Dekolonizací ke kolonizaci

Jak dlouho asi potrvá, než mezi těmi všemi západními módami politické korektizace, wokizace, progesivizace, diverzifikace, egalizace a inkluzivizace přijmeme v Česku i „dekolonizaci“? Je to ta nejčerstvější novinka v pokroku ke spravedlivému ústupu západní civilizace všem těm ostatním, kterým kdy ublížila. A ublížila všem, jak ví každý pokrokový Západoevropan, poučen svými médii, školami i politikou.

Dekolonizaci čerstvě a horlivě zavádějí univerzity britské, kde se do všech oborů studia – nejen humanitních, ale i přírodovědeckých a technických – doporučuje vkládat nauka zvaná „kritická rasová teorie“, poučující o „následcích kolonialismu a bělošského suprematismu“. Nic extra pozoruhodného: jen další stupínek už několik desetiletí probíhajícího soumraku bílého muže.

Mnohé univerzity už dekolonizaci vědeckých a technických oborů rapidně zavádějí, některé prý „pod tlakem aktivistů“ zevně i zevnitř, včetně studentů a pedagogů. Obory humanitní je už mají v osnovách několik let.

Dohlíží na to „nevládní“ a „nezisková“ organizace zvaná „Quality Assurance Agency for Higher Education“ (zkratkou QAA) čili „Agentura zaručování kvality u vyššího vzdělání“. Ta o sobě říká toto:

„Nezávislá charita pracující ku prospěchu studentů a vyššího vzdělávání a jeden z největších odborníků na zaručování kvality. Máme důvěru poskytovatelů vyššího vzdělávání a regulačních orgánů, že udržujeme a vylepšujeme kvalitu a standardy. Spolupracujeme s vládami, agenturami a institucemi globálně ku prospěchu vyššího vzdělávání Spojeného království a jeho mezinárodní pověsti.“ Její pracovní náplní je „dohlížet na standardy vyučovaných kurzů a doporučovat zlepšení“.

Univerzitám ji doporučil v roce 2018 jako „vysoce odbornou a důvěryhodnou“ regulační orgán zvaný „Office for Students“. Ten sice upozorňuje, že instrukce QAA jsou nepovinné, ale už nevysvětluje, proč je univerzity tak horlivě přijímají. Nedokážou si to vysvětlit ani mnozí ti pedagogové z univerzit vyhazovaní za nedodržování nebo chraň Bůh kritizování takovýchto instrukcí. Pamětníci komunismu by si to mohli vysvětlit jako opětný nástup další totality.

Agentura QAA univerzitám vypracovala 25 různých „subject benchmarks“, čili měřítek kvality pro jednotlivé předměty, stanovující, co by studenti měli znát a do jakých podrobností. Jedním takovým příkladným zlepšením třeba kurzu počítačové techniky je „uvědomování, jak jsou v tomto oboru posilovány hierarchie a koloniální hodnoty“. Matematika samotná má mít „multikulturní a dekolonizovaný výklad“. Kurzům zeměpisu se radí „brát na vědomí rasismus, classismus, ableismus, homofobii a patriarchii“. (Ten relativně nový ismus zvaný „ableismus“, je zaměřen na neurážení osob „odlišných schopností“.)

Studenti přírodních věd se mají „kriticky angažovat“ ve sledování, jak jejich obor „přispíval k sociální nespravedlnosti a zároveň na ní profitoval“ a jak vlivní vědci praktikovali a profitovali na „misogynii, rasismu, homofobii, ableismu a jiných předsudcích“.

Ekonomii se má přiznat, že je to obor „stále ještě převážně bělošský, mužský a západní“. Psychologie je založená na výzkumu a teoriích „homogenních, bělošských, průmyslových, bohatých a demokratických zemí“ a nezačleňuje „odlišné hlasy a příspěvky“, takže „nereprezentuje diverzitu lidské psychologie a tudíž předkládá úzké chápání tohoto oboru“.Od studentů jazyků se očekává, že budou „přemýšlet o historických a současných formách nespravedlnosti vztahujících se k imperialismu, kolonialismu a třídních nebo genderových rozdílech“. A studenti všech oborů by měli studovat práci „osob z utlačovaných a marginalizovaných skupin“. Též by měli znát „postkoloniální a dekolonizační přístupy a pohledy skupin opanovaných impériem“.

Pedagogové se musí „blízce angažovat v dekolonizaci osnov, včetně zpochybňování eurocentrických konceptuálních rámců a demontáže praktik působících nerovnosti“.

Zatracuje se celé období Osvícenství jako „koncepce a techniky formované koloniální osvícenskou vědou“, které přispěly k „zámořské expanzi evropských impérií obhajované narativem bělošské, schopnostní a heteronormativní superiority“.

Odbělošštění evropského vzdělání možná připravuje půdu pro opačnou kolonizaci, kterou už Francouzi vnímají jako „velkou výměnu“ a Britové si raději netroufnou vnímat vůbec. A která se opět čile rozjela, jen co ochabl Covid. Ostatně i mezi Čechy zpopulárněl narativ, že Angláni a Frantíci si tu invazi za ten svůj imperialismus zaslouží. Za co si ji tedy zaslouží Švédové?

Jakmile se někde v Evropě rozhýbe kolektivní vina „bělošského suprematismu“, neschovají se před jejím cunami ani Češi. Vsaďme se, že na nějaké dekolonizaci a rasové teorii už nějaká česká neziskovka maká. A tvrdit, že Češi nikoho nekolonizovali, takže se nemají z čeho dekolonizovat? To si můžeme myslet zatím. Však on na nás brzo někdo něco objeví.

Nebyl náhodou rasistickým imperialistou takový třeba Emil Holub, který způsobil budoucí přelidnění Afriky lékem na malárii? Kdo ví, jaký kolonialistický rasismus a bělošský suprematismus tam vlastně páchali Hanzelka se Zikmundem a svou civilizačně nadřazenou tatrovkou? Nebyli mezi afrikánskými rasisty a provozovateli jihoafrického apartheidu i potomci Moravských Bratří? Jaký podezřelý kolonialistický záměr může mít český projekt staveb domků z PET lahví v Senegalu? S jakým postranním úmyslem zachraňuje africkou divočinu před těžaři, dřevaři a lovci jedlé zvěře česká expedice „Prales zítřka“ alias „Neuron Dzamba Ya Lobi“ – to snad chtějí ty Afričany vyhladovět? A vlastně to nejpodstatnější: nepodíleli se snad Češi na tom imperialistickém a bělošsky suprematistickém Osvícenství?