K čemu budou dobré příští rok volby do Evropského parlamentu, nejsou než jistou formou aklamace fašizoidního evropskounijního režimu?

LIBOR ČÍHAL

Kdysi Fidel Castro v slavném interview s Antonionim řekl, že k ničemu otevřené volby nepotřebuje, lid ho volí každý den znovu. Zdálo se, že tenkrát extra populární lídr se přece jenom trochu mýlí. Dnes je jasné, že se nepletl, nestačí formální hlasování, aby si režim mohl nárokovat nějakou demokratickou nadřazenost, v totalitárních režimech místo demokratické alternativy formální volby potvrdí stav věcí. K čemu budou dobré příští rok volby do Evropského parlamentu, nejsou než jistou formou aklamace fašizoidního evropskounijního režimu? Na informačním serveru Journalistenwatch předevčírem pověsili video s interview Hannah Arendtové (viz) v německé televizi ze stejného roku jako byl Antonioniho hovor s Castrem. Německé video vzbudí v divákovi dojmem, že ze světa šedi a trpaslíků nahlížíme do světa nadlidí. Velmi strohá a silně esteticky působící scéna, cigareta potencuje myšlenky Arendové, stejně tak žurnalistovi. Ideje Arendové jsou velmi relevantní dnešní evropskounijní mizerné době. Arendová říká, že v roce 1933, kdy se Hitler dostal k moci, neutrpěla šok z glajchšaltu nepřátel, ale přátel a známých kolem v univerzitním prostředí, ne pod terorem, ale dobrovolně se ztotožnili s hitlerismem. “Řekla jsem si, že s těmito lidmi už nechci nikdy nic mít. Že se glajchšaltovali prostí lidé, kteří museli živit ženy, děti, nebylo nic mimořádného. Intelektuálům se zdálo, že s Hitlerem nastoupilo něco úžasného, budou se realizovat vyšší ideje a dít úžasné věci.” Nový evropskounijní hiltlerismus se neopírá o prosté lidi, ale o lepší zglajchšaltovaný odvar.

Francouzský webovský politický magazín BVoltaire se dá považovat za jednoznačně suverenistické a pravicové médium, sympatie novin jsou na straně režimních alternativ (Reconquete Erica Zemmoura, RN le Penové, Debout la France Dupont-Aignana, Les Patriotes Floriana Philippot atd.), problémem je dnes velký počet režimních alternativ a tato okolnost degraduje jejich volební šance. Někde vstupují do hry velké osobní averze, jako Marine le Penové k Ericu Zemmourovi, tento před vstupem do politické arény populární novinář, viděl v Marine le Penové hlavní překážku volebního vítězství národní pravice.

Do evropských voleb zbývá osm měsíců a politické strany představily volební lídry a programy, komentáře BVoltaire se shodují na skličujícím faktu, jedinou nekompromisně suverenistickou stranou, usilující o Frexit, jsou Les Patriotes Floriana Philippot, a těm dávají průzkumy pouhé procento. Velký politický talent Philippot je jediným politickým lídrem, který v ničem neustoupil od programu Frexit, jeho programem je důsledný antisystémový suverenismus, za toto neochvějné přesvědčení ho před lety Marine le Penová vyloučila z Národní fronty. Philippot představil na velkém shromáždění v Arles volební program strany a kandidáty, na shromáždění se objevilo i několik bývalých vyšších kádrů RN a Reconqute např. Gilbert Collard. Philippot může možná sázet na podporu části sympatizantů těchto stran, kteří neskousnou evropskounijní konverzi Marine le Penové a Erica Zemmoura.

Kandidátku RN Marine le Penové povede Jordan Bardella (26%), Reconquete (5%-7%) Marion Maréchal. Gaullistické Debout la France má naději na 2%-3%, vůdce hnutí, populární gaullista Dupont-Aignan, v interview v BVoltaire říká, že Evropská unie se stala žalářem národů a je velkým nebezpečím Evropě. Ovšem postavit kampaň na Frexitu by bylo chybou, protože je to především procedura a po zkušenostech s Brexitem z ní jde strach. Francouzům se musí nabídnout nějaký schůdnější vztah mezi národem a evropskou kooperací. Něco mezi tvrdým Frexitem a evropskounijní konverzí RN a Reconquete. Akceptovat evropskounijní regule (jak to dnes dělá le Penová a Eric Zemmour) by bylo šílenstvím, říká Dupont-Aignan. Francouzům je Evropská unie odporná, ale z Frexitu mají strach. V každém případě je třeba s EU skoncovat, říká tento gaullista, ale musíme navrhnout nějakou jinou architekturu, jeho strana ji představí 30. září na předvolebním shromáždění.

RN vždycky usilovala o spojenectví s Dupont-Aignanem, jeho strana se odštěpila od republikánů a nikdy neměla nálepku krajní pravice. Pouze Dupont-Aignan může před volbami federovat široké spektrum národních stran, a v tom případě by byl reálný i výsledek nad 40% hlasů. Může ovšem dojít k nejhoršímu, jako je sebevražedný boj mezi Bardellem a Marion Maréchal nebo ke střetu Dupont-Aignana s Florianem Philippot. Dupont-Aignan říká, že pokud se Bardella demarkuje od evropskounijní konformity Marine le Penové, spojenectví by bylo možné. Podobně jako s Reconquete a Les Patriotes, pokud má Marion Maréchal kromě civilizačního imigračního projektu nějakou příbuznou evropskou vizi a Philippot bude připraven akceptovat nahrazení EU něčím rozumnějším.

(10 votes, average: 4,70 out of 5)

Loading...