O čem česká média mlčí?

1. Evropské digitální identity

Téma, které už dva roky ignorují všechna hlavní česká média a nikomu to nevadí, protože tomu nikdo nerozumí. Pojďme si rychle vysvětlit, co vše v našich životech ovlivní jednotné evropské digitální identity.

Apka pro všechno

Od jízdenky MHD přes přístup k bankovnictví až po návštěvu u lékaře, cestovní pas nebo daňové přiznání. To vše má dle letos schválené unijní legislativy eIDAS zastřešovat tzv. Evropská peněženka digitální identity (EUDIW).

Projekt eDoklady je pouhým zárodkem této „apky pro všechno“ a sama agentura DIA přiznává, že zatím neví, kdo se vývoje evropské digitální peněženky ujme. Návrh technologického rámce (ARF) je však již dostupný a podle varovných prohlášení ochránců digitálních práv nedodržuje ani to málo, co se podařilo na ochranu občanů prosadit do legislativy.

Hrozba pro soukromí a sběr dat

Hlavním rizikem evropské digitální identity je absence pojistek proti sledování občanů ze strany státu. Kde jste se ubytovali, co jste zaplatili, jaký je váš zdravotní stav a co jste napsali na sociální síť? To vše má být možné sledovat v jedné centrální databázi, pokud jste přitom použili vaši digitální identitu.

Že za odstranění bezpečnostních pojistek proti tomuto nadměrnému sběru dat má lví podíl právě české předsednictví a jmenovitě bývalý ministr Ivan Bartoš, mi osobně potvrdil CEO Epicenter Works, organizace na ochranu digitálních práv, která se účastnila trialogů spolu s Evropských parlamentem, Radou a Komisí, Thomas Lohninger. Ivan Bartoš se k daným výrokům nevyjádřil.

2. Úmluva OSN proti kyberkriminalitě

Největší světové organizace pro digitální občanská práva společně zaslaly dopis Evropské unii a jejím členským státům. Vyzývají v něm k odmítnutí návrhu Úmluvy OSN o kyberkriminalitě. Plánovaná smlouva z pera Ruska a Číny dle nich představuje hrozbu pro lidská práva.

Konkrétně nejsou prý dostatečně dodržovány mezinárodně závazné normy v oblasti lidských práv a zároveň jsou stanoveny bezprecedentní sledovací pravomoci pro orgány činné v trestním řízení po celém světě. Návrh smlouvy rovněž údajně podporuje používání komerčního sledovacího softwaru a zveřejňování údajů získaných prostřednictvím těchto „státních trojských koní“.

Státy EU by měly odmítnout

Dopis podepsaly organizace Amnesty International, Electronic Frontier Foundation, Human Rights Watch, Wikimedia Foundation, epicenter.works, Privacy International a více než dvacet dalších organizací a někteří akademici. Vyzývají členské státy EU, aby povzbudily ostatní země, aby následovaly jejich příkladu a odmítly plánovanou úmluvu podpořit.

Hlasování již příští měsíc

Mnoho času přitom už nezbývá: podvýbor OSN, který se zabývá i otázkami lidských práv, bude o návrhu hlasovat již 11. listopadu. Mezi 15. a 20. prosincem pak bude návrh úmluvy předložen plenárnímu zasedání Valného shromáždění. Tam by mohl být přijat jako oficiální text OSN. Poté bude zahájena fáze podepisování a ratifikace v národních státech.

3. Kontrola chatu

O povinné kontrole soukromých zpráv v zájmu ochrany dětí na internetu jednají instituce EU již téměř dva roky. V rámci navrhované legislativy se chystá skenování „milionů soukromých rozhovorů a fotografií občanů, kteří dodržují zákony, pomocí chybné technologie, aniž by to mělo byť jen vzdálenou souvislost se sexuálním zneužíváním dětí,“ varoval Patrick Breyer, aktivista za ochranu soukromí a člen Evropského parlamentu, který se staví proti navrhovaným úpravám zákona, známým jako „Chat Control“.

Aktivita nevládních organizací

Ačkoliv se informace o návrhu této legislativy dostaly do některých českých médií, pozadím této agendy se nikdo nezabývá. Společně s týmem investigativního novináře Michaela Shellenbergera jsme zkoumali, jaké zájmy stojí za prosazováním této legislativy.

Za současným návrhem právních předpisů stojí komisařka EU pro vnitřní věci Ylva Johanssonová a několik nevládních organizací, z nichž nejvýznamnější jsou Thorn a ECPAT.

Navrhovaný zákon je nadměrně „ovlivňován společnostmi, které se tváří jako nevládní organizace, ale chovají se spíše jako technologické společnosti“, uvedl loni v září pro Balkan Insight Arda Gerkens, bývalý ředitel nejstarší evropské online horké linky pro hlášení CSAM.

Komerční zájem na omezení soukromí

„Skupiny jako Thorn využívají všeho, co mohou, aby tuto legislativu předložily, a to nejen proto, že mají pocit, že je to cesta vpřed v boji proti sexuálnímu zneužívání dětí, ale také proto, že na tom mají komerční zájem,“ dodal Arda Gerkens.

Meredith Whittakerová, prezidentka americké neziskové organizace Signal Foundation, která stojí za šifrovanou chatovací aplikací Signal, na konferenci European Digital Rights (EDRi) 26. září 2023 uvedla: „Nacházíme se uprostřed bouře globálních útoků na lidské právo na soukromí, kdy se vládní bezpečnostní služby, společnosti zabývající se umělou inteligencí, které se maskují jako nevládní organizace /…/ usilovně snaží vybojovat zpět těch několik bezpečných útočišť, která se nám podařilo obhájit proti zuřivému obchodnímu modelu sledování a státům, které z něj těží.“