Izrael jako Ukrajina?

Izraelská vláda na čele s Benjaminem Netanjahuem oznámila, že je Izrael ve válce. Izrael je ve válce, řekl v sobotu dopoledne premiér Benjamin Netanjahu poté, co na zemi zaútočili ozbrojenci z palestinského radikálního hnutí Hamás. Slíbil, že nepřítel za útok zaplatí dosud nepoznanou cenu. Podle prezidenta palestinské autonomie Mahmúda Abbáse má palestinský lid právo bránit se „teroru osadníků a okupačních vojáků“. Vůdce Hamásu Muhammad Díf vyzval libanonský Hizballáh, aby se do bojů zapojil.

Palestinci z pásma Gazy přepadli příhraniční oblast Izraele a zajali desítky rukojmí. Ozvaly se i další hlasy podporující palestinský útok na Izrael z pásma Gazy. Hnutí Hizballáh vydalo prohlášení, podle něhož pečlivě sleduje situaci v Gaze a je v „přímém kontaktu s vedením palestinského odporu“. Podle Hizballáhu je útok „rozhodnou odpovědí na pokračující izraelskou okupaci a vzkazem těm, kdo chtějí normalizovat vztahy s Izraelem“.Írán podporuje palestinský útok na Izrael, řekl poradce nejvyššího duchovního vůdce země ajatolláha Alí Chameneího. „Gratulujeme palestinským bojovníkům,“ uvedl podle agentur generál Jahjá Rahím-Safaví, který je Chameneího poradcem. Dodal, že Teherán bude po jejich boku stát až do „plného osvobození Palestiny a Jeruzaléma“.

Válka v Izraeli je jen dokladem toho, že se mezinárodní situace velmi rychle zhoršuje. Přepadení území Izraele palestinskými komandy je podle řady komentátorů „překvapivé“, zejména proto, že Izrael takovou situaci vůbec připustil. Palestinci zdá se velmi zásadním způsobem využili vnitropolitické situace v Izraeli, kde se velká část společnosti postavila proti plánům Natanjahuova kabinetu na úpravu soudního systému. Na 250 tisíc lidí v sobotu v Izraeli vyšlo do ulic demonstrovat proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy. Ten podle mnohých ohrožuje demokracii a k jeho zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog. Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se v sobotu účastí půl milionu a že jde o největší protest v historii země. Toto se stalo v březnu letošního roku, ale odpor proti jednání vlády nepolevil až do současnosti. Rozdělená izraelská společnost byla náhle konfrontována s tím, že Palestinci zaútočili na izraelský stát nejen tisícovkami raket, ale palestinské jednotky pronikly i do oblastí v pohraničí s pásmem Gazy. Izrael zřejmě dosáhne obratu a vytlačí Palestince zpět do Gazy. Objevují se dokonce už i názory, že se bude opakovat okupace pásma Gazy izraelskou armádou. Navíc se píše i o tom, že v izraelské armádě budou „padat“ hlavy a že selhala i zpravodajská služba.

Válka v Izraeli, jak o ní hovoří premiér Netanjahu, je nyní v „horké fázi“, kdy se válčící strany neostřelují navzájem jenom raketami, ale bojují proti sobě armádní jednotky. Situaci jistě bedlivě sleduje Rusko i Západ. Rusko má v Sýrii svou základnu a americké jednotky jsou také na syrském území. Izrael čas od času podniká nálety na Sýrii, kde se rovněž angažují i iránské jednotky. I na Blízkém východě se tak odehrává další díl velmocenské politiky a palestinské jednotky mají v záloze své spojence z Hizballáhu i palestinskou samosprávu na Západním břehu. Izrael vzhledem k ruským základnám v Sýrii a svým zájmům nechtěl Rusko příliš provokovat podporou Ukrajiny. Nyní se ukazuje, že Rusko využije svůj boj se Západem i v dalších částech světa. Krach arménské politiky v Náhorním Karabachu a exodus víceméně veškerého obyvatelstva Karabachu do Arménie je toho dokladem. To není žádné „oslabení“ ruské pozice, to je evidentní příklon Ruska na stranu muslimů, tj. Ázerbajdžánu a Íránu. Ukazuje se tak, že se žádná izolace Ruska nekoná, ale že Rusko ztratilo zájem na normálních vztazích se Západem a přešlo na stranu muslimské politiky jak v Ázerbájdžánu, tak v Izraeli. Írán je hlavním dodavatelem dronů pro Rusko a Ukrajina dokonce navrhovala, že svými jednotkami zaútočí na íránské továrny na výroby dronů.

Lze proto konstatovat, že napětí ve světě nejen že nepolevuje, ale naopak stoupá a mezinárodní situace se vrátila do časů soupeření Západu s Východem, dnes se jedná o boj Západu s blokem států, které nemají jednotnou vnitřní ideologii jako někdejší sovětský blok, ale společnou snahu poškozovat Západ a USA zvláště kdekoliv je to možné. Spojuje je tedy zájem na oslabení Západu a USA zejména.

Napětí ve světě je tak bezesporu vážnou hrozbou světovému míru obecně. Když k tomu přičteme ideologii záchrany klimatu na Západě, na kterou protizápadní státy neslyší nebo dokonce tvrdí, že Západ musí za poškození klimatu na Zemi platit, je zřejmé, že je to Západ, který ztrácí ve světě vliv.