Green Deal šílenství

Lidstvo nemůže nikdy zvrátit chod přírody. Snaha o změnu klimatu se podobá starověké stavbě babylonské věže – ale, v důsledku globalizace, s horšími následky.

Hysterie se stupňuje. Téměř denně přichází někdo z funkcionářů EU a lidí napojených na IPCC, na nové řešení krize (klimatické), která se nekoná. Vědci z klimatického panelu, respektive ti, kteří si tak říkají, přicházejí se stále novými apokalyptickými věštbami, co přijde za sto let. Svět to, až na funkcionáře Evropské unie, nechává chladným. O omezování emisí CO₂ se kromě nás, eurospasitelů světa, nikdo nezajímá a nesnaží.

Čína produkuje 33 procent, EU produkuje 9 procent celkových emisí CO₂ lidstva. Česká republika 0,3 procenta a neutrální Švýcarsko 0,1 %. To jen aby bylo jasno, o čem je řeč. Pokud bude dál EU pokračovat v této činnosti, budeme spolu s ní i my zruinováni na úroveň třetího světa. Už teď není v republice nikdo schopen za konkurenceschopné ceny vyrobit ani tunu oceli či hliníku. Zatím nám dodávají naši nepřátelé Číňané. Jak dlouho? Druzí naši úhlavní nepřátelé, Rusové, nás zásobují naftou a plynem. Navždy?

Nejrůznější komise, na všech úrovních, nás zahrnují radami a příkazy co omezit, co vynechat, bez ohledu na to, co si přejeme my. Green Deal nás chce, kromě jiného, zbavit možnosti využívat uhlí. V Německu se tak má stát už v roce 2030. To si přejí tamní Zelení a jejich polovzdělaná, zato ale plně šílená kandidátka na budoucí kancléřku Analena Baerbock.

Nebýt v neblahém spolku EU, mohlo by nám to být jedno. Chce-li se Německo odstřihnout od zdrojů energie vyráběných spalováním fosilních paliv, nechť to udělá. To je bohužel zkratkovitá úvaha. Není vůbec snadné, při kolapsu elektrické rozvodné sítě u našich sousedů, zachovat nerušený chod rozvodu energie u nás. S našimi sousedy jsme všichni spojeni v jedné soustavě a ta při kolapsu jednoho článku zkolabuje celá. Proto nám nezbyde nic jiného, než Německu solidárně pomáhat a tahat za něj kaštany z ohně.

Řešení je jediné. Bez ohledu na ideologická hlediska nechat postavit další jaderné zdroje elektrické energie. Rychle, spolehlivě, brzo a lacino, a stát se tak významným vývozcem v regionu. Záležitostmi typu EIA (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí) se nesmíme nechat zdržovat. Jde o blahobyt náš i našich, jak se na ně rádi mnozí vymlouvají, budoucích generací.

Nesmíme dopustit, aby o stavu a budoucím rozvoji naší energetiky rozhodovali samozvaní ekologisté, kteří si zcela libovolně vytvářejí neziskové organizace a s jejich pomocí pak blokují jakýkoliv libovolný průmyslový obor republiky.

Evropská unie chce v roce 2035 zcela zastavit výrobu spalovacích motorů. Jinými slovy: naši unijní diktátoři chtějí zlikvidovat automobilismus, ze kterého právě naše republika žije. Co to způsobí Němcům, nás nemusí zajímat. Čím ale my nahradíme vývoz u nás nevyrobených aut a jejich komponentů? Kde vyděláme devizy potřebné pro nákup nafty a zemního plynu?

Postavíme-li další jaderné zdroje energie, můžeme výpadek vývozu automobilů zčásti kompenzovat vývozem elektrické energie. Proti jiným dodavatelům energie, proti blízko východním dodavatelům ropy a zemního plynu, máme výhodu polohy. Odpadá zdlouhavá a nejistá doprava. S naší nergií z jaderných zdrojů jsme ve středu spotřeby.

Jedna z prvních jaderných elektráren v USA byla postavena, i s plánováním, za čtyři roky. O tom se dnes už nikomu ani nezdá. Budeme rádi, když nové bloky Dukovan nebo Temelína budou zapojeny do sítě za deset let. To není utopie, to je možnost. Jen musí naši odpovědní politici a investoři chtít.

Mohou se vyskytnout námitky, že výstavbu nemá kdo financovat, jelikož banky Evropské unie „zezelenaly“ a nehodlají poskytovat peníze na jaderné investice. Podobné potíže mělo už v minulosti Turecko při stavbě Atatürk Dam a překonalo je. Jde o vodní nádrž na východě Turecka, která přispívá k rozvoji tureckého zemědělství. Z důvodu zaplavení jakési unikátní středověké stavby odmítly pod diktátem EU banky Turecku půjčit. Turecko si opatřilo peníze jinde, nejen pro přehradu, ale i na svou první jadernou elektrárnu.

Totéž můžeme udělat i my. Dodavatelé ropy a plynu se jen topí v penězích a nemají je kde investovat.

Green Deal je smrtonosný plán namířený nejen proti blahobytu nás všech, ale i proti současnému, osvědčenému fungování celého světa.

Nejde o to uskrovňovat se, jde o to, vytvářet blahobyt pro všechny.