strojů Leopard 2A7+.

První a letos poslední cvičný Leopard 2A4 má dorazit v prosinci. Není to směšné, že repase jedné, jediné staré potvory trvá sedm měsíců? Příčina určitě nevězí ve složitosti tanku. Vojenská technika je (měla by být) konstruovaná tak, aby s příslušným dílenským vybavením šla opravit i v lese na pařezu. Existují dvě vysvětlení a žádné není pro našeho západního souseda lichotivé. Jako první se nabízí, že Německo již není tím, čím bývalo.

Opera v Hamburku byla dokončena 6 let po termínu a s desetkrát vyššími náklady, než bylo v plánu. Shodou okolností byl v té době starostou Hamburku dnešní kancléř Olaf „Váhavý“ Scholz. Stejná trapnost nastala v případě letiště Willyho Brandta v Berlíně, otevřeném čtrnáct let po začátku výstavby a devět let po původně předpokládaném termínu zprovozněn. Místo 6 zatím přišlo na 10 miliard euro.

Nebo co říci na neschopnost zorganizovat volby do městského sněmu i zastupitelstev jednotlivých městských částí v Berlíně. Minulý týden zemský ústavní soud zrušil výsledky těchto loňských voleb výsledky a rozhodl o jejich opakování. „V některých berlínských volebních místnostech chyběly hlasovací lístky, voliči si museli leckdy vystát dlouhou frontu. A ve stovkách případů se hlasovalo ještě dlouho po osmnácté hodině večer, kdy volby oficiálně skončily. Některé komise obdržely volební dokumenty, které patřily jinam.“ Jako někde v Africe. Přičtěme k tomu fatální omyl Německa s energetickou orientací na Rusko (a opakování podobné chyby v případě Číny), lhostejnost k bojeschopnosti Bundeswehru, a máme zde stát, nehodný k následování. Druhá, ještě horší varianta je, že Německo schválně zadržuje dodávky svých tanků, protože nechce připustit, aby výměnou šly další naše obrněnce T-72 na Ukrajinu.

Každý válečný konflikt má vlastní dynamiku a těžko jde zaručit, že nebude eskalovat. Podle zásady předběžné opatrnosti se nejbližší státy musí připravovat na přímé zatažení do bojů. Je to paradox. V případě klimatu Německo jedná s předstihem a důkladně, ale válka na Ukrajině, odehrávající se z geografického hlediska humny, jej nechává naprosto v klidu. V Berlíně se stále ještě neprobrali z mírového poblouznění. Německá zbrojovka Krauss-Maffei Wegmann (KMW) v Mnichově je jedinou továrnou v Unii, která vyrábí nové tanky. V květnu to byly směšné dva až tři exempláře měsíčně. Jenom pro připomenutí něco z historie. Spojené státy v prosince 1942 vyrobily 4772 tanků. Třetí říše dokázala v lednu 1945, navzdory spojeneckému bombardování, vyprodukovat 1766 tanků, tankových stíhačů a samohybných děl. Proč dnes nesjíždí německé tanky z výrobních linek jako volkswageny? Silně pochybuji, že by se nenašli v Evropě kupci, včetně Bundeswehru. Maďarsko si v roce 2018 objednalo 44 nových tanků Leopard 2A7+. Největší evropská bezpečnostní krize ale s rigidními německými plány nehnula ani o píď. Dodávky se uskuteční přesně jak bylo dohodnuto v době míru, tedy až v rozmezí let 2023 až 2025. I moderní Leopardy pro Česko mají přijít až za pět nebo šest let, ale odkdy začne běžet čas, to je ve hvězdách. S trochou nadsázky se můžeme zeptat ministerstva obrany, zda do Prahy přijedou dříve německé nebo ruské tanky. Podle všeho Německo nehodlá rozjet výrobu tanků ve velkém záměrně. Nechce se dostat pod tlak Spojených států a dalších zemí, aby dodávalo moderní Leopardy Ukrajině.

Němci (i Francouzi) svým postojem k válce o Ukrajinu vrátili Unii o 30 let nazpět, do doby pouhého společenství ekonomických zájmů. Ukázalo, že máme jiné civilizační hodnoty. Můžeme spolu obchodovat, ale přestaňme hledat přátelství, na které jde spolehnout. Musíme se chvíli přetvařovat a být opět smějícími se bestiemi. Od Německa totiž potřebujeme napojení na terminály LNG a ropovody a také uzavřít dohodu o solidárním sdílení dodávek plynu. Všeho ale do času. Důvěryhodné spojence si musíme při nejbližší vhodné příležitosti hledat jinde.

Jednostranná orientace na Německo míří k podobnému kolapsu jako meziválečné spojenectví s Francií, která se v roce 1938 ukázala politicky i vojensky neschopnou. Německo se dnes jeví úplně stejně. Připojme se k Polsku při budování licenční výroby moderních korejských tanků K-2 a hoďme německou kartu do koše.