LIBOR ČÍHAL
Na okraji jednání G20 v Dillí se EU, USA a Indie shodly na americkém plánu o ustavení ekonomického koridoru (Belt and Road) z EU do Indie. Leyenová to komentovala slovy, že to nebude jen železnice, potrubí a kabely, ale bude to zelený a digitální most mezi EU a Indií. Dalo by se to chápat jako vtip, globální infrastrukturní dálnice včetně železnice přijde na 300 miliard, velkou část financí poskytne Evropa, která se potácí v recesi a inflaci. Podle Leyenové ekonomický koridor bude zodpovědnějším finančním, sociálním a ekologickým projektem než jsou podobné čínské projekty všude po světě, koridor se podle Leyenové stane akcelerátorem obchodní výměny mezi Indií a EU. Macron Leyenové aplaudoval a okamžitě vyjmenoval řadu francouzských firem, které se na projektu mohou účastnit. Indie vždycky nahlížela na čínské projekty s velkou skepsí, se závistí sledují Indové čínskou ekonomickou expanzi, které nemohou konkurovat. Indický projekt North-South, který měl přes Írán a střední Asii spojit Indii s Evropou, nebyl úspěšný.
Projekt “Belt and Road ” je dnes klíčovou americkou iniciativou, která má zablokovat čínský vliv v Evropě a na Blízkém východě. Koridor by měl nahradit čínské projekty hedvábné cesty do Evropy. Čína zamýšlela investovat stovky miliard do transportní infrastruktury, která by propojila země Euroasie a Afriky s Čínou. V Itálii, která měla být důležitým článkem hedvábné cesty, Meloni vyšla vstříc americkému tlaku a velmi rychle po zvolení zabrzdila realizaci italsko-čínských infrastrukturních plánů, které s Čínou dojednal už Berlusconi a pozdější vlády. Bruselské centrum se vyznačuje velkou naivitou, je nereálnou iluzí představa, že Indie může nahradit Čínu v její roli ekonomického planetárního centra. Spousta evropských firem to s Indií, kde jsou nižší mzdy než v Číně, zkoušela, ale brzy odtud vycouvaly. V 2021 celkový čínský export činil 3,6 bilionu dolarů, indický byl zhruba desetkrát menší, Čína exportovala za 1,2 bilionu spotřební zboží, Indie za 167 miliard. I v indické tradiční komoditě textilu, Čína exportovala za 300 miliard, Indie za 41 miliard. Je evidentní, že investovat několik stovek miliard do spojení s tak ekonomicky silnou zemí je nesmyslné.
Čínští experti v oficiálních čínských novinách Global Times vyjádřili pochyby o kredibilitě a proveditelnosti amerického projektu, není to první projekt Washingtonu, který by měl blokovat čínské exportní cesty a izolovat Čínu. Podle některých expertů USA dnes již postrádají kapacitu něco takového vůbec konstruovat a v podstatě opravdový záměr ani nemají. Obama plánoval propojit dopravní infrastrukturou střední Asii a Afghánistán, nikdy se nic takového nerealizovalo. Americkým záměrem je zablokovat čínskou iniciativu Belt and Road Initiative (BRI), která se řadu let pomalu realizuje. Čína je politicky a ekonomicky silně angažovaná na Blízkém východě a USA nemají sílu ji odtud vytěsnit. Jeden čínský expert popisuje americký plán jako absurdní, transportní infrastruktura v oblastech, které nemají s podobnými stavbami minimální zkušenosti a ani odborné kádry. Americký projekt je pokusem zastavit vlastní úpadek. Pokud jde o technologie, kapacity a náklady na stavby železnic, má Čína bezesporu světové prvenství.
Čínský prezident Xi se jednání G20 v Dillí nezúčastnil, Číňané nezdělili důvod jeho neúčasti, účast čínského prezidenta je zcela klíčová, např. podle Wall Street Journal (WSJ) pokud by se to mělo opakovat, celá G20 by ztratila smysl. V newyorkských novinách se domnívají, že důvodem nepřítomnosti Xi v Dillí je čínská skepse k mezinárodním institucím, které jsou ve vleku Washingtonu. Je možné, že Čína nevidí smysl investovat do G20, když existuje spousta dalších a z pohledu Číny efektnějších platforem. Prezidentovu neúčast vysvětluje i úvodník v Global Times, G20 byla ustavena, aby definovala společné akce nejvyspělejších států v světové ekonomice a přispívala ke globálnímu ekonomickému růstu. Po vypuknutí ukrajinské války a po zostření amerického nepřátelství vůči Číně se G20 stala rukojmím několika zemí, země G7 se snažily prosadit v závěrečném dokumentu svoje jednostranné vidění ukrajinského konfliktu. USA si za každou cenu snaží udržet kontrolu nad multilaterárními mechanismy ve světě.
(12 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading... 
Leyenová naznačila, že nový ekonomický koridor mezi EU a Indií bude více než jen infrastrukturní projekty, má být i zeleným a digitálním spojem. Tento ambiciózní projekt má však představovat významné finanční náklady, z části hrazené Evropou, a to v době, kdy se EU potýká s recesí a inflací. Přesto Leyenová tvrdí, že tento koridor bude ekologičtější a zodpovědnější než podobné čínské iniciativy. Macron podpořil její slova a představil francouzské firmy, které by se mohly projektu účastnit. Indie, sledující čínský růst s obavami, zatím měla špatné zkušenosti s podobnými projekty, například North-South, který měl spojit Indii s Evropou přes Írán a střední Asii, ale nebyl úspěšný.
USA už je v poslední křeči , rozumní lidé se už s ním nespojí !
G.Tak na tu křeč si nějakè století ještě počkáte.Zkuste se usmívat a możnà přijdete na to že nějakè yenkys ke svèmu životu vůbec nepotrebujete tak jako oni Vás ke svojemu.A bude to fifty fifty.
Amerika byla dominantní světová supervelmoc. To už neplatí bez výhrad. A představa, že udusí konkurenci sankcemi je naivní. Teď kope kolem sebe jako kobyla, a marně. Globální Jih a rozvojový svět nemá Ameriku a Evropu zrovna v lásce. Pro ně jsou to stejní kolonizátoři, jako byli rusové pro nás v posledních 40ti letech.
P.Na Vase rádoby přání je velice jednoduchá odpoveď.Umožnit všem občanum světa ode dneška bydlet a žit kde chtėjí.No a Vy tu zustanete sám se svym přispėvkem poplatnym neni těžke uhadnout komu.Takže tam budete taky spokojen a na svetě bude už konečně klid.