Izrael si hřál na prsou Hamás. Západ zase al-Káidu |

Sdílet článek:

RADOVAN DLUHÝ-SMITH

Bývalý izraelský vládní úředník Avner Cohen, který měl v osmdesátých letech během okupace Pásma Gazy na starosti náboženské záležitosti, v článku pro americké noviny The Wall Street Journal s názvem Jak Izrael pomohl zplodit Hamás řekl: „K mé velké lítosti je Hamás dílem Izraele.“ A stejně tak v prestižních The Washington Post americký novinář Ishaan Tharoor poukazuje v článku s názvem Jak Izrael pomohl vzniku Hamásu na to, že izraelská vláda v minulosti „aktivně pěstovala Hamás.“ Tharoor na historické analýze vysvětluje podrobnosti této podpory.

Hamás a jeho předchůdci pomohli rozbít politickou jednotu Palestiny

V druhé polovině 20. století byla palestinská politická strana Fatah, a její představitel Jásir Arafat, hlavním nepřítelem Izraele. Tato organizace se koncem šedesátých letech stala ústřední silou nově vzniklé Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) seskupující několik palestinských organizací a skupin. Během tohoto období byla OOP považována Izraelem za teroristickou organizaci. Jedním z hlavních cílů OOP bylo vytvořit stát Palestiny na území, které Izrael obsadil během takzvané šestidenní války v roce 1967 (což byl vojenský konflikt mezi Izraelem a koalicí Egypta, Sýrie a Jordánska). Jednalo se o území Pásma Gazy, východního Jeruzaléma a Západního břehu Jordánu.

Když Izrael získal po šestidenní válce nad Pásmem Gazy kontrolu, začala izraelská vláda podporovat frakci islámské extrémistické organizace Muslimského bratrstva, Al-Madžama Al-Islami, předchůdce Hamásu. Tato organizace se díky nezištné pomoci Izraele začala v Gaze a na Západním břehu významně rozrůstat. Izraelská vláda totiž chtěla využít této skupiny, a jejího hlavního představitele, šajcha Ahmada Jásína, k rozštěpení Arafatovy organizace OOP. A destabilizovat tak palestinskou politickou scénu v neprospěch OOP. Velmi podobně popisuje tuto situaci i přední italský politolog, Massimo Introvigne, v knize, která byla přeložena do češtiny pod názvem Hamás: Islámský terorismus ve Svaté zemi.

Izraelská vláda podporovala vznik Hamásu

Podle amerického novináře Tharoora Izrael původně vnímal islamistickou skupinu Al-Madžama Al-Islami jako charitativní organizaci a začal ji finančně podporovat při stavbě nemocnic, mešit a knihoven. Al-Madžama Al-Islami za podpory samotné izraelské vlády založila i Islámskou univerzitu v Gaze, známou svou líhní islámských militantů. Mimochodem tato univerzita se stala i jedním z prvních cílů současného bombardování Gazy. Britská stanice BBC o bombardování této univerzity napsala, že „univerzita slouží jako hlavní školící středisko pro inženýry Hamásu“ a je „důležitým centrem politické a vojenské moci.“ V sedmdesátých a osmdesátých letech však izraelská vláda vnímala předchůdce Hamásu v jiném světle.

Izraelská vláda například přimhouřila oči nad charitativní sbírkou vůdce organizace Jásína v souvislosti s publikací knihy významného člena egyptského Bratrstva, Sajjida Qutby zastávajícího globální džihád. A když izraelská armáda objevila v jedné z mešit u Jásína obrovský vojenský arsenál, Jásín byl po roce vězení za zvláštních okolností propuštěn na svobodu. Původně byl přitom obviněn na 12 let vězení.

Izraelská vláda byla nucena přehodnotit strategii, když se Al-Madžama Al-Islami transformovala v roce 1988 na Hamás hlásající se k radikální protiizraelské linii. Obzvláště pak, když v roce 1993 byly podepsány mírové dohody mezi Izraelem a OOP, které Hamás neuznal.

