Pozor na to, co Starý Ještěr řekne. Vidlák o hře, kterou Zeman rozehrál

Výsledky krajských voleb už mají první větší dopad na domácí politickou scénu. Premiér Petr Fiala „vyrazil“ pirátského šéfa Ivana Bartoše kvůli zpackané digitalizaci a pak ještě řekl na adresu Pirátů, že lžou a šíří dezinformace a že Bartoš není schopen vnímat realitu. Fiala tak reagoval na tiskovku pirátů, kde oznamovali konec strany ve vládě, a také na Ivana Bartoše, který prohlásil, že podcenil, co se stane, když ohrozíte peníze „velkých kluků“ kolem ODS a narážel na to, že zrušil připravený a dlouhodobý „tunel“ firem napojených na ODS.

Jak hodnotíte vývoj kolem České strany pirátské a jaký osud podle Vás tuto stranu čeká?

Především je třeba říct, že Piráti teď už svůj osud nemají ve svých rukou. Za poslední tři roky prohráli, na co přišli. Neuspěli v parlamentních volbách, neuspěli v obecních volbách, neuspěli v eurovolbách a v krajských volbách se takřka vymazali ze scény. Ať udělají cokoliv, není jisté, jak to přijme voličská veřejnost. Jejich vzteklé prásknutí dveřmi jim rozhodně nepomohlo, protože nemůžete nadávat na ty,se kterými jste tři roky seděli u jednoho stolu a chválili jste je. To je voličské znásilnění, o kterém už nějakou dobu píšu.
Rozvod vždycky uškodí oběma stranám, ale nejvíc uškodí hysterkám. To je případ Pirátů.

Piráty čeká buď konec a nebo úplné znovuvybudování. S jinými šéfy, jinými tvářemi a s jiným programem. Nejsem si jistý, jestli jsou něčeho takového schopni.

Nadcházející měsíce budou pro českou politickou scénu klíčové. Strany napříč vládní koalicí, ale i mimo parlament, se připravují na sjezdy a vnitrostranická fóra, která mají potenciál, nebo dokonce musí zvolit nové předsedy a vedení. Po neúspěšných volbách už odstoupili ze svých stranických funkcí šéfové pirátů, SOCDEM či zelených. Lidovce takový scénář nejspíš za pár týdnů čeká. Řada stran se nyní ocitá na „rozcestí“. Jaké šance podle Vás mají tyto strany v „boji o přežití“ a jak moc to bude záviset na tom, jakého lídra si zvolí?

Po krajských volbách roku 2020 vznikla idea koalice SPOLU i PIRSTAN. Stejně tak i po těchto krajských volbách vzniknou strategie, jak, s čím a hlavně s kým jít do parlamentních voleb. Stranické programy dávno nikdo nečte a všichni je mají stejné. Konzervativci mají plná ústa  národa, lidu a státu, liberálové jsou unešeni Evropskou unií a transatlantickou vazbou. Rozdíly dělají tváře a lídři.

Piráti do parlamentních voleb zasáhnou jedině propadlými hlasy. Tam je úplně jedno, kdo pozvedne korouhev zašlapanou do bláta. SOCDEM je na tom podobně, protože i když si zvolí Maláčovou, Petříčci, Šmardové a Diestbieři nikam nezmizí. Nejsem si jistý, jestli je možné za rok všechny škůdce vyházet a udělat restart. Nota bene, když je všechny platí miliardář Barta. O Zelených nebudu mluvit, ti nikoho nezajímají. Lidovci mají na výběr mezi dvěma silnými lídry, ale nic na tom nemění, že jsou silní jen ve svých tradičních baštách. Ve Zlíně a Jihomoravském kraji. Všude jinde jsou marginální straničkou a bez koalice s ODS jsou ztraceni i s Grolichem nebo Čunkem.

Já osobně čekám, že dojde ke stranickým fúzím. Už delší dobu tady máme velké hnutí ANO, pak dlouho nic a pak všechny ostatní, kteří tak nějak balancují kolem deseti procent, a spadnout na sedm či šest je strašně snadné. Takže čekám, že nikdo se neodváží jít v koalici, ale všichni se nějak sjednotí.

Lipavský není důležitý. On si to sám o sobě myslí, ale takových ministrů, jako je on, takových tu najdu dvacet do tuctu. Lidí, co budou držet hubu a krok a budou dělat, co se jim z americké ambasády nařídí, takových tady je… Jen Lipavský si myslí, že je nějaká stráž pravé víry a bez něj by to nešlo.

Paradoxně, Lipavský je významný jen pro Piráty. Pokud zůstane ministrem, nikdo už nikdy Pirátům neuvěří, že od začátku nešlo jen o koryta. Ale naopak, pokud Lipavský z vlády odejde, bude to značit, že Piráti ještě nějaké hodnoty zastávají. Sám jsem zvědavý, jak se to rozlouskne.

Známe výsledky druhé kola senátních voleb. Vládní koalice podle premiéra Petra Fialy (ODS) v senátních volbách jasně zvítězila, kdy porazila hnutí ANO Andreje Babiše. Je to klasická fialovská interpretace, jak další neúspěch označit za úspěch a „dobrou zprávu“ pro Česko. Pojďme to tedy napsat fakticky a bez té „fialové mlhy“ – ANO poprvé vyhrálo volby do horní komory parlamentu, naopak ODS přišla o pět mandátů. Co říkáte na výsledky senátních voleb?

