LUBOMÍR STEJSKAL
Vyplývá to z vyjádření prezidenta Českého červeného kříže Marka Jukla v rozhovoru pro Novinky.cz zveřejněného v rámci podcastu „Zbytečná válka“ [1].
Ačkoli nejvyšší představitelé Mezinárodního výboru červeného kříže jednali po 7. říjnu 2023 (datum agrese Hamasu proti Izraeli zahrnující i gangsterské únosy civilistů) s nejvyššími představiteli Hamasu v katarském exilu, kde „padla řada příslibů“, dodnes není jistota, zda rukojmí alespoň obdrželi zaslané léky. Návštěvu zástupců Červeného kříže u rukojmí teroristé nikdy nepovolili (nanejvýš jeho zástupci asistovali u předání části rukojmí, které se Hamas uvolil propustit v rámci loňského listopadového příměří – LS). M. Jukl trpce konstatuje, že během války v Afghánistánu „nebyl problém, aby se Mezinárodní výbor Červeného kříže dostal i k těm (zajatcům), které zadržel Tálibán“. A dodává, že v současné době prakticky neexistuje naděje, že by se Červený kříž k rukojmím vůbec dostal. Proto se rozhodl apelovat na politiky a širokou veřejnost, ačkoliv v praxi se chová přesně opačně.
M. Jukl: „Praxe Mezinárodního výboru Červeného kříže je taková, že jednání i jejich obsah bývají důvěrné. Ročně Mezinárodní výbor Červeného kříže navštíví více než milion lidí, kteří jsou zadržováni v souvislosti s konflikty nebo nepokoji. Z toho je vidět, že to v zásadě funguje. Tady bohužel přes jednání na straně, na kterou se Červený kříž obracel a obrací, k posunu nedošlo. Je to velmi výjimečná záležitost.“
Šéf Českého červeného kříže se vyjadřuje diplomaticky, já nemusím. Onou „stranou“, na níž je Mezinárodní výbor Červeného kříže nucen se obracet jsou teroristé, barbaři a gangsteři, a to toho nejbrutálnějšího a nejnehoráznějšího charakteru. Byla-li i s Tálibánem, o němž si nikdo normálně uvažující nemůže dělat sebemenší iluze, možná nějaká domluva, pak to jen ukazuje, s jakým nepřítelem Izrael bojuje a s kým Červený kříž „má tu čest“.
NA HAMAS JE KRÁTKÁ I MOSKVA
A to navzdory tomu, že dělá Hamasu pomyšlení – a Hamas řadí Rusko mezi své přátele. Na přelomu tohoto a minulého měsíce (29.2. a 1. 3.) hostilo hlavní město RF delegaci více než deseti palestinskoarabských frakcí, které jednaly, jako už bezpočtukrát předtím jindy a jinde, o „palestinské národní jednotě“. Mezi nimi byli i teroristé z Pásma Gazy – jak Hamas, tak Palestinský islámský džihád. To samo o osobě nevrhá nejlepší světlo na ruskou zahraniční politiku, která tímto svým angažmá de facto přivítala „na červeném koberci“ zločince, vrahy, gangstery a únosce a poskytla jim plný hostitelský servis jako ctihodným partnerům. Za takovou vstřícnost by člověk očekával jistou protislužbu. Například to, že Hamas propustí zadržovaná rukojmí, která mají ruské občanství.
Nejde přitom o kdovíjak velké počty, které by mohly ohrozit vydírací potenciál teroristů, podle ruských informací jde o tři osoby (aktuálně z asi 130 stále zadržovaných). Když byla delegace Hamasu v Moskvě poprvé od napadení Izraele, bylo to 26. října 2023, hovořily ruské zdroje o osmi unesených s pasy RF. O měsíc později byl se značnou publicitou propuštěn Roni Krivoj, zvukař působící na festivalu Supernova Sukkot, kde bestie Hamasu spáchaly ta nejhorší zvěrstva. Teroristé tehdy jeho propuštění (nad rámec kvóty dohodnuté jako součást listopadového příměří) doprovodili slovy, že jde o „reakci na úsilí ruského prezidenta Vladimira Putina a jako ocenění ruského postoje vyjadřujícího podporu palestinské věci“. Dlužno dodat, že Krivoj má jak ruské, tak izraelské občanství; jeho předkové sice pocházejí z ruské diaspory, on sám se ale narodil a žije v Izraeli.
Agentura TASS napsala 1. března [2], že ruská strana při separátním jednání s Hamasem položila důraz na „nutnost propustit civilisty (včetně tří ruských občanů), kteří byli zajati 7. října 2023 a od té doby jsou drženi v Pásmu Gazy jako rukojmí“. O reakci Hamasu agentura nehovoří. Lze se oprávněně domnívat, s ohledem na šnečí tempo, jakým jsou zajatci s ruskými pasy osvobozováni, že si lídři teroristů s tímto „důrazem“ svých ruských přátel těžkou hlavu nedělají. O to víc udivuje, že Moskva, která jindy směřuje silná slova na všechny strany a každému, kdo jí není po chuti, si nechá takové jednání líbit. Patrně Hamas do skupiny těch, kdo jí po chuti nejsou, nepatří. Což hodně vypovídá o tom, co je Rusko zač.
CO VLASTNĚ SVĚT CHCE?
Neméně udivující je postoj většiny světového společenství. Ačkoli agresorem, strůjcem vraždění, mučení, nepopsatelného utrpení a gangsterských únosů je Hamas, cílem soustavné kritiky není on, ale strana, která se útokům teroristů brání. Je to patrně poprvé v moderní historii, kdy jsou bránící se zemi soustavně házeny větší či menší klacky pod nohy, a to i ze strany zemí, pro které jsou teroristé právě takovou hrozbou jako pro Izrael. O co větší tlak je vyvíjen na Izrael, o to menší, pokud vůbec nějaký, na Hamas. Jako kdyby svět paradoxně ani nechtěl, aby válka v Pásmu Gazy skončila. Každému musí být přece jasné, že jediný způsob, jak válku ukončit okamžitě jsou tři kroky, které musí Hamas udělat. Propustit rukojmí, zastavit agresi a kapitulovat. Tlak tímto směrem, ať už ze strany OSN, světových velmocí, seskupení států (EU) či jednotlivých zemí je prakticky neviditelný. Pak Izraeli nezbývá než v déle trvající válce Hamas porazit. V tom je ale Izraeli nesmyslnými požadavky týkajícími se způsobu vedení války všemožně bráněno, dokonce stojí jako žalovaná strana před mezinárodním soudem.
Tak co vlastně svět chce?
ODKAZY
[1]
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-blizky-a-stredni-vychod-cerveny-kriz-ohledne-rukojmi-v-gaze-sve-moznosti-vycerpal-neni-to-myti-si-rukou-rika-sef-ceske-pobocky-40462104
[2]
https://tass.com/politics/1754551
Teď se v tom začínám ztrácet. Ty stovky civilistů v Gaze nakonec likviduje ten Hamás? Oni se převlíkají do mundurů izraelské armády? A ten Jukl na to kápl, pane Stejskal? No tak to je majstrštyk, hned to odhalení pošlete do Reuters! Ta jejich poslední pecka, že Rusko zaútočilo na Ukrajinu zcela bezdůvodně, je už poněkud vyčpělá, takže konečně přijde další sólokapr!
No vidíte, mohl jste si ušetřit psaní a neudělat tady ze sebe před všemi vola.