V rozhovoru pro Wall Street Journal v roce 2009, David Hacham, bývalý izraelský vojenský expert pro arabské záležitosti řekl: „Když se podívám zpět na řetězec událostí, tak si myslím, že jsme udělali chybu.“

Toxický vztah izraelské vlády a Hamásu

Mehdi Hasan, oceňovaný britský novinář, který nyní pracuje pro americkou stanici MSNBC, shrnul v roce 2018 podporu izraelské vlády Hamásu takto: „Nejprve Izraelci pomohli vytvořit militantní druh palestinského politického islámu ve formě Hamásu a jeho předchůdců, Muslimského bratrstva; pak Izraelci změnili taktiku a posledních dvacet let se snaží Hamás bombardovat, obléhat a uvalit na ně různé blokády, aby je vymazali z existence.“

Aaron David Miller, odborník z Wilsonova Centra pro Blízký a Střední východ, však ještě v roce 2014 tvrdil, že zvláštní vztah založený na vzájemné závislosti mezi izraelskou vládou a Hamásem nadále trvá, protože mnoho politiků v izraelské vládě nemá zájem na vytvoření odděleného státu Palestiny. A násilná strategie raketových útoků Hamásu je v tom jen utvrzuje. Podle Millera „obě strany nejsou schopni spolu koexistovat, ale vlastně bez sebe nemohou žít.“ ´

Nedávný článek zveřejněný v předních izraelských novinách The Times of Israel jen potvrzují slova Millera. V tomto článku s názvem Mnoho let Netanjahu pěstoval Hamás. Nyní nám to vybouchlo před očima se píše: „Podpora Hamásu izraelskou vládou pokračovala i během premiéra Netanjahua. Ten se dal slyšet, že ti, kteří nepodporují vznik palestinského státu, by měli zaslat peníze Gaze. Nejednotnost mezi palestinskou autoritou na Západním břehu a Hamásem v Gaze zabrání vzniku palestinského státu.“

Hamás je pro Izrael to, co je al-Káida pro Západ

Americký novinář Tharoor v závěru článku pro The Washington post tvrdí, že „Hamas je pro Izrael to co je al-Káida pro Západ.“ V tomto tvrzení není Tharoor sám. Šéfredaktor z The New York Times, Andrew Higgins, to vnímá podobně: „Izraelská zkušenost je také zkušeností Spojených států. Ty se během studené války spoléhaly na podporu spřátelených islamistů v tažení proti komunismu. Spojené státy podporovaly v roce 1979 v Afghánistánu během invaze Sovětského svazu různé protisovětské skupiny. Tyto skupiny se pak transformovaly na al-Káidu.“ Připomeňme si, že to byla al-Káida, která podle americké vlády zaútočila na Spojené státy během 11. září 2001. A je zajímavé, že mnozí experti a globální média přirovnávají útok Hamásu začátkem tohoto října právě k incidentu z 11. září ve Spojených státech.

„Tohle je naše 11. září… Dostali nás,“ sdělil izraelský major Nir Dinar.

Američtí novináři Higgins a Tharoor nejsou zdaleka jediní, kteří poukazují na propojení Západu s teroristickým hnutím al-Káidy. Podrobnosti toho, jak Západ pomohl vytvořit al-Káidu, a také stál při vzniku Islámského státu ISIL, si můžete přečíst v několika faktických analýzách oceňovaného britského novináře Nafeeze Ahmeda nebo v knize bývalého amerického diplomata, Michaela Springmanna, Víza pro al-Káidu.

Rozmanitá podpora Západu hnutím al-Káida a ISIL

Na závěr pár citátů z pečlivě ozdrojovaných analýz Ahmeda, které demonstrují podobnou strategii vlád Západu při pěstování al-Káidy a ISIL. Podobnost se strategií izraelské vlády vůči Hamásu je zřejmá.

„Afghánští mudžahedíni byli vycvičeni a financování pod dohledem CIA, MI6 a Pentagonu… Vláda prezidenta Reagana například poskytla afghánským mudžahedínům dvě miliardy dolarů…..V Afghánistánu americká vládní agentura pro mezinárodní rozvoj USAID investovala milióny dolarů na učebnice podporující násilné grafické obrázky a islámské militantní osnovy.“

„Odtajněné dokumenty vlády Spojených států ukazují, že se západní vlády úmyslně spojily s al-Káidou a s jinými islamistickými extrémními skupinami, aby svrhly syrského diktátora Bašára al-Asada.“

„Tajné služby Spojených států předpověděly růst teroristické organizace ISIL. Místo toho, aby označily tuto skupinu za nepřítele, ISIL se stal důležitou strategickou zbraní.“