MARIE DIVIŠOVÁ
Na Ukrajině se odkládají volby na „nejdříve za půl roku po skončení bojů“.
Dohodli se na tom šéfové současných parlamentních stran „Verchovné rady Ukrajiny“ (ukrajinského parlamentu) a podepsali o tom společnou dohodu.
Zatím se volby odkládaly s pomocí ustanovení o výjimečném stavu a stanném právu. Po vyhlášení výjimečného stavu se podle ústavy mohou volby odložit o tři měsíce. Na základě výjimečného stavu už byly o tři měsíce odložené parlamentní volby, které měly proběhnout v říjnu 2023. Teď by se měl odklad znovu prodloužit a navíc hrozí prezidentské volby příští rok na jaře.
Ale mají s těmi volbami trochu problém, protože podle mezinárodního práva spolu Ukrajina a Rusko oficiálně nevedou válku. Rusko nevyhlásilo válku ale „zahájilo speciální operaci na obranu práv obyvatel Donbasu“ a ani Ukrajina Rusku válku nevyhlásila.
Tak to odkládání voleb ukrajinští politici stále zkouší pořešit nějakou obezličkou, udělali si zasedání v karpatských hvozdech u Mukačeva a podepsali dohodu, že volby budou až půl roku po ukončení bojů. A opoziční ukrajinští politici z mezitím zakázané politické strany „Opoziční platforma Za Život“ a její právníci diskutují zpoza hranice na youtube o tom, že je to v rozporu s ukrajinskou ústavou.
Rating Zelenského se propadl pod 30 %, zároveň rating armádního velitele Zalužného se drží nad 70%. A soudruh Arestovič (kterého Zelenský nedávno vyhodil z pozice svého poradce, ačkoliv jím naplánované prezidentské kampani vděčí za zvolení) už zahájil masivní volební kampaň, objíždí západní politiky a každý den vysílá na internetu svoje kritiky postupu Zelenského včetně kritiky jeho protiruského jednání několik roků nazpět a odmítnutí příměří, o kterém se jednalo s Ruskem loni na jaře.
Buďte první kdo přidá komentář