Proč inflace? |

Sdílet článek:

LIBOR ČÍHAL

Vynikající francouzský ekonom Philippe Murer v BVoltaire analyzuje důvody vysoké inflace v západních zemích. Od roku 1980 do 2021 západní země žily v ráji nízké inflace, inflace klesla z pásma kolem 10 % k 1-2 procentům. Hlavním důvodem tak nízké inflace byla vše azimutová ekonomická globalizace a volný trh. Čínské a asijské výrobky ze zemí levné pracovní síly zaplavily svět. Zaměstnanci západních zemí z obav před delokalizací svých továren na východ, mírnili mzdové požadavky. Koncentrace výrobních kapacit přispěla k masové levné produkci, k nízké inflaci přispěl i fakt levných fosilních energetických zdrojů. Evropské centrální banky kladly obrovský důraz na limitování inflace a ignorovaly německou monetární politiku, která za každou cenu potencovala ekonomický růst, tuto podmínku prosadila německá strana i při vzniku eura. Z ničeho nic, po zrušení covidových omezení v roce 2021, inflace začala růst, koncem 2022 v Evropě a v USA dosáhla 7 až 13 %. Je otázkou zdali je to mimořádný jev, který se po makroekonomických zásazích vrátí k normě, nebo jde o trvalejší jev. 40 let neviděná inflace je důsledek mnoha faktorů.

Konjunkturální faktory inflace. Prvním faktorem je nesynchronizované vycouvání z covidových restrikcí: produkční řetězce se dostaly do problémů a podniky i země vyčerpaly zásoby. Růst spotřeby v běžné ekonomické logice zvedne ceny, což potencuje i snadnost s jakou se na trzích spekuluje s cenami klíčových surovin jako je ropa, měď, železo, dřevo a zemědělská produkce. Dalším významným inflačním impulsem byla americká finanční politika, vláda přecpala domácnosti hotovostí, od září 2020 do března 2021 narostl americký konzum o 10 %. Tento brutální krok americké politiky destabilizoval oběh zboží a přetížil dopravní cesty.

Strukturální inflační faktory. První faktorem je růst cen energií v důsledku iracionálních rozhodnutí evropských zemí dobrovolně si zablokovat dodávky třetiny energie (z Ruska). Západní sankce zvedly cenu uhlí, ropy, plynu, ovšem nejen v Evropě, ostří západní politiky pociťuje tíživě i rozvojový svět. Efekt sankcí se dá interpretovat jako strukturální i konjunkturální faktor. Dalším faktorem je geopolitická situace mezi Západem na jedné straně a Ruskem a Čínou na druhé straně, vzájemná averze obou stran povede k násilné deglobalizaci. Rusko omezuje obchod se Západem a USA by chtěly monopolizovat produkci procesorů. Třetí inflační faktor je spojen s tvorbou peněz, centrální banky západního světa generují miliardy dolarů ex nihilo. Deindustrializace vyprázdnila produkční substanci západních ekonomik a pozoruje se o to silnější zvyk centrálních bank potencovat ekonomiku tiskem peněz. Je přirozené, že nadbytek peněz vede k dražšímu zboží, jednou z mála investičních příležitostí na Západě jsou nemovitosti a jejich ceny přirozeně rostou. Vládnoucí neoliberalismus způsobil gigantickou zadluženost veřejného sektoru, spolu s velmi problematickým potencováním ekonomického růstu jde o silně proinflační faktory.

Čtvrtým strukturálním proinflačním faktorem je nefunkčnost finančního kapitalismu, který ovládá západní společnosti. Západní podniky jsou čím dál víc přímo řízeny finančními domy. Např. Wall Street nominuje ředitele, jejichž hlavním zadáním je za každou cenu udržet růst akcií podniku. Pokud uspějí, jsou odměňováni, neuspějí, vyhazov. Podniky jsou řízeny financemi pro finance, hotovost musí být za každou cenu uvolněna pro výplatu dividend a zpětný odkup akcií. Tento systém se vyznačuje totální ztrátou smyslu, ti kteří milují svou práci, odchází nebo jsou propuštěni, protože nevyhovují striktně finančním cílům řízení. Zaměstnanci jsou demotivováni a výkonnost podniku trpí. Pozorujeme vznik struktury průměrnosti všeho, která odráží politickou průměrnost, a která akceleruje. Bývalý šéf Boeingu, skoupý na průmyslové investice a neschopný vymyslet kloudného konkurenta pro A320, určitě nebude odporovat.

Strukturální ztráta efektivnosti západních společností bude mít velké inflační důsledky, vysoký poměr rentabilita/produktivita skončí poklesem produktivity. Tento systém ekonomiky působí podnikům velké škody, změnit stávající mentalitu a hledat nápravu, potrvá velmi dlouho.
Pro úplnost, důležitý protiinflační faktor: najít lépe placenou práci je dnes velmi obtížné, problémy s pracovními místy vedou k tomu, že zaměstnanci nemají moc možností, jak si vylepšit mzdu. V roce 2022 inflace na Západě o 3 až 7 % snížila životní úroveň, ale neobjevila se tradiční spirála ceny-mzdy