Americký soud zasadil vážnou ránu nekontrolovatelné byrokracii

Moderní cesta k socialismu vede přes posilování pravomocí nevolených úředníků, kteří za pomoci tisíců nesmyslných regulací okleští svobodu natolik, že z ní zůstane ohlodané torzo. Nejvyšší soud USA řekl, že to není v souladu s americkou Ústavou. Regulovat životy lidí mají zákonodárci. Když je zákon nejasný, mají rozhodovat soudy, ne sami úředníci.

Kauza Chevron

V roce 1984 rozhodoval americký Nejvyšší soud případ, který je známý jako kauza Chevron. Soud tehdy rozhodl, že v případě sporu mezi podnikatelem a úřadem platí, že pokud se zákon přímo nezabývá otázkou, která je jádrem sporu, má výklad úřadu přednost. S odůvodněním, že úřady disponují experty, kteří problematice rozumí. Historie kauzy Chevron zde.

Rozhodnutí v kauze Chevron je pravděpodobně nejdůležitější soudní rozhodnutí týkající se státních úřadů. Bylo citováno v 18 tisících dalších rozhodnutí. Státní úřady dostaly možnost přicházet s nařízeními, jejichž dopady ve společnosti byly srovnatelné se zákonem bez toho, aniž by se k tomu vyjádřili volení zástupci lidu.

Končíme!

Soud nově rozhodl, že ruší svůj čtyřicet let starý precedens. V rozsudku uvádí:

Výběr, překlad, zkrácení, mezititulky autor.

Zakladatelé USA si byli vědomi limitů jazyka a předpovídali, že nové zákony, i když budou napsány s velkou technickou expertizou a pečlivě a uvážlivě projednány, by mohly být nejasné, dokud se jejich význam neusadí za pomoci soudních rozhodnutí. Uvedli to v listu federalistů číslo 37. Zakladatelé také zamýšleli, že konečná interpretace zákonů bude řádným a specifickým úkolem soudů.

Nezávislý úsudek

Na rozdíl od politických částí vládní struktury nebudou soudy uplatňovat svoji vůli nebo nástroje moci, ale pouze nezávislý úsudek.

V roce 1946 schválil Kongres zákon „Administrative Procedure Act” jako kontrolní mechanismus nad úředníky, jejichž horlivost by je mohla dostat za hranice toho, co zamýšlel zákonodárce. Zákon specifikuje, že soudy, ne úřady, budou rozhodovat o všech relevantních zákonných otázkách, které vyplývají z činnosti úřadu.

Rozhodnutí v kauze Chevron v roce 1984 nastartovalo výraznou odchylku od tradičního přístupu. Pokud se Kongres dostatečně specificky nezabýval otázkou, která měla být zodpovězena, soudy se musely řídit výkladem úřadu. Nebylo důležité, proč se Kongres otázkou nezabýval nebo že úřady svůj výklad v čase měnily. Rozhodnutí v kauze Chevron vyžaduje, že soudy musí podpořit výklad úřadu, i když je nekonzistentní v čase.

Soud se může zeptat

Stát se domnívá, že je úkolem úřadů rozhodovat o sporných místech v zákoně, neboť státní úřady disponují příslušnou expertizou. Delegování konečné autority nad výkladem zákonů úřadům ale není nutné k tomu, aby rozhodování o nejasnostech v zákoně bylo provedeno s přihlédnutím k názorům expertů. Zákonodárce očekává, že soudy vezmou v potaz náhled vládních úřadů.

Zákony lze měnit

A pokud zákonodárce nebo výkonná moc nebudou souhlasit s výkladem soudu v jednotlivém případě, mají samozřejmě možnost upravit příslušný zákon.

Zakladatelé USA v listech federalistů uvedli, že americká Ústava je navržena tak, aby umožnila federálním soudům uplatňovat svůj nezávislý úsudek svobodně, nezatížený vlivem politických složek moci.

Soudci, kteří napsali nesouhlasné stanovisko s tímto rozhodnutím, citují původní rozsudek v kauze Chevron, který uvádí, že soudci nejsou experty v „dané oblasti”. To samozřejmě závisí na tom, jaká je definice výrazu „daná oblast”. Pokud se jedná o právní interpretaci zákonů, je daná oblast zaručeně polem působnosti a povinností soudů již 221 let.

Tolik odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu.

O co vlastně šlo?

Jaký případ soud rozhodoval? Šlo o spor rybářů s regulatorním úřadem. Podle zákona mají rybáři povinnost umožnit pracovníkovi úřadu pobyt na lodi, aby mohl kontrolovat, co a kde loď loví. Dříve nesl náklady na kontrolního pracovníka stát. Nově si úřad vymyslel, že v případě nutnosti musí rybáři zaplatit certifikovaného kontrolora z vlastní kapsy. Pro malé lodě to znamenalo snížení zisku až o 20 %.

Nejvyšší soud řekl, že to, zda zákon lze interpretovat tímto způsobem, nebude rozhodovat úřad, ale soudy nižší instance.

Post scriptum

Pozn. autora:

Vláda expertů je nebezpečná fikce. Vychází z nebezpečného předpokladu, že expert netrpí konfliktem zájmů, že se mu nelíbí moc, že nemá rád šikanu lidí, kteří jsou úspěšnější než on, nebo že má rád svobodu pro druhé, i když to bude znamenat menší pravomoci pro něj. To jsou na první pohled zcela nepravděpodobné předpoklady.

I ten nejhorší parlament je lepší variantou. Je možné jej nezvolit a zkusit někoho jiného, kdo třeba nesmyslné zákony zruší. Nedává to žádnou jistotu, ale pořád je to lepší varianta než neodvolatelný úřední expert s velkými pravomocemi.