Vlivný německý politik uznává, že za krizi VW může hlavně EU |

Sdílet článek:

PETR MILER

„Umíme stavět spalovací auta bez jediného šroubku z Číny, ale nedokážeme vyrábět elektromobily bez dílů z Číny,” říká Jens Spahn. Ten zjevně jako jeden z mála chápe, co to je konkurenční výhoda a co je příčinou bující krize automobilovému průmyslu v zemích EU.

„Ale budoucnost je stejně elektrická.” Pokud někdo při debatě o vývoji automobilového světa vyřkne tuto větu, je těžké brát dotyčného dál vážně. Pokud někdo ani ve stínu současných problémů nechápe, že právě nejasnost toho, kam se bude svět reálně ubírat a pokusy odhadovat technický vývoj i budoucí preference zákazníků taháním králíků z klobouku je ta příčina stavu, ve kterém jsme se dnes ocitli, je skutečně obtížné vnímat jeho pohledy na věc jako přínosné.

Přesto podobná slova vypouští z úst naprostá většina politiků a stále dominantní počet významných manažerů automobilových firem. Proč? Protože i z jejich řízení se stalo příliš velké politikum a přirozeným vyústěním je odtržení těchto lidí od reálného světa technických možností a zákaznických potřeb. O to více osvěžující je slyšet mluvit někoho, kdo významným politikem je a podobné (s prominutím) nesmysly neplácá.

Takovým člověkem se zdá být Jens Spahn, vlivný člen výkonné rady německé CDU, poslanec Bundestagu a místopředseda parlamentního Výboru pro ochranu klimatu a energetiku. Od někoho v takové pozici byste skoro čekali, že bude velebit klimatickou politiku EU a nad postel si lepit plakáty s elektrickými auty, existují-li vůbec takové, ale ne. Tento člověk mluví o automobilovém světě i v širším kontextu překvapivě realisticky, jak prokázal i v rozhovoru pro Neue Osnabrücker Zeitung.

Motivací k interview se stala současná krize Volkswagenu, jejíž hlavní příčinu je Spahn jako jeden z mála schopen správně pojmenovat. Nejprve tedy realisticky připouští, že problémem této konkrétní firmy se stala špatná manažerská rozhodnutí: „Bohužel někteří bývalí manažeři VW – možná ve snaze odvést pozornost od jejich dieselového skandálu – najednou vsadili všechno na elektrickou kartu. Troufám si tvrdit, že bez jednoho nebo dvou bývalých šéfů VW by německý automobilový průmysl nebyl v takové bídě, v jaké se nyní nachází,” řekl Spahn.

Vyslovil tím námi mnohokrát zmiňovanou tezi, že celá posedlost elektromobily přišla jako přehnaná reakce na Dieselgate a snaha přikrýt celý problém něčím pozitivněji působícím. Bylo to ale úplně zbytečné, protože naprosté většině lidí – tím spíš pak zákazníků – byla Dieselgate jako image-poškozující záležitost dokonale ukradená. VW šel v podstatě proti drakonickým emisním pravidlům EU, aby lidem dodal efektivněji fungující (nižší spotřeba, delší životnost apod.) auta, třebaže za cenu vyšších emisí v určitých jízdních situacích. Za to vás soudně jednající zákazník trestat nebude, jakkoli to nelze označit za obecně správné. Naopak za sázku na téměř nikým nevyžádaná auta vás nebude velebit, ať už ji budete prezentovat jakkoli.

Podle Spahna bylo BMW v tomto ohledu „výrazně chytřejší”, když se spolehlo spíš na nové spalovací motory, které dál dominují jeho prodejům přesto je ale blízko stavu „prodávat víc elektromobilů v Evropě než Tesla”. To jsou ale podle Spahna pořád sekundární záležitosti, ten hlavní problém je EU, která se rozhodla nařídit neživotaschopné, nekonkurenceschopné řešení jako jediné možné. A sebrat tím samotné EU její výhodu.

Právě v Bruselu chce tedy CDU dosáhnout obratu v dosavadním vývoji: „Dál počítám s tím, že v EU změníme běh věcí a rozloučíme se s katastrofálním nařizováním elektromobilů. Na spalovacích motorech závisí statisíce pracovních míst, jejich zákaz byl ze strany EU chybou my jej chceme zvrátit,” říká s tím, že pokud má být cílem klimatická neutralita, nemůže být cílem elektromobilita sama o sobě. Ostatně německé automobilky mají podle něj ve spalovacích motorech „100 let náskok”, který nemá smysl zahazovat

„Místo toho, abychom se obávali náskoku Číňanů v oblasti elektromobilů, měli bychom využít náš náskok v oblasti dieselových a benzinových motorů. Umíme stavět spalovací auta bez jediného šroubku z Číny, ale nedokážeme vyrábět elektromobily bez dílů z Číny,” říká dále realisticky. Současně ale dodává, že jen posun na tomto poli stačit nebude. Skutečně konkurenceschopným se Německo může stát jen tehdy, když „znovu zavede skutečnou hospodářskou politiku,” kterou dnešní vedení země podle Spahna nedělá.

Jak vidno, rozumní lidé se najdou i v tradičních politických stranách, Spahn na toto konkrétní téma říká v zásadě přesně to, za co horujeme my – nenařizovat nesmysl, nechat soutěžit ideje, využít předností Evropy a nepouštět se do konkurenčních bojů, ve kterých nemáme s čím soupeřit. Jsou to celkem jednoduché a racionální postoje, je tak těžké jim dát šanci?