Marxistický dlouhý pochod institucemi zdá se býti u konce

Následovník Karla Marxe, italský Antonio Gramsci, pochopil, že běžní lidé příliš nevěří Marxově teorii, že je nutné všechno rozbít na cimprcampr. Přišel s myšlenkou, že napřed je třeba ovládnout kulturní instituce jako školy, média a univerzity. Nabádal k trpělivému rozvrácení tradičních hodnot společnosti, které může trvat generace. Proto také Gramsciho strategii nazval německý studentský aktivista „dlouhý pochod institucemi”.

Frankfurtská škola

Na Gramsciho navázala frankfurtská škola, která dospěla k závěru, že ne pracující, ale nějaká utlačovaná minorita nebo ještě lépe různé utlačované skupiny mají největší šanci rozbít svobodnou společnost.

V roce 1989 otiskly New York Times článek o tom, že se marxismus dostává do hlavního proudu na amerických univerzitách a že názory liberálních demokratů jsou hodně blízké postojům mladých neomarxistů.

V roce 2018 tak byl na amerických univerzitách v sociologických oborech poměr mezi demokraty a republikány 44 ku 1, v oboru komunikace 108 ku nule.

Události posledního týdne ukazují, že Antonio Gramsci a frankfurtská škola mají řadu následovníků.

Free Palestine

Skupina studentských organizací z harvardské univerzity vydala prohlášení, ve kterém píše, že veškerá vina leží na izraelském režimu apartheidu. „V příštích dnech bude třeba pevného postoje proti koloniální pomstě.” Prezidentka Harvardu se k dopisu nevyjádřila.

Univerzita ve Virginii zveřejnila dopis studentů, jenž uvádí, že podporují odpor utlačovaného národa za pomoci jakýchkoli prostředků. „To, co se stalo, je krokem ke svobodné Palestině.”

Organizace Black Lives Matter v Chicagu napsala, že stojí plně za utlačovanou Palestinou. Příspěvek doprovodila černou siluetou člověka na padáku připomínajícího teroristy na rogalech, kteří zmasakrovali účastníky hudební party. Po kritice jej smazali a napsali: „Včera jsme zveřejnili něco, na co nejsme hrdi. Stojíme za Palestinou.”

Ve všech vydaných prohlášeních je uvedeno klíčové slovo frankfurtské školy: utlačovaní.

A co také řekli nebo napsali ti, co drží v rukou otěže událostí příštích.

Jak je to s prioritami

Evropská unie zaslala dopis Elonu Muskovi, ve kterém ho upozorňuje, že po teroristických útocích v Izraeli má indikace, že jeho platforma X, dříve Twitter, šíří dezinformace. Dává mu 24 hodin na to, aby se vyjádřil.

Pozn. autora: Panická hrůza z toho, že by si lidé mohli přečíst i něco neschváleného.

Mluvčí Bílého domu na dotaz novinářů odpověděl, že Joe Biden i ve světle posledních událostí stojí za svým měsíc starým tvrzením, že největším nebezpečím pro svět je klimatická změna. Je to větší nebezpečí než riziko jaderné války.

Pozn. autora: V Teheránu a Moskvě bouchají lahve šampaňského a děkují nebesům, že jim seslala Joe Bidena jako vůdce západního světa. I když v Teheránu asi ne.

Řada amerických politiků upozorňuje na to, že peníze jsou univerzálním platidlem. Že je možné je použít na koupi humanitární pomoci stejně jako na nákup zbraní. Proto požaduje, aby Bílý dům zmrazil 6 miliard dolarů, které nedávno Íránu uvolnil při výměně zajatců. Bílý dům to odmítá.

Pozn. autora: Budeme posílat peníze lidem, jejichž jediným cílem je zničení západní civilizace, a budeme tvrdit, že je nemohou použít na samopaly, protože jsme jim řekli, aby je použili na učebnice. Až budou utíkat ze zemí, které rozvrátili, dostanou azyl.