A ovšem, jak jinak, začalo se ihned rozebírat, jaké manžety a hadičky má Miloš Zeman připojené ke svému nemocnému tělu.
A že snad je duševně úplně zdráv a fit, jelikož prý citoval Machiavelliho, a to v němčině.
Zemanův pokoj na jednotce intenzivní péče v pražské vojenské nemocnici je snad průchozí. Prý se dá otevřít jen na příslušnou kartu – ale kdo všechno kartu má, když se dveře otevřely, ale lékaři o té návštěvě nevěděli? Anebo přece věděli a jen dělali, že nevědí? Všechno je jaksi trapné, lepkavé a dalším trapnosti skutečně je – znechucení.
Prezidenta Miloše Zemana navštívil na jednotce intenzivní péče jeho předchůdce Václav Klaus, dovídáme se. Měl Václav Klaus kartu? Uvedli ho do pokoje lékaři? Kdo ještě při tom byl? Snad šéf hradního protokolu?
„Povídali jsme si, asi padesát minut,“ řekl Václav Klaus. A dodal, že mu Miloš Zeman připadá připadá „naprosto osamocený“. Osamocený? O tom, zda bude v těžkých chvílích osamocený, rozhoduje člověk celým svým životem. Chováním k lidem i tím, jaké postavy si pustil do své blízkosti.
A podobně jako předseda SPD Tomio Okamura i Václav Klaus mluvil o – nenávisti, které je prý prezident vystaven. A prý tu nenávist Miloš Zeman nechápe. Ale jistě chápe, pokud vůbec něco chápe; a neřekl bych nenávist, nýbrž nesouhlas – a snaha bránit se Zemanově destruktivní politice, která slouží těm nejhorším silám doma i ve světě a vážně a do hloubi duší škodí českému národu.
Buďte první kdo přidá komentář