Vyměňte Bidena, už jde o peníze |

Sdílet článek:

LUKÁŠ KOVANDA

Prezident Joe Biden je dnes již jen stínem muže, který před lety dělal viceprezidenta Baracku Obamovi. Je dokonce stínem muže, který v letech 2019 či 2020 dokázal z Bílého domu vypudit Donalda Trumpa – byť, pravda, s vehementní podporou covidu. Srovnání Bidenových veřejných vystoupení z let 2019 až 2024 je vlastně až mrazivou studií rok po roku stále viditelněji postupujícího stáří, nemoci a souvisejícího rozpadu osobnosti, jemuž nedokáže zabránit ani nejpokročilejší lékařská věda. A ani prvotřídní péče celé řady lidí, kterou si běžný smrtelník nemůže dovolit finančně, organizačně ani logisticky.

Až do čtvrteční televizní debaty svět věřil – či chtěl věřit – tomu, že prezidenta lidé kolem něj zázračně zocelí a omladí. Happy end v hollywoodském stylu se však nekoná. Smutnou pravdu už nelze moc ničím zastřít. Přes všechno marketingové kašírování a PR bagatelizaci propadáku v režii Bidenových spolupracovníků a spolustraníků.

Lidé, kteří na výsledek prezidentských voleb sází peníze, se obyčejně jako první musejí přenést přes své sympatie či antipatie a vidět holou pravdu. Jinak o peníze přijdou. Jde třeba o akciové, měnové nebo dluhopisové investory, ale také o sázkaře a sázkové kanceláře (souhrnně o takzvané predikční trhy), které na výsledek klání o Bílý dům vypisují kurz. Ten se ještě během samotné debaty začal měnit výrazně v Bidenův neprospěch. Před debatou byly šance po přepočtu kurzu na pravděpodobnost vítězství 53 : 47 ve prospěch Trumpa, po ní 58 : 34. Bidenovy šance se tedy výrazně propadly, Trumpovy o něco narostly, ale méně výrazně. Navíc se totiž objevila možnost, do té doby prakticky s nulovou šancí, že do klání vstoupí „někdo třetí“, místo Bidena. Ten „někdo třetí“ měl tedy po skončení debaty zhruba osmiprocentní šanci, že Bílý dům dobude.

Dokonce i sázkaři jako by stále věřili na zázrak, jinak by Trumpova šance po skončení debaty byla ještě vyšší. Během ní ostatně svoji pravděpodobnost vítězství „vytáhl“ až na 65 procent, leč končil jen na zmíněných 58. První polovina televizního klání tak pro Bidena dopadala ještě katastrofálněji než debata jako celek.

Pragmatičtí lidé, kteří na výsledek voleb vsázejí vlastní peníze, tedy ještě stále v jisté míře věří na zázrak a Bidenovo zázračné „zmrtvýchvstání“ – vstání z polohy politicky „mrtvého muže“. Naděje ještě tedy zcela neumřela. Nepřekvapí pak už tolik, že mu stále ještě nějaké šance dávají jeho mnozí řadoví příznivci – z povahy věci méně pragmatičtí, neboť „vsázejí“ jen svůj hlas u volební urny. Anebo lidé, třeba Bidenovi spolupracovníci, kteří o peníze naopak přijdou, nebude-li znova prezidentem.

Naděje, jež zmírá jako poslední, a čekání na zázrak ale do politiky nepatří. Tím méně do reálpolitiky, kterou si žádá geopoliticky tolik napjaté dění ve světě současnosti. Biden by měl být vyměněn. Prospěje to jemu samému a vlastně všem, kteří to se světem myslí dobře.