Nizozemský „elektrický ráj” nezvládá poručit větru dešti. Lidé kupují stále víc ojetých dieselů, elektromobily drasticky ztrácí hodnotu

PETR MILER

Je to až tragikomicky pikantní, uvážíme-li, jak moc Nizozemsko tlačí na rozmach elektrických aut. A jak moc upozaďuje diesely. Ty byly kroky vlády téměř zcela vytlačeny z trhu nových vozů, zájem lidí ale evidentně nikam nezmizel.

Už dlouhá léta trávím podstatnou část života v Nizozemsku. Leckoho to vzhledem k mému skeptickému postoji k elektrickým autům – a současnému směřování Nizozemska – překvapuje, tuto zemi jsem si ale k životu nevybral úplně dobrovolně, důvody jsou pracovně-osobní. I tak jsem za to rád – člověk může skoro v přímém přenosu sledovat dopady jednoho z největších elektrických experimentů v Evropě i na celém světě.

Navenek se může zdát, že Nizozemci pro elektromobily hoří, tak jednoduché to ale není. Nizozemci jsou v prvé řadě extrémně spořiví lidé a když jim někdo hodí návnadu v podobě subvencování – a nebo naopak umělého zdražování – toho či onoho, rádi si nechají říci. Proto se v této zemi také daří tak snadno měnit některé nálady na trhu, z dlouhodobé perspektivy se ale pořád mohou vyplatit jiné věci než ty, které místním vnucuje vláda. A dříve nebo později se na to přijde.

Elektromobily tak jednak nejsou zase tak populární, jak by se vzhledem k platným schématům jejich podpory mohlo zdát. Loni měly podle RVO na trhu podíl 23,6 %, což jistě není málo, ale má to daleko k dominanci na trhu. To hlavní ale při pohledu na toto číslo lidem snadno uniká. Pro většinu Nizozemců jsou elektrická auta moc drahá, a protože ta spalovací jsou uměle zdražovaná, nekoupí nakonec spíše vůbec nic, než že by se stále více hrnuli pro elektromobily. Dvě čísla za všechna – ještě na přelomu milénia se v zemi prodávalo přes 600 tisíc nových aut za rok, loni to bylo 311 429 vozů. Půlka trhu je prostě pryč a lidé stále častěji míří pro ojeté vozy místo těch nových, zejména pak pro ty dovezené z Německa. Ale pro jaké?

I tady je vidět skoro tragikomický rozpor mezi chtěným a získaným, neboť zatímco z trhu nových vozů byly vládou diesely skoro vytlačeny (dnes mají podíl 1,1 %) a elektromobily míří stále výš na více jak desetinásobek podílu naftových aut, na trhu ojetin je situace přesně opačná. A má to své následky i na zachování hodnoty jednotlivých ojetin.

Upozorňují na to kolegové z Automotive Online ve svém tradičním speciálu věnovaném zůstatkové hodnotě aut. Na trhu ojetin nadále jasně vedou benziny a benzinové hybridy (79,5 %), diesely už jsou ale druhé s podílem 8,9 %. Ten navíc od loňského roku soustavně roste. Elektromobily spadly až na třetí místo s podílem 8,2 %, který navíc od loňského roku soustavně klesá.

Když si dáte řečené dohromady, není těžké se dovtípit dopadů na vývoj cen – hodnota ojetých dieselů při zmenšujícím se přísunu nových nabídek z trhu stoupá, zatímco hodnota ojetých elektromobilů při stále vyšších prodejích nových vozů a zmenšujícím se zájmu mezi kupci ojetin klesá.

„Elektromobily – a zejména Tesly – zažívají bezprecedentní propad hodnoty,” říkají kolegové. Je k tomu nutno dodat, že tomu „pomohla” i sama Tesla svou cenovou politikou, výše zmíněná data by k tomu ale vedla tak jako tak. Jen během letošního roku tak ojeté elektromobily ztratily v průměru 20 procent své hodnoty, to jsou obrovské peníze, stovky tisíc korun jako nic.

Znovu se tak ukazuje, že je těžké od zeleného stolu poručit větru dešti, i když se hodně snažíte. Jak konstatují kolegové, ono není těžké přijít na to, že ojetý diesel koupíte proti novému nebo ojetému elektromobilu podstatně levněji, poslouží vám podstatně lépe, při současných cenách nafty jsou i provozně výhodné a za aktuálního vývoje cen ojetin představují dokonce podstatně lepší investici. Pro Nizozemce, kteří by si pro gulden, pardon euro nechali koleno vrtat, to jsou velmi pádné argumenty. A nedivili bychom se, kdyby se podíl ojetých dieselů na trhu dostal přes 10 procent, i když od nizozemských majitelů nových aut skoro není co brát.

Petr Miler

(12 votes, average: 5,00 out of 5)

Loading...