LUKÁŠ KOVANDA
Obchodní řetězce si z vládních politiků udělaly „dobrý den“. Nejprve jim slíbily, že zlevní potraviny v rozsahu snížené DPH, ale po přijetí konsolidačního balíčku náhle otočily a tvrdí, že místo zlevnění musí dokonce zdražit.
Obchodní řetězce si z vládních politiků, včetně premiéra Petra Fialy, udělaly „dobrý den“. Vládu převezly. O tom žádná. Ovšem vláda by si teď neměla „chladit žáhu“ pohrůžkou pokut, jak to dnes v televizi předvedl ministr dopravy Martin Kupka. Taková pohrůžka nejen signalizuje určitou zoufalost, ale je též dětinská a hlavně krátkozraká. Krátkozraká proto, že je diskutabilní, jaké vlastně má vláda legislativní páky na to, aby řetězce přiměla promítnout snížení DPH z potravin do koncových cen. A rovněž proto, že i pokud by vláda takové páky našla, veřejnost se okamžitě začne tázat, proč je nepoužila už dříve a nechala situaci zajít takto daleko. Lidé se také mohou ptát, proč, když je nyní vláda ochotna zasahovat do trhu a nařizovat ceny, to samé neučinila už loni ve vztahu k energetickým podnikům a jejich cenotvorbě. Takovým zásahem mohla zamezit tak výraznému růstu cen energií, který nastal a který nyní přispívá také ke zdražení potravin, resp. poskytuje řetězcům „příběh“, jímž by své navýšené marže a zisky veřejnosti marketingově „prodaly“.
Navíc si vláda nahněvá část svých zbývajících pravicových voličů, kteří jen těžko přijmou, že údajně středopravý kabinet chce tržním subjektům, byť jde o řetězce, diktovat cenotvorbu. Vždyť k něčemu takovému se neuchýlil ani žádný z levicových kabinetů, které Česku vládly od jeho vzniku roku 1993.
Obchodní řetězce nejprve, v září, naslibovaly vládním politikům, že potraviny zlevní v rozsahu snížené DPH (viz obrázek níže). Pak si nechaly schválit konsolidační balíček. A nyní, když už je podepsaný prezidentem, a vyšší marže řetězců tedy zaručené, vyrukovaly s tím, že nejen nezlevní, ale dokonce zdraží (viz opět obrázek níže). Řetězce tvrdí, že zdražují kvůli drahým energiím, jež prý nečekaně tíživě doléhají třeba i na potravináře. Ale přece na to, že stát nebude za firmy, tedy ani za potravináře, platit třeba poplatek za obnovitelné zdroje, vládní politici upozorňovali už od jara. Například ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela už koncem dubna v televizi upozorňoval, že bude prosazovat zrušení odpuštění poplatků z obnovitelných zdrojů energie od počátku roku 2024 (viz zde).
Takže řetězce musely po celou dobu, už nejméně od dubna, vědět, že energie mohou být i příští rok poměrně drahé. Přesto slibovaly hory doly, zejména tedy to, že sníženou DPH promítnou do koncových cen. A vládní politici jim uvěřili, ač je před tím kdekdo varoval, včetně autora těchto řádků (zde). To je klíčová chyba kabinetu. Řetězcům prostě vláda tak naivně uvěřit neměla.
Nyní, když Fialův kabinet hořce shledal, jak jej řetězce obalamutily, by ale tím spíše měl zachovat chladnou hlavu. Přiznat si, že byl obelhán. Ale nepouštět se do výhružek řetězcům. Protože pokud ani tyto pohrůžky pokutami nezaberou, vláda bude vypadat ještě směšněji a ještě více bezzubě, což jí jen vezme další voliče. Pokud vláda opravdu chce něco kloudného učinit, ať si odpustí pohrůžky a raději třeba vyvine tlak na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Ten má stát standardně k dispozici, aby v podobných případech konal. Vládní ministři samotní ať se války s řetězci vystříhají, takový střet by měli přenechat právě třeba uvedenému úřadu.
lukaskovanda.z
“kabinet chce tržním subjektům, byť jde o řetězce, diktovat cenotvorbu”
Potírat kartelové dohody není cenotvorba.
“Vládní ministři samotní ať se války s řetězci vystříhají, takový střet by měli přenechat právě třeba uvedenému úřadu.”
Někdo chce tvrdit, že státní úřady jsou nezávislé na vládě (státu)? Když se jim znelíbila Vitásková na ERÚ, letěla a ještě ji popotahovali po soudech.
“stát nebude za firmy, tedy ani za potravináře, platit třeba poplatek za obnovitelné zdroje”
Stát platil za firmy (a občany) poplatky? Stát ty tragické poplatky vymyslel a nařídil! Když hrozila defenestrace, tak je chvilku stáhl, ale když mu otrnulo, zase je nasadil. Stát není řešením problému, stát je jeho příčinou!
Kdybychom díky tuposti obecného voličstva nežili v přeregulovaném byrokratistánu, stáhla by ceny konkurence v podobě tisíců malých výrobců a obchodníků. Ta ale už prakticky neexistuje. Takže, voliči, máte, co jste chtěli.
Tak jako není chyba železa, že rezne, není chyba voličů, že se dají snadno opít rohlíkem. To je prostě vlastnost materiálu. Chyba je v tom, že společnost je závislá na tak nespolehlivé a hloupé věci, jako je okamžitý (jednou za čtyři roky) zmanipulovaný názor “většiny” voličů.
V.Spravně.Takže je třeba hledat vzor v diktatorskych režimech,kde lidé milují svou vládu ať udělá cokoliv.Jak to tam jen dělají to je záhada.