Rakouští ekonomové a empirismus |

Sdílet článek:

BAWERK.EU

Už od té doby, co se v roce 1871 objevila, Rakouská ekonomická škola prováděla systematickou opozici empirismu při rozvoji ekonomie. Methodenstreit (Spor o metodu) přetrvává, i když s jinými hráči. Několik článků a publikací kritisuje koncept ekonomie založený na empirických důkazech. Positivismus a jeho různé proudy myšlení jsou důsledně Rakouskými ekonomy kritisovány.

Ale kořeny pokusů učinit výzkum tzv. objektivním jsou mnohem starší. V renesanci rozvoj přírodních věd vedl k zanedbání esencialismu. Esencialismus byl považován za část středověku a byl tak renesančními mysliteli napadán. Můžeme si také připomenut Francise Bacona, anglického filosofa. Bacon obhajoval matematizaci a kvantifikaci každé lidské zkušenosti, stejně jako použití metod přírodních věd ke zkoumání společenských jevů.

Prvního kola Methodenstreitu se účastnil Karel Menger a Německá historická škola. Musí býti považováno za něco více než jen bitva metod. Ludwig von Mises vysvětluje ve své eseji “The Historical Setting of the Austrian School of Economics”, že Rakušané se účastnili bitvy o samotnou vědu a dále vysvětluje proč se empirismus stal vládnoucím trendem v ekonomii. Von Mises ukázal silné propojení mezi vědci a pruskými elitami, a to jak jejich výzkum obhajoval jejich aspirace. Tento scénář představoval silný a centralizovaný stát. Tento stát měl koordinovat ekonomický růst a učinit Německo významným.

V současnosti je scénář dost jiný. Mainstreamoví ekonomové jsou apoštoly “vědecké pravdy.” Pro ně je věda pomocí použití ekonomických procedur povýšena. Navíc se domnívají, že fakta jsou fakta, která jsou daná a nelze je zkreslovat. Ale jejich metody ústí do stejných omylů, které vždy provázejí empirismus.

Společenská fakta jsou přirozeným komplexním jevem. Zahrnují nespočetné množství proměnných. Tyto proměnné nemohou ani být plně vnímány a pochopeny výzkumníky, ani nemohou být izolovány jako fysikální nebo chemické experimenty. Navíc problém je hlubší. Společenská fakta nejsou přírodními fakty, ale jsou výsledkem lidského mínění. V přírodě nejsou žádné peníze; peníze jsou společenskou úmluvou, stejně tak nemůžeme najít v přírodě obchodní společnosti, ty jsou abstraktní entitou.

Vědecké cíle společenských vědců nezahrnují kvantifikaci a měření každé části faktů. Jejich cílem není získat znalosti z těchto procedur. Nemohou vytvořit pravidla ze zkušenosti, protože každá zkušenost je komplexní a unikátní. Jak je vysvětleno výše, sociální skutečnosti nejsou přímo pozorovatelné. Tyto skutečnosti mohou být interpretovány pouze použitím významů, které jim dávají jednotlivci. Proto musí vědci vyvinout adekvátní teorii proto, aby mohli analyzovat fakta.

Proč empirismus přetrvává v převládající ekonomické vědě? Je to příhodná metoda. Výzkum podporuje cíle, ke kterým se míří. Von Misesovo chápání Německé historické školy se také vztahuje k současným společenským vědám. Ty jsou výhodné pro ty, co jsou u moci. Britský premiér Benjamim Disraeli řekl, “Existují tři druhy pravdy: lži, prokleté lži a statistika.”

Ekonometrická zkoumání, ačkoliv vyhlašovaná za přísně vědecká, jsou neadekvátní pro zkoumání společenských jevů. Není náhodné to, že výzkumy obecně potvrzují ideologické trendy. Statistika může být manipulována a přizpůsobována. Ekonometrické modely jsou používány k ospravedlnění více intervencí a kontroly.

Empirický výzkum má svoji důležitost jako ilustrace ekonomické teorie a historie, ale teorie e nebuduje z empirických dat. Teorie pochází z logického uchopení teoretických zákonů. Tyto zákony pochází z hlavních axiomů. A je to tato teorie, která dovoluje interpretaci komplexní reality. Navíc, teoretická přísnost brání manipulaci s realitou podle not zájmových skupin.