Senátní volby prohráli všichni, akorát Šlachta je vyhrál. Hnutí ANO sice získalo osm mandátů, ale na to, že do druhého kola mělo své kandidáty ve dvaceti obvodech, tak je to slabé. Navíc jim ve druhém kole nechodili voliči. Ve všech případech, kromě domažlického obvodu, dostali jejich kandidáti ve druhém kole méně hlasů jak v prvním. Nepřišli jejich vlastní voliči a nepřišli ani voliči ostatních opozičních kandidátů, aby jim pomohli. To je vlastně velmi nepříjemný signál.

Vláda sice dostala, kromě Šlachty, všechny ostatní mandáty, ale ODS dost oslabila. Takže pro Fialu opět žádná výhra. Ale je třeba objektivně přiznat, že voliči Pětikolky táhnou za jeden provaz a prakticky všude své liberální kandidáty podpořili, ať byli z kterékoliv strany.

Vlastně jedinou ospoziční výjimkou byl Jaroslav Komínek. Ten jediný dostal ve druhém kole víc hlasů jak v prvním, ale ani to na vítězství nestačilo. Přitom, kdyby ho podpořili všichni voliči SPD, tak by se hravě dostal.

Volby do senátu prostě ukázaly, že Pětikolka má ještě nějakou sílu.

Ve druhém kole senátních voleb svůj post neobhájil např. Marek Hilšer, který se se svým postem rozloučil slovy, že „zvítězil Babiš a mafiáni. Trošku se divím, že nezmínil Putina…

Hilšer byl za uplynulých šest let naprosto neviditelný a předtím se neprobojoval do druhého kola prezidentských voleb. Takže smůla… Škodolibě mu ten výprask přeju, ale myslím, že brzy budeme hořce litovat, že v senátu raději není on, než egyptolog Bárta.

Pozornost také vzbudilo vítězství Roberta Šlachty. V souvislosti s parlamentními volbami v r. 2025 se nabízí otázka – vyhrálo a posílilo „hnutí Přísaha“, nebo zvítězil „Robert Šlachta“?

Jednoznačně zvítězil Robert Šlachta osobně. Přísaha se propadla a myslím, že sám Šlachta už nebude riskovat a spokojí se se senátní židlí. Pokud nebude pasivní a bude o něm slyšet, může ve svém domovském regionu za šest let klidně obhájit.

Bývalý prezident Miloš Zeman na sobotní oslavě svých 80. narozenin prohlásil, že je kvůli „neschopné vládě“ nucen kritizovat zaostávání České republiky podobně jako to činil během komunismu. A také řekl, že zatímco dříve avizoval svůj úplný konec ve veřejném životě, nyní se situace podle něj otočila natolik, že se toto své rozhodnutí rozhodl vzít zpět a „hra nadále pokračuje.“ Napadají mě tři otázky: Jak by znělo Vaše přání prezidentovi k jeho jubilejním narozeninám?

Pane prezidente, přeji Vám, abyste tu s námi byl ještě dostatečně dlouho na to, abyste mohl vidět výsledky té hry, kterou teď chcete rozehrát.

Miloš Zeman se stal premiérem ještě v devadesátkách a má lví podíl na tom, kam naše země směřovala. Dostal od Pánaboha dost času na to, aby se na výsledky své práce mohl podívat. Přeju mu teď to samé.

Jak byste popsal Miloše Zemana a jeho působení ve veřejném životě?

Miloš Zeman patřil vždycky Miloši Zemanovi. Tečka. Nikdy si ho nikdo nevodil na provázku ani na penězích. Nikdy nikomu neposluhoval, nepoklonkoval, nikdy se nenechal zastrašit. Samozřejmě, nadělal v životě spoustu chyb, ó jéje, ale po čase je dokázal přiznat a poučit se z nich. Bylů to Zeman, který podepsal přelety letadel NATO při bombardování Jugoslávie. Ale je to také Zeman, kterému teď srbský prezident přijel na narozeniny.

Jsem rád, že to ještě nevzdává.

Co podle Vás znamená Zemanovo oznámení veřejnosti, že „hra nadále pokračuje“? Zapojí se podle Vás aktivněji do politického života a mohl by ovlivnit vývoj na domácí politické scéně v souvislosti se sněmovními volbami v příštím roce?

Myslím, že Zeman chce sehrát roli mediátora a smiřitele na opozici. Chce, aby opoziční lídři zakopali příkopy, které mají mezi sebou. Nezapomeňte, že většina voličů ANO, SPD i STAČILO! kdysi volila Zemana. Co Starý Ještěr řekne, nad tím se rozhodně zamyslí.

Zeman nemusí dělat nic jiného, než jen nechat vedle sebe objevovat tváře, které by podle něj měly vytvořit společnou vládu.

Svobodní vyhráli se zhruba devětadvaceti procenty hlasů. Za nimi se umístili Lidovci se šestadvaceti procenty a rakouští Socialisté mají jedenadvacet procent. Nejjednodušší složení vlády představuje koalice Lidovců a Svobodných. Dosavadní kancléř Karl Nehammer je v podstatě názorově totéž co Kickl, jen se drží trochu zpátky a je opatrnější.