Liberální desatero, které k nám nese západní vítr

Prvním cílem, kterého chce moderní liberální společnost dosáhnout, je multikulturní různorodá společnost. Různorodost však není cílem u názorů nebo myšlenek, neboť jediným důvodem, proč někdo může nesouhlasit s moderními liberálními myšlenkami, je nedostatek inteligence nebo vzdělání, v horším případě nenávistná povaha a zaslepenost.

2. Správný postup v případě názoru, který je v rozporu s myšlenkami liberální společnosti, je označení takového názoru jako nenávistného, a pokud tento přístup nezabrání autorovi v dalším šíření diverzity názorů, nekompromisní cenzura.

3. Silný stát je řešením všech neduhů ve společnosti. To platí bez ohledu na to, že jednou zavedenou regulaci je téměř nemožné zrušit a že regulace jsou většinou zaváděny za cenu astronomických nákladů.

4. Multikulturní společnosti, kde spolu různé skupiny obyvatel budou žít v harmonii, lze nejlépe dosáhnout tím, že společnost bude neustále upozorňovat na to, čím se různé skupiny od sebe liší, a návodně se ptát, zda tyto rozdíly nemohou být způsobeny tím, že jedna skupina utlačuje druhou.

5. Je zcela přijatelné obvinit příslušníka většinové části společnosti z rasismu bez jakéhokoli důkazu a následku. Příslušníka většinové rasy totiž nelze obvinit z rasismu neoprávněně, protože pokud jeho jednání nevykazuje žádné známky rasismu, jedná se pouze o perfektně maskovaný rasismus.

6. Pokud někdo preferuje použití specifických osobních zájmen nebo považuje svoje pohlaví za jiné než to, se kterým se narodil, je odpovědností všech okolo řešit jeho problémy.

7. Vědecké poznání se dostalo do nové fáze svého vývoje, ve kterém rozšířilo způsoby, jakým se prokazují vědecké hypotézy. Podle nových poznatků je zvažovaná hypotéza vědecky prokázána, pokud s ní souhlasí dostatečný počet vědců.

Poznámka: A to v přímém rozporu například s Albertem Einsteinem, který řekl, že „příroda, tedy přesněji řečeno experiment, je neúprosným a nepříliš přátelským soudcem vědeckých teorií. V nejpříznivějších případech řekne ‚možná‘.”

8. Historické osobnosti z minulosti, které změnily chod dějin k lepšímu, musí být uvrženy v zapomnění a zatracení, protože zastávaly názory, které sice byly v minulosti součástí hlavního proudu, ale nyní je považujeme za nepřijatelné.

9. Vše, co člověk v životě udělal, řekl nebo dokázal, je méně důležité než jeden špatný vtip nebo nevhodný příspěvek na internetu, bez ohledu na to, z jak hluboké minulosti pochází. Tak, jako trumfová sedmička přebíjí eso, přebije jednořádková hláška po noci v baru celoživotní dílo.

Poznámka: Je téměř nemožné říci nebo napsat nějaký názor, za kterého by nebylo možné vyjmout nějakou část, která bez kontextu nedává smysl nebo zasluhuje odsouzení. Věděl to i kardinál Richelieu, který údajně řekl: „Když mi dáte šest řádek napsaných rukou nejčestnějšího z mužů, najdu něco, co ho dostane na šibenici.”

10. Propagace liberálních myšlenek musí být součástí všech aspektů společenského života. Není možné, aby si od ní občané odpočinuli ve svém volném čase třeba u sportu nebo nevinné televizní zábavy.

Možná se brzy ukáže, zda měl R. Reagan pravdu, když v rozhovoru v 80-ých letech uvedl: „Někdo moudrý před mnoha lety řekl, že pokud do Ameriky přijde fašismus, přijde ve jménu liberalismu. Co je fašismus? Fašismus je soukromé vlastnictví, soukromý podnik, ale totální státní kontrola a regulace. Není to liberální filozofie? Ten takzvaný konzervativec je ten, který říká méně státu. Slez z mých zad. Nesahej mi do kapsy. A nechte mi více kontroly nad mým osudem.”